#145 FRESH ZE SVĚTA UDRŽITELNOSTI A ESG

Newsletter

18. 2. 2026

Kdo má červenou, kdo chce mít zelenou a komu bude chybět bílá?

Z Česka

Bezdomovectví a zdraví?

První ucelenou analýzu odpovědi na tuhle otázku přinesla Platforma pro sociální bydlení. Lidé se zkušeností s bezdomovectvím v Česku umírají zhruba o šestnáct let dříve než zbytek populace, v Praze je rozdíl téměř dvacet let. Zvláště ohroženou skupinou jsou mladí po odchodu z dětských domovů nebo nefunkčních rodin. V Česku jich žije na ulici zhruba 1500 ve věku 18 až 28 let.

Příroda má červenou

Vláda se rozhodla škrtat výdaje na ochranu přírody a pocítí to i národní parky, dostanou o 40 % méně. Šumava přijde o 70 milionů, Krkonošský národní park o 35 milionů. A rada těžit dřevo? „Tato cesta je při správné správě toho území nemožná,” řekl geochemik Jakub Hruška, člen Rady národního parku Podyjí a Rady Krkonošského národního parku.

Kdo se hlásí ke změně?

„Děti by měly být tam, kde dostávají důvěru a šanci růst.” Eduzměna na Kutnohorsku testovala nejlepší způsob podpory pro regionální školství, teď chce s Centry podpory vzdělávání expandovat do celého Česka. Do roku 2028 plánuje podobná centra založit v dalších 11 krajích, aktuálně proto hledá regiony, které se chtějí přidat do spolupracující sítě.

Ze světa

Nemám, ale pomáhám

Víte, co je rozhodujícím faktorem pro ochotu pomáhat? Prostředí a kontext. Vědci z univerzity v Birminghamu říkají, že když se lidé nacházejí v chudším prostředí, jsou překvapivě ochotnější pomáhat, než když jsou v bohatším prostředí. Solidarita tak podle nich vůbec není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů.

Úleva, nebo kosmetická změna?

ESRS standardy se zjednodušují. Nakonec se sníží počet datových bodů, které mají podniky povinně vykazovat, zjednoduší se posuzování dvojí materiality a zavedena bude větší flexibilita při práci s údaji z hodnotových řetězců.

Když to není jen o bedně

Jak je na tom Ester Ledecká po nepovedeném závodě? Čím si prochází Markéta Davidová po fiasku ve štafetě? A co prožívá nemocná Martina Sáblíková? Na letošní Olympiádě je podpora psychické pohody sportovců pojata komplexněji než kdy dřív. V každé vesnici je zóna pro zklidnění s virtuální realitou, konzultační buňka pro hovory s psychologem a nechybí ani systém filtrující hejty na sítích.

Krátce

💡Trumpova vláda odstoupila od vědeckého stanoviska, že skleníkové plyny ohrožují zdraví.

💡Veřejnost může přispívat na Růžovou mašinku a získat tak záznam webináře 7 statečných. Sedm řečníků předává myšlenku, techniku nebo vhled z oblasti osobního rozvoje, efektivity či komunikace, která může člověku změnit pohled na svět.

💡Od 19. července 2026 nesmí velké společnosti v EU ničit neprodané oblečení. Musí je darovat, přešít nebo prostě prodat.

💡Americké školství se ozeleňuje. Přibývají obory jako čistá energie nebo udržitelnost, environmentalistika je ale součástí i vzdělávání budoucích kuchařů nebo stavařů.

Kam přijít

20/2 Benefiční promítání filmu Dream Team | Speciální olympiáda

25/2 TEDxPrague Salon 2026 | Impact Hub

Inspirace

🎧 DO SLUCHÁTEK

Jak senioři vnímají technologie? S čím nejčastěji bojují? V čem jim mohou pomoci různé aplikace a hlavně umělá inteligence? A proč je dobré se stářím zabývat už ve středním věku? Elpida už delší dobu otevírá v podcastu témata, která vypadají, že se týkají výhradně stáří, ale ve skutečnosti hranice věku a generací už dávno překročila. Tentokrát je hostem lékař Jan Pavlík z týmu lidí stojících za aplikací Terrapino, která se věnuje včasné diagnostice Alzheimerovy choroby, a Ondřej Havlín, který seniory školí.

🚎 NA CESTU DO PRÁCE

V roce 2023 tvořily technologie související s dekarbonizací 1/5 českého exportu. Pokud budou trendy pokračovat, do konce desetiletí to má být přibližně 33 %. Jde navíc o export finálních produktů, která jsou firmy schopné prodat s vyšší marží, což se může pozitivně projevit i v růstu mezd. I o tom mluví pro Ekonews vědec Daniel Kortus. Proč klimatologové v této dezinformační době nevystupují veřejně na obranu své práce? A v čem vidí nebezpečí útoků na vědu?

770

ČÍSLO TÝDNE | Tolik medvědů vědci zvážili a změřili během 27 let na Špicberkách. A co je překvapilo? Že tloustnou! Ledu sice dramaticky ubývá, medvědi jsou ale příkladem adaptace na klimatickou změnu. Čím dál víc se živí kořistí žijící na souši, včetně sobů a mrožů. Radost ale nebude trvat dlouho, ledu je míň a míň, medvědy to nutí se přesunovat na dlouhé vzdálenosti a svoje tukové zásoby pomalu ztrácet.