#BeatPlasticPollution: Co jste nevěděli o Mezinárodním dni životního prostředí?

5. 6. 2023

Dnes je den, který má za cíl zvednout celé lidstvo ze židle a přimět je udělat jednu maličkost – posbírat odpadky v lese, nakoupit lokální zeleninu, vypnout kohoutek při čištění zubů. Den, který má z 24 uvědomnělých hodin udělat celoživotní návyk. Světový den životního prostředí.

Světový den životního prostředí 2023 se nese ve znamení boje s plasty a pod heslem #BeatPlasticPollution. Je připomínkou toho, že na činech lidí záleží, protože kroky, které pak dělají vlády a firmy, jsou výsledkem většího či menšího tlaku veřejnosti. Tak cirkularitě a inovacím zdar!

Co jste o dnešku asi nevěděli?

První Světový den životního prostředí se slavil 5. června 1973.
Ročně se recykluje více než 80 bilionů hliníkových plechovek a jen jedna z nich stačí na napájení televizoru po dobu 3 hodin.
Potravinový odpad na celém světě se podílí na 14 % celosvětových emisí uhlíku.
Každý den je pokáceno přibližně 27 000 stromů, aby byla uspokojena rostoucí poptávka po toaletním papíru.
K udržení našeho současného způsobu života spotřebováváme ekvivalent 1,6 Země a ekosystémy nedokážou držet krok s našimi nároky.
Abychom do konce století omezili globální oteplování na 1,5 °C, musíme do roku 2030 snížit roční emise skleníkových plynů na polovinu.
Degradace ekosystémů ovlivňuje blahobyt přibližně 3,2 miliardy lidí.
Přibližně třetina světové zemědělské půdy je znehodnocena, od roku 1700 zmizelo přibližně 87 % vnitrozemských mokřadů na celém světě.
Pokud nezměníme vůbec nic, ztrojnásobí se roční množství plastového odpadu, který se dostane do vodních ekosystémů, z 9 až 14 milionů tun v roce 2016 na 23 až 37 milionů tun v roce 2040.
Odhaduje se, že od roku 1950 do roku 2017 bylo vyprodukováno 9,2 miliardy tun plastů, z nichž 7 miliard tun se stalo odpadem.

Společně se Světovým dnem životního prostředí se ve světě děje mnoho změn a zároveň tento den zviditelňuje otázky, na které vědci a odborná veřejnost upozorňují už několik let – legislativa, zdraví, sport. Vybrali jsme pro vás jen střípky toho nejzásadnějšího…

Pneumatiky versus rybářské sítě

Letos je tedy Světový den životního prostředí symbolem (snad) velkých legislativních změn. Už týden totiž v Paříži probíhá druhé zasedání Mezivládního vyjednávacího výboru OSN, který by měl stanovit právně závazný rámec pro boj se znečištěním plasty.

Klíčovým bodem je otázka, zda by se nová dohoda měla zaměřit na likvidaci plastového odpadu, který už teď zahlcuje oceány a přírodu, třeba právě zmiňované a obávané rybářské sítě, nebo jestli zajít trochu dál a omezit výrobu plastů využívající některé chemické látky. Důležitým návrhem je také rozšíření odpovědnosti výrobce. Ten by měl být finančně zodpovědný za náklady na likvidaci svých plastových výrobků po skončení jejich životnosti a nahrazovat plasty ekologickými materiály všude tam, kde je to možné.

Nejobtížnější bude dosáhnout dohody o zákazu výroby některých chemických látek. Winnie Lau, ředitelka projektu Preventing Ocean Plastics, chce, aby se legislativně ošetřil například prach z pneumatik. Studie podle ní nedávno prokázaly, že prach z chemikálií obsažených v pneumatikách má na svědomí úhyn lososů v severozápadním Pacifiku. Tak s jakým výsledkem nakonec jednání v příštích dnech skončí?

5 %

O tolik chce Evropská unie snížit množství obalového odpadu do roku 2030 ve srovnání s rokem 2018. Evropská komise v listopadu navrhla rozsáhlá nařízení, která mají pomoci tohoto cíle dosáhnout.

Jsou mikro, ale mají makro následky

Svět se topí v plastech, kterých lidstvo ročně vyprodukuje více než 430 milionů tun. Dvě třetiny z nich jsou výrobky s krátkou životností, které se přemění v odpad. Jedním z nejškodlivějších a dlouhodobých dědictví právě probíhající „plastové krize” jsou mikroplasty.

Výzkum Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) ukazuje, že mikroplasty, které mohou mít v průměru až pět milimetrů, se dostávají do oceánu z rozpadajících se plastových odpadků v mořích, z továren a mnoha a mnoha dalších zdrojů. Pro ptáky, ryby, savce i rostliny jsou ale mikroplasty toxické a může dojít k udušení, genetickým změnám a nebo změnám chování. A kromě toho, že se mikroplasty dostávají do potravního řetězce člověka prostřednictvím mořských plodů, je pak lidé vdechují, pijí nebo vstřebávají kůží.

„Dopady nebezpečných chemických látek a mikroplastů na fyziologii lidí i mořských organismů jsou vlastně stále v počátcích, máme možnost je zastavit nebo zmírnit,” uvedla Leticia Carvalho, vedoucí oddělení pro mořské a sladkovodní prostředí v UNEP.

Předměty denní spotřeby zdají se být velmi nevinné

Cigaretové filtry

Většinu cigaretových filtrů tvoří mikroplasty, šest bilionů vykouřených cigaret ročně představuje snadnou cestu pro mikroplasty napříč celým světem, cigaretové nedopalky jsou nejčastějším plastovým odpadem na plážích. Při jejich rozpadu se z cigaret uvolňují nejen mikroplasty, ale i těžké kovy a mnoho dalších chemických látek.

Oblečení a textil

Plasty – včetně polyesteru, akrylu a nylonu – tvoří přibližně 60 % veškerého oděvního materiálu. A tím, jak oblečení pereme a nosíme se uvolňují mikrovlákna. Podle zprávy UNEP z roku 2020, která mapuje celosvětový hodnotový řetězec textilu, pochází přibližně 9 % ročních mikroplastů v oceánu z oděvů a dalších látek. Řešení, které nás nic nestojí? Nakupovat méně a hledat přírodní materiály z udržitelných zdrojů. To už dnes není žádná věda…

Kosmetika a drogerie

To, co máme běžně postavené na poličkách v koupelně nebo na kosmetickém stolku má v sobě dost často primární mikroplasty, a to od mýdla přes zubní pastu a deodorant po rtěnku. V řeči čísel, 83 % ze 138 značek dezinfekčních prostředků a gelů na ruce obsahuje mikroplasty. Ty zůstanou na kůži a společně s odtékající vodou se vydávají na cestu kanalizací až do oceánu. A podle zprávy UNEP Global Chemicals Outlook II se samozřejmě většina mikroplastů z kosmetiky dostane do vody tam, kde chybí čističky odpadních vod.

Vládnete-li angličtinou, podívejte se na interaktivní projekt UNEP Clean Seas „Co je ve vaší koupelně?” Ten ukazuje převahu plastů v běžných výrobcích osobní hygieny a nabízí ekologicky šetrné alternativy.

Sport možná trochu pozadu

Starostka Paříže Anne Hidalgo uvedla, že město plánuje zakázat jednorázové plasty při pořádání olympijských her v roce 2024. „Rozhodli jsme se, že olympijské hry budou první velkou událostí bez jednorázových plastů,” řekla Hidalgo na tiskové konferenci. Nápoje se tak k návštěvníkům dostanou ve skle a ve více než 200 pítkách.

Organizátoři olympijských her v Paříži chtějí snížit uhlíkovou stopu na polovinu ve srovnání s předchozími letními hrami v Riu v roce 2016 a v Londýně v roce 2012. Loňské olympijské hry v Tokiu se konaly za zavřenými dveřmi kvůli pandemii COVID.

Pro ty, kdo chtějí udělat drobný krok vpřed směrem k udržitelnější budoucnosti a neví, kam onen krok nasměrovat, vznikl Udržitelný manifest. Inspiruje i vás?

Autor: Asociace společenské odpovědnosti