Budoucnost pěstounství: od individuální obětavosti k profesionální podpoře

Ze světa členů

2. 6. 2026

V květnu uspořádaly pěstounské mámy ze Spiritu online kulatý stůl na téma budoucnosti pěstounské péče. Účastníci se shodli na tom, že v České republice péče o ohrožené děti dlouhodobě stojí především na silných jednotlivcích. Na lidech, kteří jsou ochotni otevřít svůj domov dětem se složitou životní zkušeností a nést každodenní odpovědnost za jejich bezpečí, vývoj i vztahy. Podle pěstounů i odborníků však současný systém stále příliš spoléhá na osobní nasazení jednotlivých rodin místo toho, aby vytvářel stabilní a předvídatelnou síť podpory.

Právě na tuto skutečnost upozorňuje SPIRIT2018 z.s., který dlouhodobě propojuje pěstounské rodiny a otevírá veřejnou debatu o podobě náhradní rodinné péče v České republice.

Podle členek spolku se dnes stále častěji ukazuje, že samotná motivace a dobrá vůle nestačí. Děti přicházející do pěstounských rodin si totiž často nesou zkušenost traumatu, zanedbávání, nejistoty nebo opakovaných ztrát vztahů. Péče o ně proto vyžaduje nejen lásku a trpělivost, ale také odborné znalosti, dlouhodobou podporu a dostupnou pomoc v krizových situacích.

„Společnost si někdy představuje, že pěstounství je hlavně o laskavosti. Jenže dítě s traumatem potřebuje mnohem víc než jen hodnou rodinu. Potřebuje stabilitu, bezpečí, pochopení svého chování a dospělé, kteří ho opravdu podporují a chápou jeho chování,“ popisuje jedna z pěstounek zapojených do aktivit spolku.

Diskuse o budoucnosti pěstounství se proto stále více posouvá k otázce profesionalizace podpory pěstounských rodin. Ne ve smyslu ztráty lidskosti nebo proměny rodiny v instituci, ale ve smyslu systematického zajištění podmínek, které rodinám umožní péči dlouhodobě zvládat.

Pěstounky upozorňují například na rozdílnou kvalitu doprovázení, omezenou dostupnost psychologické pomoci, nedostatek respitní péče nebo přetížení rodin, které často zůstávají na náročné situace samy. Výrazným tématem je také nejednotnost systému mezi jednotlivými regiony.

„Někdy to vypadá, jako by kvalita podpory dítěte závisela hlavně na tom, na jakou organizaci nebo dokonce na jakého pracovníka v organizaci rodina narazí. To není dobře. Děti mají mít stejnou šanci na kvalitní podporu podle svých potřeb,“ zaznívá z prostředí pěstounských rodin.

Podle členek SPIRIT2018 z.s. je důležité přestat vnímat pěstounství jako izolovanou soukromou aktivitu několika obětavých lidí. Péče o ohrožené děti je podle nich součástí veřejné odpovědnosti společnosti a stát by měl vytvářet podmínky, které umožní rodinám fungovat bezpečně a dlouhodobě.

Silným tématem je také psychická zátěž samotných pěstounů. Ti vedle péče o dítě často čelí složitým jednáním s institucemi, školami, biologickou rodinou nebo zdravotním systémem. Mnozí upozorňují, že právě dlouhodobý tlak a pocit osamělosti mohou vést k vyčerpání rodin i k rozpadu péče.

„Láska v rodině nestačí, pokud systém stojí proti ní,“ shrnuje jedna z pěstounek zkušenost, kterou podle organizace sdílí mnoho dalších rodin. SPIRIT2018 z.s. proto dlouhodobě podporuje větší propojení odborníků, institucí a samotných pěstounů. Podle spolku je důležité, aby hlas lidí z každodenní praxe nebyl vnímán jen jako emotivní svědectví, ale jako důležitý zdroj zkušeností pro tvorbu funkčního systému.

Budoucnost pěstounství podle organizace nespočívá v heroizaci jednotlivců, kteří „všechno zvládnou“, ale v budování stabilního prostředí, kde rodiny mají dostupnou podporu, odborné vedení a možnost požádat o pomoc bez obavy ze selhání.

Právě schopnost propojit zkušenost pěstounů, odbornost služeb a jasnou odpovědnost státu může podle členek spolku rozhodnout o tom, zda budou ohrožené děti vyrůstat v bezpečných vztazích a rodinném prostředí i v budoucnu.

---

Zdroj: Budoucnost pěstounství: od individuální obětavosti k profesionální podpoře. Spirit2018. Blogový článek

Foto: Unsplash.com