Česko neumí chránit nenarušenou krajinu, inspirovat se může v Jihoafrické republice

31. 8. 2021

Procházka krajinou, při níž by turisty při pohledu na přírodní scenérie nerušily tovární komíny, rozhledny, sloupy elektrického vedení, vysílače, budovy, větrné elektrárny a další projevy lidské přítomnosti, je v tuzemsku téměř nemožná. V České republice totiž stále ubývají místa, která by nebyla zasažena vizuálním smogem způsobeným nejrůznějšími technickými stavbami rozesetými v krajině.

„Není to bohužel daň za nezbytný pokrok, ale spíše ledabylého zacházení s krajinou při umisťování infrastruktury v ní. Mnohé země světa ukazují, že chránit nenarušené výhledy v krajině je možné. Příkladem pro Česko by mohla být třeba Jihoafrická republika. Tam je nedílnou součástí ochrany přírody termín „sightshed“ označující krajinný prostor, který člověk vidí při pobytu v přírodních rezervacích. V tomto prostoru jsou přísná pravidla pro umisťování infrastruktury. Ochrana krajiny před vizuálním smogem je dokonce automatickou součástí plánů péče o národní parky a jiné rezervace. Díky tomu lze i v rezervacích v těsné blízkosti lidských sídel či obklopených zemědělskou krajinou na chvíli zažít pocit opravdové přírody. To je bohužel v českých přírodních rezervacích výjimkou,“ porovnal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Jihoafrická republika přitom není žádným zaostalým státem, kde by menší množství různých objektů v krajině mohlo být dáno nižší ekonomickou úrovní. Naopak. Roční hrubý domácí produkt (HDP) této země je o 100 miliard amerických dolarů vyšší než HDP České republiky (údaje za rok 2019) a životní úroveň je srovnatelná s EU.

Jihoafrická republika zvládá citlivě i začlenění různých informačních prvků pro turisty v krajině. „Bohužel, v Česku jsou různé rozcestníky a informační tabule velmi křiklavé, ohromně početné, lépe řečeno všudypřítomné a mnohdy i nevhodně umístěné. Návštěvníky, kteří prchají před vizuálním smogem z měst do přírody tak pronásledují tyto rušivé prvky i v krajině,“ doplnil Miloslav Jirků.

Také v mnoha zemích Evropy prochází umisťování technických prvků v přírodě pečlivou úvahou. „Například vysílače pro mobilní sítě bývají v okolí západoevropských přírodních rezervací maskovány jako stromy,“ upozornil Miloslav Jirků.

Narušené pohledy na krajinu přitom neznamenají jen pokažený výlet do přírody. „Stále více studií z celého světa ukazuje na významný vliv přírodního prostředí na zdraví lidí. Nejde přitom jen o znečištění ovzduší nebo vody. Ale také o blízkost zeleně, klidu nebo prostředí, kde by lidé neustále nebyli zatěžováni různými informacemi nebo přítomností jiných lidí. Právě proto by Česká republika měla věnovat ochraně posledních míst s nenarušenými výhledy maximální pozornost. A také postupně obnovovat alespoň ta místa, kde byly výhledy necitlivě narušeny v posledních letech,“ konstatoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.


Zdroj: Česko neumí chránit nenarušenou krajinu, inspirovat se může v Jihoafrické republice. Česká krajina o.p.s. Tisková zpráva, 20. 8. 2021.

Související

Coca-Cola HBC zahájila spolupráci s REkrabičkou, chce tak snížit produkci odpadu

Přejít na článek