Co může a nemusí přinést COP15? Konference OSN o biodiverzitě je ve své polovině

12. 12. 2022

Od 7. do 19. prosince probíhá v kanadském Montrealu 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti. Je to šance zastavit úbytek biodiverzity, která se naskytne jednou za desetiletí. A letos je to možná šance poslední.

Právě teď dochází na naší planetě k největšímu úbytku života od dob dinosaurů způsobenému lidským chováním. A vlády se rozcházejí v názorech na to, jak na něj reagovat. Na konferenci COP15 v Montrealu se mnohé z těchto rozporů mohou vyřešit při jednání o cílech OSN v oblasti biologické rozmanitosti pro toto desetiletí, známých jako globální rámec pro biologickou rozmanitost. Poslední konference – COP10 – proběhla v japonském Nagoji. Vlády se tehdy mimo jiné zavázaly snížit úbytek přírodních stanovišť na polovinu a do roku 2020 rozšířit přírodní rezervace na 17 % světové rozlohy. Ve všech bodech neuspěly.

Proč je COP15 tak důležitý?

Lidstvo se stalo zbraní hromadného vymírání. Je čas uzavřít s přírodou mírovou smlouvu,“ prohlásil v úvodu setkání generální tajemník OSN António Guterres. Způsob, jakým hospodaříme, znečišťujeme životní prostředí, jezdíme autem, vytápíme své domovy a spotřebováváme zdroje přesahuje možnosti naší planety. Hlavním úkolem diplomatů na konferenci je vytyčit cestu dalšího fungování světových společností.

Na rozdíl od Konference OSN o změně klimatu, jejímž jasným cílem je omezit emise skleníkových plynů, má Úmluva o biologické rozmanitosti hlavní cíle tři: ochrana biologické rozmanitosti na všech jejích úrovních; udržitelné využívání jejích složek; přístup ke genetickým zdrojům a spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z jejich využívání. V rámci těchto cílů se vyjednavači budou muset dohodnout na konečném balíčku týkajícím se různých témat, od zemědělských dotací až po šíření invazních druhů. A první draft už je na světě.

Co se dočteme v prvním návrhu dohody?

Zmírnění znečištění plasty, snížení používání pesticidů o dvě třetiny, snížení míry zavlečení invazních druhů na polovinu a zrušení dotací do praktik, které ničí biodiverzitu především v zemědělství, ale i snížení současné míry vymírání druhů o 90 %, posílení integrity všech ekosystémů, ocenění přínosu přírody pro lidstvo a v neposlední řadě zajištění finančních zdrojů k dosažení těchto cílů – to jsou první formulace vytyčených vizí.

A novinovým titulkům týkajícím se COP15 dominuje návrh chránit 30 % pevniny a moře do konce desetiletí, známý jako 30×30”. Samotné rozšiřování chráněných území k zastavení úbytku přírody ale nestačí. Mnohé je třeba ještě dojednat, v Montrealu se může vše změnit.

Jaké jsou hlavní sporné body?

Hlavními překážkami budou pravděpodobně finance. Chudší země s přírodním bohatstvím byly dosud obecně přístupné posílení ochrany biologické rozmanitosti. Ale chtějí, aby bohaté země často bez přírodního bohatství poskytly zdroje. Třeba podobnou formou, jako je nově vznikající fond pro ztráty a škody v oblasti klimatu z COP27,” píše pro The Guardian reportér Patrick Greenfield. Například Německo se ve svých plánech na financování opatření v oblasti klimatu zavázalo poskytnout na biodiverzitu miliardu dolarů, další významní aktéři zatím nic podobného neoznámili.

Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) budou cíle v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a degradace půdy nedosažitelné, pokud se do roku 2025 nezvýší investice vlád a soukromých podniků do ochrany přírodních zdrojů na 384 miliard dolarů ročně, což je více než dvojnásobek současných 154 miliard dolarů. Přírodě škodlivé dotace, které se neinvestují do udržitelných řešení, je třeba postupně ukončit, změnit jejich účel nebo je reformovat. Objem našeho vnějšího financování pro účely biologické rozmanitosti jsme zdvojnásobili, takže nyní představuje investice ve výši 7 miliard eur, které jsou v oblasti ochrany biodiverzity realizovány po celém světě a jsou určeny zejména nejzranitelnějším zemím,” dodala k financování Jutta Urpilainen, evropská komisařka pro mezinárodní partnerství.

A co největší úspěch nedávného COP27?

Letošní rok je bohatý na klimatické konference, a ta největší proběhla před několika týdny v Egyptě. O jednom z mnoha výsledků jednání, který by v případě úspěšného zavedení znamenal reálnou naději pro udržitelnost a boj s klimatickou změnou, je výše zmiňovaný fond pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu. Nejdůležitějším výsledkem jednání delegátů z téměř dvou set zemí světa je dohoda na zřízení speciálního fondu (loss and damage fund) pro kompenzace ztrát a škod způsobených změnou klimatu rozvojovým zemím zvlášť zranitelným vůči negativním dopadům této změny. Přechodný výbor fondu by měl zahájit svou práci co nejdříve a identifikovat jak příjemce pomoci, tak prostředky pro financování fondu, včetně využití inovativních zdrojů,” popsalo Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

Zmocněnec české vlády pro mezinárodní jednání o životním prostředí Jan Dusík, který v Egyptě vedl českou předsednickou delegaci, ocenil, že do fondu pro zranitelné země budou nově přispívat i ty státy, které „se dosud hodnotily jako rozvojové, ale ve skutečnosti jsou již rozvinuté“. Zdůraznil, že nynější dohoda stále dává šanci na udržení oteplování pod 1,5 stupně navzdory tlakům některých zemí klimatické cíle oslabit. „Nemůžeme zvyšovat finanční prostředky a zároveň nechat stále růst emise skleníkových plynů,“ dodal Jan Dusík.

Tento fond by mohl znamenat i to, že země s velkým přírodním bohatstvím budou mít rozsáhlejší možnosti, jak biodiverzitu chránit, a dokonce obnovovat. Diplomaté sedící v křeslech na montrealské konferenci by ale především měli zajistit, aby se COP15 nestal podobným zklamáním a krokem zpět, jako se pro odbornou veřejnost stal nedávný COP27.

V Česku si vzal slovo a stojí v čele boje za záchranu fauny a flóry ten nejpovolanější – Pla(s)teosaurus. Komunitní dílo Asociace společenské odpovědnosti a českých 3D tiskařů se stalo po říjnovém Global Goals Summitu stálou expozicí Národního muzea v Praze. Model prehistorického plateosaura – symbolu posledního hromadného vymírání – má pro lidstvo jediné poselství: Nevolte vyhynutí!


Autor: Asociace společenské odpovědnosti

Související

Díky další redukci hmotnosti PET lahví ušetří společnost Lidl přes 500 tun plastu ročně

Přejít na článek