Co se píše v novém nařízení o kritických surovinách?

7. 6. 2024

V květnu 2024 bylo v Úředním věstníku publikováno nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (dále jen „Nařízení“). Toto Nařízení, známé také jako „akt o kritických surovinách“, se zaměřuje na správu kritických surovin, které jsou zásadní pro evropskou ekonomiku a technologický pokrok.

Evropa je závislá na dovozu klíčových surovin pro průmysl. Často se přitom jedná o téměř monopolní dodavatele ze třetích zemí. Například 71 % platinových kovů dovážených do EU pochází z Jihoafrické republiky, 63 % světových zásob kobaltu se těží v Demokratické republice Kongo a 60 % vytěženého kobaltu se dále zpracovává v Číně. EU má proto za cíl zmírnit rizika pro dodavatelské řetězce spojená s těmito strategickými vazbami tak, aby posílila svou ekonomickou odolnost.

Nařízení také vychází ze skutečnosti, že EU nemá a ani nemůže mít dostatek těchto surovin z vlastních zdrojů, takže musí pracovat i na posílení světových dodavatelských řetězců a zaměřit se na vlastní navyšování zdrojů, například lepším zpracováním surovin nebo jejich recyklací.

Působnost Nařízení

Nařízení se bude týkat především velkých společností – s více než 500 zaměstnanci a čistým celosvětovým obratem vyšším než 150 milionů eur, které se zabývají odběrem, produkcí nebo zpracováním strategických či kritických surovin. Tyto suroviny, uvedené v přílohách I a II Nařízení, budou každé 3 roky podléhat přezkumu a budou aktualizovány. Jedná se zejména o vzácné prvky, kovy, magnety a další.

Mezi hlavní dotčené oblasti patří:

  • Rozvoj udržitelné produkce a recyklace vybraných surovin a případná diverzifikace jejich dovozu.
  • Těžba, včetně průzkumu a zpracování, a využití odpadu z těžby.
  • Územní plánování, zprostředkování dohod o odběru surovin, koordinace financování a mnoho dalších podpůrných oblastí.

Nařízení zavádí jasné lhůty povolovacích řízení pro těžební projekty EU, umožňuje Komisi a členským státům uznat projekt za strategický, vyžaduje hodnocení rizik dodavatelského řetězce a zajišťuje přístup EU ke kritickým surovinám prostřednictvím referenčních hodnot pro těžbu, zpracování, recyklaci a diverzifikaci zdrojů dovozu.

Cíle Nařízení

Nařízení se snaží podchytit a zohlednit několik zájmů najednou:

  1. soběstačnost EU,
  2. udržitelnost (zejména „E“ a „S“ z ESG),
  3. ochranu tržního prostředí,
  4. podporu financování tzv. strategických projektů. Ty budou Komisí individuálně schvalovány předepsaným procesem dle kritérií v příloze III Nařízení, dále budou požívat jistou míru administrativní podpory a rovněž jim má být poskytnuta finanční podpora (viz čl. 16 Nařízení).

Na unijní úrovni vznikne Evropská rada pro kritické suroviny (ERKS), na státní úrovni pak jednotná kontaktní místa, online databáze, mapy výskytu surovin nebo podpora strategických projektů.

Nařízení o kritických surovinách se snaží minimalizovat rizika spojená s globálními dodavatelskými řetězci a zvýšit svou strategickou autonomii v oblasti klíčových surovin. Komise předpokládá vydání poměrně značného množství prováděcích aktů a od jejich přijetí odvozuje účinnost odpovídajících ustanovení, obvykle s dvouletým odstupem. Různé jeho části tak nabydou účinnosti v letech 2024 až 2029.

Znění Nařízení najdete na odkaze zde.


Autor: Mgr. Jakub Málek, Ráchel Kouklíková a Tereza Hrudková, PEYTON legal advokátní kancelář

Související

Celosvětová kampaň #EmbraceEquity rezonuje v Česku díky OPIM a platformě D&I Shapers

Přejít na článek

Pestré louky nebo obnova mezí. Letiště Praha vyhlašuje program na podporu biodiverzity

Přejít na článek

Největší e-commerce průzkum na světě E-shopper Barometer: Češi obsadili druhou příčku ve výdejních místech – pravidelně sem objednává polovina lidí

Přejít na článek