Co skutečně znamenají evropské odklady ESG povinností pro české firmy?

15. 1. 2026

V posledních měsících se stále častěji setkáváme s tvrzením, že ESG regulace v Evropské unii „ztrácí dech“. Odklady některých povinností, revize harmonogramů a intenzivní politické diskuse o snížení regulatorní zátěže vedou u řady firem k závěru, že se na ESG pomalu ale jistě zapomene. Takový výklad je však nejen nepřesný, ale z právního i strategického hlediska potenciálně nebezpečný. Cílem tohoto článku je vysvětlit, co evropské odklady skutečně znamenají, jaké povinnosti nadále trvají a proč současné období nelze chápat jako pauzu, nýbrž jako přechodovou fázi vyžadující aktivní přístup.

Evropský kontext: proč k odkladům došlo

Odklady ESG povinností jsou reakcí na kumulaci regulatorních iniciativ v oblasti udržitelnosti, které v krátkém časovém horizontu dopadají na podnikatelskou sféru. Evropská unie čelila kritice, že tempo zavádění nové regulace – zejména v oblasti nefinančního reportingu a povinností v hodnotovém řetězci – může negativně ovlivnit konkurenceschopnost evropských podniků. Výsledkem je politické rozhodnutí přehodnotit časový harmonogram některých opatření, zejména směrnice CSRD a směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD).

Je však třeba zdůraznit, že se jedná o časový posun, nikoli o opuštění základních cílů evropské politiky v oblasti udržitelnosti. Evropská komise i Evropský parlament opakovaně deklarují, že cílem zůstává vyšší transparentnost podnikání a integrace ESG faktorů do fungování vnitřního trhu.

Co se skutečně odkládá?

Směrnice CSRD zásadně rozšiřuje okruh podniků povinných reportovat nefinanční informace a zavádí jednotné evropské standardy reportingu (ESRS). U části podniků – zejména tzv. druhé a třetí vlny – došlo k posunutí okamžiku, od kdy mají povinnost poprvé reportovat podle těchto standardů.

Podobně byla u směrnice CSDDD posunuta lhůta pro její transpozici do národních právních řádů a pro první fázi její aplikace. Tyto odklady se však týkají především formální povinnosti reportovat nebo zavést konkrétní procesní mechanismy, nikoli samotné odpovědnosti podniků za jejich jednání a jeho dopady.

ESG povinnosti mimo úpravu směrnic stále platí

Zásadním omylem je představa, že ESG povinnosti vznikají výlučně na základě nových evropských směrnic. Již dnes existuje v českém právním řádu řada povinností, které se s ESG tématy překrývají. Povinnost členů statutárních orgánů jednat s péčí řádného hospodáře zahrnuje i povinnost identifikovat a řídit relevantní rizika, která mohou mít dopad na hodnotu společnosti a její dlouhodobou udržitelnost.

Rovněž prevenční povinnost podle občanského zákoníku, odpovědnost za škodu, environmentální a pracovněprávní regulace či pravidla hospodářské soutěže vytvářejí rámec, v němž jsou environmentální a sociální dopady podnikání právně relevantní již dnes. ESG tak není „novou povinností“, ale spíše systematizací existujících odpovědností.

K tomu se přidává tlak trhu, kdy banky, investoři a velcí obchodní partneři běžně vyžadují ESG informace jako součást úvěrových podmínek, investičních rozhodnutí či smluvních závazků, a to bez ohledu na formální povinnost reportovat podle CSRD či jiných právních předpisů, ať již na úrovni EU nebo jednotlivých členských států.

Riziko „compliance dluhu“

Odklady povinností mohou vést k déletrvající pasivitě, která se však v delším horizontu může ukázat jako nákladná. Podniky, které s přípravou vyčkávají, si vytvářejí tzv. compliance dluh (v současnosti v odborné debatě často skloňovaný termín) – tedy situaci, kdy budou nuceny v krátkém čase zavést komplexní systémy sběru dat, interní kontroly a reportingu. Zkušenosti z jiných oblastí regulace, například v oblasti ochrany osobních údajů, ukazují, že opožděná reakce obvykle znamená vyšší náklady a zvýšené riziko chyb. Nyní nastalá „ESG pauza“ tak představuje ideální čas pro postupnou a řízenou přípravu bez bezprostřední hrozby sankcí.

Evropské odklady ESG povinností nepředstavují ústup od dosažení udržitelnosti, ale pouze přechodné období. Podniky, které tento čas využijí k systematické přípravě, získají nejen výhodu z hlediska budoucí compliance, ale i lepší kontrolu nad podnikatelskými riziky a důvěryhodnější postavení na trhu. Dá se říci, že se ESG nezastavilo – pouze změnilo tempo z překotné rychlosti na udržitelný postupný nástup ESG povinností.

Autoři: Mgr. Jakub Málek, Ráchel Kouklíková a Tereza Hrudková, PEYTON legal advokátní kancelář