CSDD: Vzniká nová ESG směrnice

5. 4. 2023

Vedle již přijatých směrnic zabývající se agendou ESG reportingu, CSRD a NFRD, prochází legislativním procesem návrh dalšího zásadního právního dokumentu z oblasti ESG – směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti (Directive on Corporate Sustainability Due Diligence), neboli CSDD.

Návrh této směrnice představila Evropská komise v únoru 2022 a v současnosti je projednáván Evropským parlamentem. Stanovisko Evropského parlamentu k návrhu se očekává v květnu tohoto roku, přičemž k přijetí by dle odhadů mělo dojít nejdříve ke roku 2023, respektive začátkem roku 2024.

Hlavní cíle CSDD

Hlavním cílem CSDD je stanovit, aby společnosti zjišťovaly a snažily se předcházet závažným dopadům na lidská práva a životní prostředí v rámci jejich celého dodavatelského řetězce. Po implementování této směrnice by mělo dojít například k zamezení nucené práce, dětské práce v zemědělství, odlesňování amazonského a indonéského pralesa, nuceného vysídlování lidí v rámci těžebních projektů a dalších negativních enviromentálních a socioekonomických dopadů jako je diskriminace v pracovním prostředí, dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, právo na spravedlivou odměnu a právo sdružovat se v odborech.

Dalším zásadním důsledkem CSDD má pak být nastavení rovných podmínek pro domácí výrobce a odpovědné firmy s globálními dodavatelskými řetězci. Tuzemští výrobci jsou za stávajících podmínek znevýhodnění zejména ve výši nákladů, které mají oproti konkurenci využívající zahraniční výrobce, kteří pracovněprávní a enviromentální podmínky nedodržují, nesrovnatelně vyšší.

Nástroj, který směrnice pro společnosti zavádí a má tyto nerovnosti v blízké době mírnit a do budoucna jim zcela zabránit, je povinnost tzv. due dilligence, tedy v tomto kontextu povinnost nefinanční prověrky všech aktivit dotčených společností. Návrh směrnice přichází s detailně popsaným procesem, jakým způsobem mají společnosti problémy identifikovat, hodnotit a následně řešit.

Koho se povinnosti vyplývající ze CSDD budou týkat?

Povinnost due dilligence se bude týkat velkých podniků, a to včetně jejich dceřiných společností. Konkrétně se bude jednat o:

společnosti s alespoň 500 zaměstnanci a čistým globálním obratem přesahujícím 150 milionů eur (cca 3,5 miliardy korun),
společnosti s alespoň 250 zaměstnanci a čistým globálním obratem minimálně 40 milionů eur, pokud přinejmenším 50 procent obratu pochází z odvětví náročných na přírodní zdroje, především zemědělství nebo textilního průmyslu.

Byť se jedná o legislativu Evropské unie, nepřímý dopad bude mít CSDD i na velký počet společností mimo EU. Důvodem je, že společnosti, na které nové povinnosti dopadnou, budou muset dodržování standardů dle CSDD vyžadovat i od svých dodavatelů mimo Evropskou unii.

Pozitiva a přínosy do budoucna

CSDD uvádí do praxe mezinárodní standardy, konkrétně obecné zásady pro byznys a lidská práva, které byly na půdě OSN státy jednomyslně schváleny v roce 2011, a navazující standardy OECD. Pravidla by se tak měla pro všechny členské státy sjednotit a zamezit problémům vzniklých z rozdílných vnitrostátních právních úprav. Zároveň bude splnění due dilligence pravidel jednou z dalších podmínek pro zájemce, kteří chtějí čerpat finanční podporu dle legislativy Green Dealu.

Povinným společnostem se sice do jisté míry zvýší byrokratická i finanční zátěž, ovšem v horizontu již několika let se tato investice do due dilligence společnostem vrátí, a to v mnoha rovinách. Finanční náklady by měly být pro společnosti zvládnutelné a neměly by tedy mít zásadní dopad na spotřebitele, jak ostatně potvrzují zkušenosti společností, které due dilligence již zavedly (pro většinu českých společností to bude znamenat jen počáteční analýzu podstatných rizik). Řadu výhod by nové povinnosti také měly přinést na poli vztahů s dodavateli a obchodními partnery, kdy spolu mohou lépe čelit krizím a spolupracovat na užší a spolehlivější bázi.

Autor: Mgr. Jakub Málek, Mgr. Kateřina Roučková a Ráchel Kouklíková, PEYTON legal advokátní kancelář