EU zakazuje produkty vyrobené za použití nucené práce. Jak to bude kontrolovat?

12. 12. 2024

Rada EU dne 19. 11. 2024 přijala nařízení, kterým se na trhu EU zakazují produkty pocházející z nucené práce . Přestože žijeme v 21. století, století obrovského pokroku technologií, umělé inteligence a raketového růstu životní úrovně na celosvětové úrovni, tak se i naše západní společnost potýká s fenoménem, který by leckdo považoval za fenomén již pouze historický. Nucené práce jsou ovšem krutou realitou, a to dle odhadu Mezinárodní organizace práce (MOP) přibližně pro 27,6 milionů lidí, z toho 3,3 milionu dětí (primárně v odvětvích, jako je textilní průmysl, těžební průmysl, zemědělství a služby).

Nařízení o zákazu výrobků vyrobených za použití nucené práce (Nařízení) zakazuje uvádění a dodávání jakéhokoli produktu pocházejícího z nucené práce na trh EU i jeho vývoz z trhu EU. Má za cíl vytvořit strukturovaný rámec pro zákaz využívání nucené práce při výrobě unijního zboží a v rámci dodavatelských řetězců. Umožní EU zakázat a odstranit produkt z jednotného trhu, pokud se prokáže, že je při jeho výrobě využita nucená práce, bez ohledu na to, zda je v EU vyroben nebo do EU dovezen.

Produkt pocházející z nucené práce definuje jako výrobek, u něhož byla nucená práce použita zcela nebo zčásti v kterékoli fázi jeho těžby, sklizně, výroby nebo produkce, včetně práce nebo zpracování souvisejícího s výrobkem, zákaz užití nucené práce tedy platí pro všechny fáze dodavatelského řetězce, včetně fází odehrávajících se ve třetích zemí.

Kontrola zákazu nucených prací

Bude existovat databáze oblastí nebo produktů, u nichž hrozí použití nucené práce, jejímž cílem bude podpořit činnost příslušných orgánů při posuzování možných porušení tohoto Nařízení (na úrovni členských států). Na základě posouzení možných rizik může Komise (v případě využívání nucené práce mimo EU) nebo orgány členských států (v případě využívání nucené práce na jejich území) zahájit šetření. Konečné rozhodnutí o zákazu, stažení a odstranění produktu pocházejícího z nucené práce pak přijme orgán, který vedl šetření.

Povinnosti pro dodavatele/odběratele a další subjekty

Dotčené subjekty budou muset zejména provádět hloubkové kontroly nucené práce a evidovat kroky přijaté k identifikaci, prevenci, zmírnění nebo ukončení rizik nucené práce a o opatřeních přijatých k nápravě případů nucené práce, za účelem případného šetření výrobku v případě podezření na nucené práce. Další povinností bude náležitá péče v oblasti nucené práce, kterou Nařízení definuje jako úsilí hospodářského subjektu o zavedení povinných požadavků, dobrovolných pokynů, doporučení nebo postupů s cílem identifikovat, předcházet, zmírnit nebo ukončit využívání nucené práce u výrobků, které mají být dodávány na trh Unie nebo vyváženy.

Nařízení a CS3D

Jak Nařízení, tak CS3D[1] mají cíl chránit lidská práva v rámci globálních dodavatelských řetězců a stanovují povinnost pro dotčené společnosti provádět hloubkovou kontrolu dodržování lidských práv.[2]

I mezi nimi jsou rozdíly, kterými se navzájem doplňují. Působnost CS3D se odvíjí na základě velikosti a obratu společnosti, zákaz výrobků z nucené práce cílí na všechny výrobky bez ohledu na velikost společností, které je uvádějí na trh. CS3D definuje požadavky na náležitou péči pro dotčené společnosti a umožňuje orgánům přijmout sankce proti společnostem, které nesplnily své povinnosti péče. Nařízení naproti tomu zmocňuje orgány k tomu, aby vyšetřovaly konkrétní výrobky a mohly jejich dovoz/vývoz případně i zcela zakázat.

Nařízení je zásadním krokem k ochraně lidských práv. Zakazuje výrobky spojené s nucenou prací nejen na evropském trhu, ale i při jejich dovozu či vývozu. Tento komplexní přístup pokrývá celý dodavatelský řetězec – od těžby surovin až po finální produkt – a vztahuje se na výrobu v EU i mimo ni. Dotčené subjekty musí nyní pečlivě sledovat své dodavatelské řetězce, předcházet rizikům a musí také doložit, že se jejich výrobky obloukem vyhnuly jakékoli formě nucené práce. Pokrok nelze měřit jen technologiemi nebo ekonomickými čísly. Jeho součástí je i etika a respekt k základním lidským právům. Jako spotřebitelé jsme mohli přispět svým tlakem na dodavatele a výrobce volbou produktů, které jsou nejen kvalitní, ale také eticky vyrobené. Evropská unie nyní vysílá jasný signál: žádný zisk nemá cenu lidské důstojnosti.

Autoři: Mgr. Jakub Málek, Ráchel Kouklíková a Tereza Hrudková, PEYTON legal advokátní kancelář

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781 ze dne [ ] 2024 kterým se na trhu Unie zakazují produkty pocházející z nucené práce a kterým se mění směrnice (EU) 2019/1937, dostupné na odkaze: IMMC.COM%282022%29453%20final.CES.xhtml.1_CS_ACT_part1_v2.docx (europa.eu)

[2] Směrnice Evropského Parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937, dostupné na odkaze: eur-lex.europa.eu/legal content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52022PC0071

[3] Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CS3D), více v článku PEYTON legal advokátní kancelář s.r.o., dostupném na odkaze: https://www.peytonlegal.cz/smernice-o-nalezite-peci-podniku-v-oblasti-udrzitelnosti-cs3d/