Experiment: Udržitelná pivní plechovka

Ze světa členů

6. 6. 2023

O udržitelnosti a roli obalu a obalových materiálů v rycholoobrátkovém zboží toho bylo napsáno mnoho v obecné rovině. Ipsos na konkrétní case study zajímalo, nakolik ekologický obal skutečně představuje konkurenční výhodu a kolik jsou si za něj běžní spotřebitelé ochotni připlatit.

V experimentu uvedli na simulovaný prodejní regál několik tradiční pivních značek v nové „udržitelné“ plechovce, která je vyrobena již z recyklovaných plechovek, a tudíž šetrnější k životnímu prostředí. Přinejmenším některé pivní plechovky jsou již nyní vyrobené s určitým podílem recyklátu, byť tento fakt není spotřebitelům zpravidla výrazněji komunikován. Například Pilsner Urquell tvrdí, že jejich plechovka již obsahuje 75 % recyklovaného hliníku.

Tento test měl vyhodnotit, zda použití recyklovaného materiálu a přidání takové informace na balení je přínosné z marketingového hlediska. Ve výzkumu byly použity obrázky skutečných produktů, zde zobrazujeme jen fiktivní designy. Každý spotřebitel byl v průběhu vystaven několika nákupním situacím, kde se mu zobrazovaly různé značky za různé cenové úrovně. Některé výrobky zde byly uvedeny v nové plechovce. Někdy přitom navíc doplnili novinku také upozorněním (bannerem) simulujícím například dodatečné POS materiály, protože popravdě při nákupu konzument nemusí informaci komunikovanou na samotném balení vůbec zaznamenat. Jak to tedy dopadlo?

Vyšší atraktivita značky ano, ochota připlatit si ne

Potvrdila se hypotéza, že udržitelnost zvyšuje preferenci značky. Konkrétně například pro produkt Staropramen Smíchov můžeme predikovat nárůst prodejů o 12 – 15 %. Upozornění na změnu obalu pomáhá, ale ve skutečnosti (při vhodném a dobře viditelném provedení) většina nárůstu proběhne i bez dodatečného návěstí a spotřebitel informaci na našich fiktivních designech většinou zaznamenal. Toto platí, pokud se výrobek v novém obalu prodává za stejnou cenu jako předtím – předpokládá to tedy buď stejné náklady na obal nebo „absorpci“ těchto vícenákladů samotným výrobcem na úkor prodejní marže.

Použitá metoda Conjoint (Discrete Choice modeling) následně dává možnost také vyhodnotit, jakou hodnotu nový obal pro spotřebitele skutečně má a zda si jsou za něj ochotni připlatit. Respondenti ve výzkumu nakupovali značky při různých cenových úrovních. Můžeme tak simulovat situaci, kdy značka uvede nové balení, získá tak nové spotřebitele, a následně hledáme, při jakém zdražení novinky bude modelovaný tržní podíl ještě stále alespoň na úrovni původní hodnot – hledáme vlastně kolik je „maloobchodní přirážka“, kterou je spotřebitel ochoten akceptovat.

Pravdou je, že se jedná o zanedbatelnou částku cca 1-2 % původní ceny. Na konkrétním případě již zmiňovaného Staropramenu, pokud by výchozí prodejní cena byla 19,90 Kč, za stejný produkt v novém obalu by spotřebitel zaplatil 20,10 Kč – tj. v myslích spotřebitelů má udržitelná plechovka hodnotu 20 haléřů. To ostatně potvrzuje tvrzení, které dlouhodobě Ipsos pozoruje v průzkumech, kdy odpovědnost za řešení problematiky obalů ve vztahu k životnímu prostředí většina populace připisuje především samotným výrobcům.

K zamyšlení

Výše prezentované výsledky platí obdobně napříč testovanými značkami. Je ale pravda, že u některých se cenová odolnost projevila o něco více, u některých méně. Je proto dobré pamatovat, že pro různé značky mohou benefity související s udržitelností fungovat různě, a pro různé značky může být vhodné volit různé benefity nebo jejich komunikaci.

Dle dřívějšího zjištění si je obecně za odpovědný nebo udržitelný produkt ochotno deklarativně připlatit 52 % spotřebitelů, nicméně spíše symbolických 5 až 10 % navíc oproti běžné ceně. V tomto článku tedy ilustrujeme více behaviorální metodologii, jak se dobrat reálné ochotě připlatit si.

Při dalším zkoumání relativní „neochoty“ si za udržitelnost připlácet je fér říct, že v populaci můžeme identifikovat různé segmenty lidí podle jejich převládajícího vztahu k tématu udržitelnosti. Vyloženě nadšenců je stále menšina. Mnoho z nás téma vnímá, ale někdy konkrétní akce odsouvá na úkor vlastního pohodlí. Dalším důvodem je, že podstatná skupina si za současné ekonomické situace vyšší cenu za udržitelnost prostě není schopna dovolit.


Zdroj: Udržitelná pivní plechovka. Ipsos. Sběr dat byl realizován v březnu 2023 na panelu Populace.cz, online reprezentativní vzorek 703 lidí nakupujících pivo ve věku 18-65 let

Související

Istanbulská úmluva: Největší mýty a proč ji Česko ještě neratifikovalo?

Přejít na článek

Jak si stojíme s mírou nezaměstnanosti nebo jak zvládáme invazní druhy? Vyšla druhá Zpráva o kvalitě života a její udržitelnosti

Přejít na článek

Peníze na dobrou věc? V Česku existuje obrovský filantropický potenciál, který lze podpořit dobře nastaveným právním prostředím

Přejít na článek