Finanční trhy a udržitelné finance: jsme na konci éry ESG, nebo na přechodu do nové fáze?

8. 9. 2025

Ještě před dvěma lety byly zelené dluhopisy, ESG fondy a uhlíkové strategie symbolem moderního přístupu k investicím. V roce 2025 se ale nálada na trzích mění. Podle agentury Reuters došlo během první poloviny roku k poklesu objemu emisí zelených a ESG dluhopisů téměř o třetinu. Není to však konec udržitelných financí – spíše začátek jejich nové fáze, která sází méně na značky a více na skutečný dopad.

Pokles emisí ESG dluhopisů

Finanční trhy zaznamenaly výrazný útlum emisí zelených a společensky odpovědných dluhopisů. Důvodů je několik. V první řadě je to znejistění investorů z nejednotnosti regulatorních přístupů mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Do hry vstupují také přísnější požadavky na doložení skutečného dopadu projektů – a obavy z obvinění z tzv. greenwashingu. Některé firmy tak raději volí klasické nástroje financování bez „zeleného“ označení.

ESG fondy pod tlakem – ale firmy pokračují dál

Rok 2025 přinesl zásadní obrat v dynamice ESG fondů. Po letech růstu zažívají tyto produkty zpomalení, které je výsledkem kombinace politického tlaku, regulatorní nejistoty a reputačních rizik. Nejvýraznější otřesy přicházejí ze Spojených států, kde některé státy prosazují legislativu omezující správu aktiv podle ESG kritérií (tzv. anti-ESG laws).

Současně se ale ukazuje, že firmy samy ESG neopouštějí. Zpráva společnosti Legal & General Investment Management z června 2025 konstatuje, že přes regulatorní tlak více než 80 % firem z indexu FTSE 100 nadále plní své závazky ke klimatické neutralitě [1]. Stejně tak pokračují projekty v oblasti diverzity, sociální odpovědnosti i odpovědného řízení dodavatelských řetězců.

Z toho vyplývá jasný závěr: ESG se přestává prezentovat jako značka – a stává se součástí strategického a investičního standardu. Pro správce fondů to znamená hledat rovnováhu mezi výnosností, udržitelností a regulatorními limity.

ESG se mění: méně ideologie, více dat

Systém ESG se v roce 2025 dostává do fáze profesionalizace, standardizace a auditu. EU zareagovala na kritiku ESG ratingového trhu návrhem regulace poskytovatelů ratingů, kteří dosud působili bez jednotných pravidel. Nová pravidla mají zajistit:

  • transparentní metodiku hodnocení,
  • nezávislost poskytovatelů od hodnocených subjektů,
  • a možnost dozoru ze strany evropského regulátora ESMA.

Zásadní roli v této transformaci hraje i směrnice CSRD a standardy ESRS, které jsou od roku 2025 v plném provozu pro velké společnosti. Tyto normy zavádějí povinnosti jako:

  • měření a zveřejnění emisí skleníkových plynů,
  • výkaznictví podle zásady dvojí materiality,
  • a propojení nefinančních faktorů s ekonomickými výsledky firmy.

Regulace zároveň reaguje na fenomén greenwashingu, tedy klamavého vykazování environmentálních či sociálních dopadů. Přísnější standardy mají přinést investorům důvěru, že ESG data jsou nejen věrohodná, ale i ověřitelná – a tudíž investičně použitelná.

Díky tomu se ESG posouvá od ideologie k měřitelným ukazatelům a auditovatelné praxi. Namísto obecných prohlášení o udržitelnosti se tak firmy soustředí na konkrétní metriky jako uhlíková intenzita výroby, míra recyklace, diverzita ve vedení nebo existence protikorupčních mechanismů.

Výsledkem je, že ESG přestává být marketingovým nástrojem – a stává se běžnou součástí corporate governance a řízení rizik.

Závěr

To, co dnes sledujeme na ESG trzích, není konec. Je to dozrávání. Investoři hledají větší jistotu, firmy se přizpůsobují novým regulacím a poradci pracují na tom, aby ESG strategie obstály i v přísnějších podmínkách. Rok 2025 bude klíčový – nejen pro vývoj udržitelných financí, ale i pro důvěru, kterou jim trhy nadále projeví. A právě kvalita dat, transparentnost a skutečný dopad rozhodnou, zda ESG zůstane důležitou součástí investičního rozhodování i v dalších letech.

[1] Více na odkaze zde L&G says companies are pushing forward with net zero, despite ESG backlash


Autoři: Mgr. Jakub Málek, Ráchel Kouklíková a Tereza Hrudková, PEYTON legal advokátní kancelář

Zdroj foto: Unsplash

 

Související

Česko v SDG Indexu obsadilo 8. místo. Nejvíce ztrácí v oblasti klimatických opatření a rovnosti

Přejít na článek