Inspirujte se: Jak vypadají světová zelená města? A najdeme je i v Česku?

21. 2. 2023

O tom, že vysoké letní teploty a vlny veder vnímají hůře lidé žijící ve městech než na venkově, není pochyb. S tím, jak trávíme většinu času v budovách, zastavujeme krajinu a zahušťujeme města však roste naše potřeba zdravého životního prostředí, o které se výstavbou často připravujeme. Čemu pomáhá zeleň ve městech? A jsou zelené střechy a vertikální zahrady na vzestupu? Přinášíme inspiraci z Česka i ze světa…

Rozvoj měst vede k tomu, že ubývá stinných ploch a přibývá zpevněných povrchů pohlcujících teplo. V důsledku toho bývají města teplejší než jejich venkovské okolí, což je jev známý jako efekt městského tepelného ostrova (UHI). Během letního dne mohou být města až o 12 stupňů Celsia teplejší než venkovské oblasti. Fenomén UHI má ale vliv nejen na životní prostředí ve městě, ale i na zdraví a psychiku obyvatel.

Vystavení dlouhotrvajícímu horku zvyšuje například riziko kardiovaskulárních a respiračních onemocnění. Očekává se, že do roku 2050 budou ve městech žít 2 až 3 miliardy lidí, a tak se zdravotní dopady UHI v příštích letech pravděpodobně zhorší. Existuje však několik strategií, jak chránit obyvatele měst před dopady horka a lépe čelit klimatickým extrémům, a které by se měly dostat na vision boardy městských zastupitelstev. Patří mezi ně pokrývání střech a fasád vegetací, vytváření vodních ploch nebo nahrazování betonových ploch parky a další zelení.

Například nová studie Meelan Thondoo z University of Cambridge a jejích kolegů ukázala, že jedné třetině úmrtí v důsledku UHI v Evropě by se dalo zabránit zvýšením pokrytí korunami stromů na alespoň 30 % v každé městské čtvrti. V Česku jsou prozatím nejpopulárnější zelené střechy, roste nejen jejich počet, ale i množství firem, které se na ně specializují. A velkou výzvou budou do budoucna takzvané modrozelené střechy. Ty jsou schopny zadržet kolem 90 % srážkové vody a opět ji vracejí na zavlažování rostlin nebo nechávají vypařovat do atmosféry a tím ji ochlazovat.

Podle údajů Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) přírůstek plochy zelených střech v ČR dosáhl zhruba 247 tisíc metrů čtverečních. „Ve srovnání se zahraničím je to však stále málo. Například jen v samotném Mnichově již přesahuje celková plocha zelených střech 3,1 milionu metrů čtverečních, ve Vídni je to 2,6 milionu a v Berlíně dokonce čtyři miliony metrů čtverečních,“ uvedl Pavel Dostal ze SZÚZ pro BusinessINFO.cz

Městské lesy účinně regulují mikroklima města

Výzkum z minulého roku ukázal, že městské lesy ochladily průměrnou teplotu v 601 evropských městech o 1,1 až o 2,9 stupňů Celsia. „Zelené čtvrti měst jsou spojeny i se zlepšením duševního a fyzického zdraví obyvatel. Dokonce kognitivní testy školáků v Barceloně odhalily o 6 % lepší rozvoj pracovní paměti ve školách s nejvyšší úrovní zeleně ve srovnání s dětmi ve školách ‚bez stromů‘,” píší autoři výzkumu.

Intenzita efektu UHI samozřejmě závisí na více faktorech a je specifická pro každé město, stejně jako chladicí schopnost stromového patra. Ta zase souvisí s výškou i druhem stromu, se způsobem údržby a spoustou dalších věcí. A právě proto potřebují architekti, investoři i místní politici pomocnou ruku od odborníků, během prvních kroků jim ale může být oporou příručka podobná Urban Tree Manualu. Například sušší podnebí v Soluni je ideální pro menší stromy chudé na listy, naproti tomu chladnější a vlhčí klima Göteborgu dává přednost větším a listnatějším stromům.

Většina nových městských lesů poroste na soukromých pozemcích, jejich majitele proto musí ve výsadbě nějakým způsobem podporovat místní legislativa a samospráva. Pro některá města může být 30% pokrytí velkou výzvou, hlavní je ale snaha – kombinace výsadby s alternativními opatřeními, jako jsou zmiňované zelené střechy nebo vertikální zahrady. V Barceloně tvoří terasové střechy 67 % plochy střech a vzhledem k tomu, že počet obyvatel města stále roste, vydala tamní městská rada příručku pro přeměnu střech na plochy s částečným nebo úplným pokryvem rostlinami.

V zahraničí je běžné vytváření územních plánů s jasnou vizí budování městských lesů, a to v kombinaci s finančními pobídkami pro majitele budov. Jde o různé dotační programy, příspěvky na realizaci nebo i úlevy na stočném. U nás už také některá města přistoupila k řešení zelených střech pomocí příspěvků, třeba Brno.

Jihomoravské město zavedlo program na podporu zelených střech v roce 2019 a podporuje nejen novostavby, ale i rekonstrukce. Zeleným střechám i fasádám se v Česku věnuje například společnost Likos, do dřevostaveb a zeleného bydlení investuje Progresus a v roce 2021 si dokonce Cenu SDGs odneslo město Židlochovice s udržitelnou čtvrtí Chytré Líchy. A další česká města a projekty budou jistě následovat!

Autor: Asociace společenské odpovědnosti