Jak zamezit plýtvání potravinami? Odpovídá výzkum mezi Brňany i nová evropská legislativa

28. 2. 2023

Každý obyvatel Brna vyhodí ročně zhruba 37,4 kilo potravin do popelnice, po roce edukační kampaně pak objem vyplýtvaných potravin klesá o 11 %. Cílené vzdělávání může být řešením na lokální úrovni, Evropská unie se chystá už letos zasáhnout novou nadnárodní legislativou.

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně měli spolu s kolegy z GREEN Solution a SAKO Brno v hlavě premisu – lidé si plýtvání často neuvědomují a ani netuší, kolik jídla a peněz měsíčně vyhodí. Takovéto chování se stává čím dál větším problémem a mimo jiné zatěžuje rozpočty a rozvoj měst, obcí i celých regionů. Proto spustili výzkum, který skončil v květnu loňského roku, a postavili ho na myšlence, že pokud člověku ukážeme důsledky jeho chování, přimějeme ho ke změně vlastního přístupu k dané věci.

Zaměřili se na Brno a tamní komunální odpad. A jeho rozbory přinesly velmi zajímavá data. Obyvatel Brna vyhodí v průměru ročně do popelnice 37,4 kilogramů jídla. Nejvíce pak plýtvají lidé na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kilogramů na osobu a rok. Biologický odpad přitom ročně tvoří 48,81 % směsného komunálního odpadu a přepočteno na obyvatele v něm skončilo 33,3 kilogramu potravinového odpadu za rok.

V druhém roce projektu pak výzkumníci působili na vybrané domácnosti prostřednictvím plakátů, samolepek, videí, workshopů nebo jinou vzdělávací kampaní a zároveň měřili odpad skupiny do kampaně nezapojené. Rozbory směsného komunálního odpadu v průběhu edukace ukázaly pokles objemu vyplýtvaných potravin ve sledovaných lokalitách průměrně o 11 %. Jde o to změnit uvažování lidí takovým způsobem, který se vyplatí i z hlediska nákladů, které do něj například města, obce či kraje vloží. Přínosy jsou v získání spolehlivých dat, kvantifikaci přímých dopadů intervence, publicitě a dostupnosti těchto postupů, což může významně pomoci řízení v oblasti odpadového hospodářství. Podobný úkol dosud nikdo neřešil, a to nejen v České republice,“ uvedl Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR, která projekt podpořila.

Rok 2023 jako rok poloprázdných (nejen) hnědých popelnic

Oblast plýtvání potravinami a všeobecně odpadové hospodářství se dlouhodobě potýká s nedostatkem dat i měření na úrovni celé Evropské unie, i na úrovni jednotlivých států. Podobně jako některé státy Evropské unie i Česko zatím množství potravinového odpadu jen odhaduje, přitom průměrná česká domácnost může omezením plýtvání jídlem výrazně ušetřit. Zároveň aktivity v oblasti edukace veřejnosti byly vždy zaměřené spíše na obecné budování povědomí u obyvatel. Letošní rok snad bude přelomový. Do června totiž předloží Evropská komise návrh a závazný cíl, o kolik snížit do roku 2030 potravinový odpad.

„Věnujeme se plýtvání velmi dlouho, je to náročný boj, protože bude nutné proměnit způsob myšlení. Ale 36 milionu lidí v Evropě si každý druhý den nemůže dovolit řádné jídlo a plýtvat potravinami je nemorální,“ uvedla jako jeden z důvodů pro přípravu nové legislativy Sandra Gallinaová, generální ředitelka Evropské komise pro zdraví a potravinovou bezpečnost.

Do toho, jak by mělo množství vyhazovaných potravin klesat, promlouvalo i 150 náhodně vybraných občanů ze všech zemí Unie. Evropský občanský panel na téma potravinového odpadu se konal v Bruselu a výsledkem je seznam 23 doporučení pro Evropskou komisi. Dosud byl na stole závazek snížit potravinový odpad do roku 2030 oproti 2015 o polovinu, ten se však nedařilo naplňovat. Nyní bude stanoven nový právně závazný, a tedy i vymahatelný cíl.

To, zda budou návrhy a cíle směřované na všechny státy jednotně, samostatně nebo dokonce rozdělené podle dodavatelského řetězce ještě není jasné. Jisté je prozatím to, že červnový návrh nebude obsahovat žádná konkrétní opatření a kroky. Toho se dočkáme až později, prozatím bez udání termínu. Další cíl bychom tedy měli – budeme ale umět měřit kroky, kterými k němu budeme směřovat?

Nevyhazujeme jídlo = šetříme vodu

Plýtvání potravinami má ale tak mohutný přesah, že si ho jen těžko dokážeme představit, namátkově do spotřeby pitné vody. O tomto se zmiňuje i aktuálně vydaný The Circularity Gap Report 2023. Podle něj je potravinářství a produkce rostlinných a živočišných surovin zodpovědné za 70 % odběru sladké vody jen na zavlažování a celosvětově se spotřeba vody v zemědělství mezi lety 1960 a 2000 více než zdvojnásobila. Jen do následného potravinového odpadu pak jde, vlastně zbytečně, 24 % celkových zdrojů sladké vody využívaných při výrobě potravin.

Nepřekvapivě zmiňuje i alternativní bílkoviny, třeba ty cvrččí. Je to levný zdroj živin a vyžaduje o šestinu méně krmiva, 1/1 000 množství vody a 1/20 000 množství půdy ve srovnání se stejným množstvím hovězího masa. A i to je podle autorů jedna z mnoha nadějí pro nižší a nižší objem vyhozeného jídla a samozřejmě i emisí oxidu uhličitého. V českém měřítku se cirkularitě věnuje například Pekárna Zemanka a nespočet obchodních řetězců. Například Lidl a bedýnky s ovocem a zeleninou, Kaufland a jejich projekt Nekrm koš! nebo Penny a Hezky česky bez plýtvání.

Tradiční report z pera společnosti Circle Economy a Deloitte přinesl neveselé výsledky – globální ekonomika je nyní cirkulární pouze ze 7,2 %. „Skóre se meziročně bohužel snižuje, v roce 2018 to bylo 9,1 %, o dva roky později spadlo na 8,6 % a teď je to 7,2 %,” porovnala Lucie Mádlová, ředitelka a zakladatelka Asociace společenské odpovědnosti. Report byl představen v lednu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu a měl hlavní cíl – upozornit na to, že globální ekonomika je stále více závislá na materiálech z primárních zdrojů, na stavbu silnic nebo budov nevyužíváme, ačkoli bychom mohli, recyklované materiály a jednoduše do cirkulární ekonomiky jich vracíme stále méně a méně.

„Nějakou dobrou zprávu nám Circularity Gap Report přece jen přinesl – oběhové hospodářství může zvrátit negativní vývoj a vrátit nás zpět do reality udržitelných cílů, které si jako lidstvo stanovujeme. Používat méně, používat déle, používat znovu, vyrábět čistě. Uplatnění zásad skutečné cirkulární ekonomiky v celosvětovém měřítku by mohlo uspokojit potřeby lidí při použití pouze 70 % materiálů, které dnes spotřebováváme,” dodala Lucie Mádlová. A to je přece dobrý důvod nevzdávat se a raději si vyhrnout rukávy…


Autor: Asociace společenské odpovědnosti

Související

Aktuálně: Čechy zajímá udržitelnost e-shopů a opravitelnost výrobků, řeší i jejich uhlíkovou stopu

Přejít na článek

Oslava 500. člena i ESG inspirace: Jaké byly asociační udržitelné Vánoce?

Přejít na článek