Jedna z příčin pandemie, o které jen málo lidí přemýšlí

17. 4. 2020

Vědecký časopis Scientific American vidí jako jednu z hlavních příčin koronavirové pandemie naši zdánlivě neukojitelnou touhu jíst maso.

Pro nás v západním světě je velmi snadné kroutit hlavou nad prodejem živých divokých zvířat na trzích v Číně, které jsou pravděpodobně původem pandemie nového typu koronaviru, jenž aktuálně paralyzuje celou planetu. Je to snadné, protože tyto praktiky jsou pro nás doslova cizí.

Mnohem složitější je být upřímný sám k sobě ohledně toho, jaké další druhy pandemií můžeme způsobit my sami rizikovými praktikami, které se zvířaty provádíme. A zatímco současný koronavirus, ač ochromující, má nízkou smrtnost (počet infikovaných, kteří zemřou), víme, že tato katastrofa může být jen zkouškou na mnohem vážnější pandemii, která by mohla znamenat vyšší daň. Podobně jako v roce 1918, kdy globální pandemie chřipky, která vznikla v Kansasu, zabila nejméně 50 milionů lidí.

Až přijde ten den, je velmi pravděpodobné, že virus bude mít opět původ ve zdánlivě nenasytné touze lidstva konzumovat zvířata, ať už divoká nebo domácí. Podmínky, ve kterých dnes často chováme tzv. hospodářská zvířata (tlačíme je po desítkách tisíc vedle sebe, křídlo vedle křídla, čenich na čenichu), slouží jako zesilovače virových pandemií.

Ohnisko prasečí chřipky H1N1 v roce 2009 pravděpodobně skutečně pochází ze zabíjení prasat v Severní Karolíně. A zatímco ohnisko ptačí chřipky H5N1 v roce 1997 zjevně pocházelo z čínských kuřecích farem (míra smrtnosti byla 60 %), podobná ptačí chřipka v USA vedla před pěti lety americké chovatele drůbeže k zabití desítek milionů ptáků proto, aby toto ohnisko omezili, díky čemuž vir nepřekonal mezidruhovou bariéru do lidské populace. A právě v tuto chvíli Indie i Čína hlásí ohniska ptačí chřipky mezi svými velkochovy s kuřaty.

Tuto ruskou ruletu však můžeme hrát jen určitou dobu, a proto odborníci v oblasti veřejného zdraví znepokojeni zoonotickými chorobami léta zvoní na poplach kvůli průmyslovému chovu zvířat. Michael Greger, autor knihy Bird Flu: A Virus of Our Own Hatching (Ptačí chřipka: Virus našich vlastních líhní) nazývá velkochovy „dokonalým inkubačním prostředím” pro infekční choroby. „Pokud skutečně chcete vytvořit globální pandemie, pak postavte velkochovy,” varuje autor.

V roce 2007 byl na toto téma dokonce vydán příspěvek v American Journal of Public Health, který se obával toho, že by naše velkochovy a jatka mohly stvořit příští velkou globální pandemii. S ohledem na spojitost mezi průmyslovými chovy zvířat a rizikem pandemie redaktor časopisu America Public Health Association poznamenal: „Je velmi zvláštní, že změna způsobu, jakým lidé zacházejí se zvířaty – jednoduše řečeno, zda je přestávají jíst, nebo přinejmenším radikálně snižují jejich konzumaci – je zcela opomíjena jako možné preventivní opatření.”

V roce 2007 se sice taková myšlenka mohla zdát být mimo diskurs, protože byla prostě příliš nerealistická. V dnešní době však technologický pokrok usnadňuje to, abychom brali tyto rady odborníků v oblasti veřejného zdraví více vážně. Ano, my lidé můžeme toužit po mase, ale naše vnímání “masa” se nyní stává mnohem rozmanitější než v minulosti. Zatímco “protein” byl dříve synonymem ke kusu masa z těla kdysi živého zvířete, dnes mnoho lidí vítá proteinovou rozmanitost.

Existují například úspěšné alternativy masa založené na rostlinném proteinu, které jsou nyní populární součástí nabídek řetězců rychlého občerstvení. Mnoho na budoucnost myslících masových společností dokonce vydalo své vlastní řady alternativ masa z rostlin a další společnosti zkouší smísit rostlinné proteiny s živočišnými bílkovinami a nabídnout tak hybridní produkty, které jsou lepší pro planetu i pro veřejné zdraví. A pak je zde také pole “kultivovaného masa”, ve kterém podniky často podporované významnými masnými společnostmi pěstují skutečné maso ze živočišných buněk bez nutnosti zabíjet zvířata.

Diverzifikace našich metod získávání proteinů by nejen nabídla šanci snížit riziko pandemie snížením počtu živých zvířat, která chováme na jídlo, ale také by mohla přispět ke zmírnění řady dalších rizik. Ať už jde o změnu klimatu, rezistenci vůči antibiotikům, odlesňování, lepší životní podmínky zvířat a další – výhody rozšíření našeho portfolia bílkovin jsou rozmanité.

Zatímto koronavirová bouře zasáhla svět a my se řítíme dolů, dejme si načas a přemýšlejme o tom, že máme sílu snížit šanci na další pandemii. Ano, měli bychom omezit trhy s divokými zvířaty, ale nezastavme se pouze zde. Pokud máme vůli zavřít celou naši společnost na týdny do karantény, určitě máme i vůli mírně změnit naši stravu.


Zdroj: Článek přeložen Českou veganskou společností z anglického originálu – One Root Cause of Pandemics Few People Think About – Scientific American Blog Network. Scientific American Blog Network – Scientific American Blog Network [online]. Copyright © 2020 Scientific American, a Division of Nature America, Inc. [cit. 17.04.2020]. Dostupné ZDE.

Související

Výzva Do práce na kole se mění na národní teambuilding a začíná už 1. května

Přejít na článek

České ženy budou opět kopat za lepší svět. Přidat se můžete i vy!

Přejít na článek