Když má vědecký objev namířeno z laboratoře k pacientům

12. 5. 2026

Když mladý vědec Daniel Filip vysvětloval investorům, proč by se měli zajímat o drobnou molekulu, kterou studuje v laboratoři, byla to pro něj nezvyklá situace. Nešlo o prezentaci vědeckého článku ani o konferenční přednášku. Tentokrát byla řeč o tom, zda by se jeho výzkum mohl jednou proměnit v diagnostický test, který pomůže lékařům rozhodovat lépe o léčbě pacientů s rakovinou.

Daniel Filip z výzkumné skupiny Marka Mráze na CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno se ve své práci zabývá molekulami mikroRNA, které mohou souviset s průběhem některých nádorů mízních uzlin. Z vědeckého hlediska jde o základní výzkum buněčných mechanismů. Co kdyby ale mohl mít i praktické využití?

Touto úvahou se zrodil koncept diagnostického kitu, který by mohl lékařům pomoci lépe odhadnout, jak se bude onemocnění u konkrétního pacienta vyvíjet. Test by v budoucnu mohl například pomoci identifikovat pacienty s vyšším rizikem agresivního průběhu nemoci nebo napovědět, zda pro ně bude určitý typ léčby vhodný.

Technologicky by šlo o laboratorní test založený na metodě PCR známé například z testování během pandemie COVID-19. Podle Daniela Filipa by takový kit mohl být relativně jednoduchý na použití a nevyžadoval by speciální přístroje, které by nemocnice musely nově pořizovat.

Výzkum se často soustředí na to, jak něco objevit, popsat nebo vysvětlit. Přemýšlet o vědeckém objevu jako o potenciálním produktu ale znamená vstoupit do úplně jiného světa. Vedle biologických a klinických otázek se najednou objevují i ty podnikatelské: kdo by takový test používal, jak by se ověřila jeho spolehlivost, nebo zda by za něj byl někdo ochotný zaplatit.

Možnost uvažovat o svém výzkumu tímto způsobem dostal Daniel během programu Life Science Transfer Academy, který proběhl na CEITEC ve spolupráci s inovační agenturou JIC a Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity, kde si vědci a vědkyně zkoušejí prezentovat své nápady investorům a diskutovat o jejich možném uplatnění v praxi. Pro mnoho účastníků jde o první zkušenost s prostředím, kde se vědecké nápady hodnotí podle jejich potenciálu stát se inovací. Podobné zkušenosti jsou ve vědeckém prostředí stále poměrně nové. Přesto mohou být důležitým krokem k tomu, aby se některé objevy z akademického výzkumu dostaly dál než jen na stránky odborných časopisů.

Cesta od vědeckého nápadu k reálnému produktu může být složitá. Vyžaduje řadu dalších testů i splnění přísných pravidel, než lékaři začnou nový biomarker běžně používat. Přesto právě podobné pokusy o transfer technologií ukazují, že i základní výzkum může být začátkem inovací, které jednou změní způsob diagnostiky a léčby nemocí.