Klimatariánství, flexitariánství, vegetariánství, veganství: Jaký má strava vliv na planetu?

25. 8. 2022

To, co máme na talíři, ovlivňuje vývoj a budoucnost naší planety a životního prostředí. Zemědělství jako takové zabírá polovinu obyvatelné půdy na Zemi, vytlačuje lesy a další ekosystémy a produkuje čtvrtinu světových emisí skleníkových plynů. Konkrétně na maso a mléčné výrobky připadá přibližně 14,5 procenta celosvětových emisí.

Změna globálního způsobu stravování tak může pomoci snížit emise uhlíku a podpořit udržitelné zemědělství. A proto existuje několik takzvaně „klimaticky příznivých” způsobů stravování. Mezi nejznámější patří veganství, založené výhradně na rostlinné stravě, a vegetariánství. Méně známou je pak strava flexitariánská, při níž jsou tři čtvrtiny masa a mléčných výrobků nahrazeny rostlinnou stravou.

A pak je tu nový trend: klimatariánství. Jednu její verzi vytvořila nezisková organizace Climates Network, která tvrdí, že tato strava je zdravá, šetrná ke klimatu a přírodě. Nevyřazuje maso a další potraviny „s vysokým obsahem emisí”, jako je vepřové, drůbež, ryby, mléčné výrobky a vejce. Její zastánci jsou vyzýváni, aby co nejvíce červeného masa (hovězího, jehněčího, vepřového, telecího a zvěřiny) vyměnili za jiné maso a ryby. Způsob stravování ale v nejširším měřítku nabádá k celkovému omezení konzumace masa, neplýtvání potravinami a kupování jen sezónních a lokálních potravin. Podle slov organizace můžete „jednoduchou změnou jídelníčku ušetřit tunu ekvivalentů CO₂ na osobu ročně”. Ekvivalenty myslí kromě oxidu uhličitého také metan a další skleníkové plyny.

Vnímání nejznámějšího vegetariánství a veganství se i v české společnosti mění, i přesto je ale stále málo Čechů ochotných nahrazovat některé potraviny alternativami. Podle výzkumu agentury IPSOS pro Asociaci společenské odpovědnosti jen 16 procent Čechů s jistotou zařazuje nebo se chystá zařazovat do svého jídelníčku méně masa, u mléčných výrobků je to dokonce jen 11 procent.

Standardní strava obyvatel vyspělých zemí založená na mase vyprodukuje denně přibližně 7,2 kilogramu ekvivalentu CO₂, zatímco vegetariánská strava 3,8 kilogramu a veganská strava 2,9 kilogramu. Pokud by se každý na světě stal veganem, ušetřili bychom téměř 8 miliard tun CO₂. To představuje úsporu 20 až 60 procent všech emisí z produkce potravin, které v současnosti dosahují 13,7 miliardy tun CO₂ ročně.

(Kolik CO2 v miliardách tun by se ušetřilo, kdyby celý svět přešel na některou z těchto diet. Zdroj: IPCC)

Jak využíváme vodu a půdu?

Představte si, kolik hovězího masa kupujete na jeden nedělní oběd. A teď si představte, že na vyprodukování jednoho kilogramu potřebujeme 15 tisíc litrů vody. Zároveň například avokádo nebo mandle mají v měřítku ovoce a zeleniny jednu z největších vodních stop, ovšem i přesto má celkově rostlinná strava asi poloviční spotřebu vody než standardní strava založená na mase.

Celosvětový odklon od masa by také uvolnil obrovské množství půdy, kterou dnes využíváme k pěstování potravy pro hospodářská zvířata nebo pro jejich pastvu. Sója je jednou z nejrozšířenějších plodin na světě, ale téměř 80 procent její světové produkce se zkrmuje hospodářským zvířatům. Snížení potřeby zemědělské půdy by pomohlo zastavit odlesňování a přispělo by k ochraně biologické rozmanitosti. Půda by se také mohla využít k zalesnění, tedy k vytvoření přirozeného úložiště oxidu uhličitého.

Devět zvířat na osobu a rok

Jednou, velmi opomíjenou otázkou, je etika. Každý rok porážíme 69 miliard kuřat, 1,5 miliardy prasat, 0,65 miliardy krůt, 0,57 miliardy ovcí, 0,45 miliardy koz a 0,3 miliardy skotu. To je více než devět zabitých zvířat na každého obyvatele planety ročně.

Jaká je tedy ideální strava, která sníží emise skleníkových plynů a omezí ničení biodiverzity? První volbou pro každého může být dieta nepojmenovaná. Ta, která nenálepkuje a neomezuje. Například kombinace rostlinné stravy a občasné konzumace masa a mléčných výrobků by ušetřila nejméně 5,5 miliardy tun ekvivalentu CO₂ ročně, tedy 40 procent všech emisí z potravin. Změní se postupně stravování celé planety? A jakým směrem?


Zdroj: Which diet will help save our planet: climatarian, flexitarian, vegetarian or vegan? Mark Maslin. 12. 8. 2022.

Související

Vánoční hostina: Jak nakoupené jídlo nevyhodit a efektivně využít?

Přejít na článek

Zaměstnanci Tesco se zapojí do Veggie challenge. Společnost podporuje rostlinnou stravu

Přejít na článek

Jarní kolo Sbírky potravin vyneslo rekordních 495 tun zboží pro potřebné

Přejít na článek