Klimatariánství, flexitariánství, vegetariánství, veganství: Jaký má strava vliv na planetu?

25. 8. 2022

To, co máme na talíři, ovlivňuje vývoj a budoucnost naší planety a životního prostředí. Zemědělství jako takové zabírá polovinu obyvatelné půdy na Zemi, vytlačuje lesy a další ekosystémy a produkuje čtvrtinu světových emisí skleníkových plynů. Konkrétně na maso a mléčné výrobky připadá přibližně 14,5 procenta celosvětových emisí.

Změna globálního způsobu stravování tak může pomoci snížit emise uhlíku a podpořit udržitelné zemědělství. A proto existuje několik takzvaně „klimaticky příznivých” způsobů stravování. Mezi nejznámější patří veganství, založené výhradně na rostlinné stravě, a vegetariánství. Méně známou je pak strava flexitariánská, při níž jsou tři čtvrtiny masa a mléčných výrobků nahrazeny rostlinnou stravou.

A pak je tu nový trend: klimatariánství. Jednu její verzi vytvořila nezisková organizace Climates Network, která tvrdí, že tato strava je zdravá, šetrná ke klimatu a přírodě. Nevyřazuje maso a další potraviny „s vysokým obsahem emisí”, jako je vepřové, drůbež, ryby, mléčné výrobky a vejce. Její zastánci jsou vyzýváni, aby co nejvíce červeného masa (hovězího, jehněčího, vepřového, telecího a zvěřiny) vyměnili za jiné maso a ryby. Způsob stravování ale v nejširším měřítku nabádá k celkovému omezení konzumace masa, neplýtvání potravinami a kupování jen sezónních a lokálních potravin. Podle slov organizace můžete „jednoduchou změnou jídelníčku ušetřit tunu ekvivalentů CO₂ na osobu ročně”. Ekvivalenty myslí kromě oxidu uhličitého také metan a další skleníkové plyny.

Vnímání nejznámějšího vegetariánství a veganství se i v české společnosti mění, i přesto je ale stále málo Čechů ochotných nahrazovat některé potraviny alternativami. Podle výzkumu agentury IPSOS pro Asociaci společenské odpovědnosti jen 16 procent Čechů s jistotou zařazuje nebo se chystá zařazovat do svého jídelníčku méně masa, u mléčných výrobků je to dokonce jen 11 procent.

Standardní strava obyvatel vyspělých zemí založená na mase vyprodukuje denně přibližně 7,2 kilogramu ekvivalentu CO₂, zatímco vegetariánská strava 3,8 kilogramu a veganská strava 2,9 kilogramu. Pokud by se každý na světě stal veganem, ušetřili bychom téměř 8 miliard tun CO₂. To představuje úsporu 20 až 60 procent všech emisí z produkce potravin, které v současnosti dosahují 13,7 miliardy tun CO₂ ročně.

(Kolik CO2 v miliardách tun by se ušetřilo, kdyby celý svět přešel na některou z těchto diet. Zdroj: IPCC)

Jak využíváme vodu a půdu?

Představte si, kolik hovězího masa kupujete na jeden nedělní oběd. A teď si představte, že na vyprodukování jednoho kilogramu potřebujeme 15 tisíc litrů vody. Zároveň například avokádo nebo mandle mají v měřítku ovoce a zeleniny jednu z největších vodních stop, ovšem i přesto má celkově rostlinná strava asi poloviční spotřebu vody než standardní strava založená na mase.

Celosvětový odklon od masa by také uvolnil obrovské množství půdy, kterou dnes využíváme k pěstování potravy pro hospodářská zvířata nebo pro jejich pastvu. Sója je jednou z nejrozšířenějších plodin na světě, ale téměř 80 procent její světové produkce se zkrmuje hospodářským zvířatům. Snížení potřeby zemědělské půdy by pomohlo zastavit odlesňování a přispělo by k ochraně biologické rozmanitosti. Půda by se také mohla využít k zalesnění, tedy k vytvoření přirozeného úložiště oxidu uhličitého.

Devět zvířat na osobu a rok

Jednou, velmi opomíjenou otázkou, je etika. Každý rok porážíme 69 miliard kuřat, 1,5 miliardy prasat, 0,65 miliardy krůt, 0,57 miliardy ovcí, 0,45 miliardy koz a 0,3 miliardy skotu. To je více než devět zabitých zvířat na každého obyvatele planety ročně.

Jaká je tedy ideální strava, která sníží emise skleníkových plynů a omezí ničení biodiverzity? První volbou pro každého může být dieta nepojmenovaná. Ta, která nenálepkuje a neomezuje. Například kombinace rostlinné stravy a občasné konzumace masa a mléčných výrobků by ušetřila nejméně 5,5 miliardy tun ekvivalentu CO₂ ročně, tedy 40 procent všech emisí z potravin. Změní se postupně stravování celé planety? A jakým směrem?


Zdroj: Which diet will help save our planet: climatarian, flexitarian, vegetarian or vegan? Mark Maslin. 12. 8. 2022.

Související

Tesco slaví 5 let úspěšného úsilí v oblasti snižování potravinového odpadu

Přejít na článek

Vánoční hostina: Jak nakoupené jídlo nevyhodit a efektivně využít?

Přejít na článek

Freshbar UGO nově občerstvuje cestující na Hlavním nádraží v Praze

Přejít na článek