Mobil jako záplata na osamělost. Co dnešní děti skutečně trápí a jak to můžeme řešit?

16. 5. 2022

Z pilotního běhu Digitální výchovy pod taktovkou organizace Replug me vyplynula cenná a dosud nedostupná data, která mění pohled na digitální vzdělávání a výchovu dnešních dětí. Digitální platformy jim sice nabízejí snadno dostupné a zdánlivě efektivní východisko z mnoha životních trablů, dlouhodobě však pocit nepohody naopak prohlubují. Cesta z bludného kruhu proto začíná mnohem hlouběji.

Spirála osamělosti v digitální době
Přesto, že mají české děti stovky až tisíce virtuálních přátel, trápí je osamělost a izolovanost. Ze vztahů, které se přesouvají do online světa, se vytrácí hloubka, empatie a vědomá přítomnost. O to intenzivnější je touha vracet se na digitální platformy pro alespoň nějakou interakci. 2/3 dětí se cítí osamoceně. Často zažívají pocity prázdnoty a chybí jim „reálný“ mezilidský kontakt. Výzkum Replug me ale odhalil, že pocit osamělosti s časem stráveným na sociálních sítích roste. Škály osamělosti a závislosti na smartphonu jsou pak provázané nejsilněji ze všech sledovaných jevů.

Komunikační bariéra mezi dětmi a rodiči
Většina rodičů se o dětský online svět zajímá jen výjimečně a je pro ně čím dál těžší nacházet s dětmi společnou řeč. Rozhodně přitom neplatí, že by děti o pozornost rodičů nestály. Samy často přiznávají, že je dospělí nezřídka odbydou, protože se i oni zrovna věnují mobilu nebo počítači. 54 % dětí uvádí, že se s nimi rodiče nikdy nedívají na jejich oblíbená videa. Rodičovské průvodcovství je přitom pro vybudování zdravého vztahu k online světu klíčové. Čím méně se o něm děti s rodiči baví, tím vyšší hodnoty získávají na škále závislosti na svém telefonu.

Emoce a nuda jsou ohrožené druhy
Praxe lektorů Replug me ukazuje, že děti neumí pracovat se svými emocemi, a to zejména s těmi nepříjemnými. Utíkají před nimi do míst, která jsou jim důvěrně známá – na své oblíbené digitální platformy. Negativní pocity tak pomyslně zametají pod koberec, kde nepozorovaně bobtnají. 67 % dětí uvádí, že když jsou smutné nebo naštvané, jdou na telefon nebo hrát hru. Děti navíc dnes neznají nudu, která podporuje kreativitu a je jedinečnou příležitostí zabývat se sebou samým. Často proto nevědí, co je baví nebo v čem jsou dobré. 38 % žáků si během Digitální výchovy uvědomilo, že nemají čas přemýšlet, jak se mají. Pokud však není jedinec schopný porozumět sám sobě a řídit se svými vlastními rozhodnutími, je podle analýz snáze ovlivnitelný online světem a potýká se s vyšším rizikem závislosti na digitálních technologiích.

Řešením je kvalitní digitální vzdělávání
V rámci digitálního vzdělávání a prevence digitální závislosti je tak naprosto nezbytné jít až ke kořenovým příčinám těchto problémů. Digitální výchova proto stojí na čtyřech pilířích:
• Osvěta a kritické myšlení – učí děti rozumět manipulativním principům digitálního prostředí.
• Návyky – děti i jejich rodiče si osvojují zdravé digitální návyky, které ovlivňují chod celé rodiny.
• Komunikace – rozvíjí v dětech empatii a schopnost navazovat smysluplné vztahy; rodiče a pedagogové se zároveň učí, jak s dětmi o online světě komunikovat.
• Sebereflexe vlastní digitální zkušenosti – děti zjišťují, jak digitální platformy ovlivňují jejich život, a učí se reflektovat, jakou hodnotu jim přinášejí a co jim naopak berou.

Díky tomu se dětem daří vědoměji přistupovat nejen k digitálnímu světu, ale i k sobě samým. Zásadní roli přitom hrají i rodiče a pedagogové, kteří během programu procházejí praktickými workshopy. Dlouhodobý dopad na každé zapojené škole pak zajišťuje ambasador – člen pedagogického sboru, který je do metodiky zaškolen tak, že dokáže kompetentně poradit svým kolegům i jednotlivým žákům.

3 základní rady pro rodiče:
1. Abyste děti mohli digitální džunglí provádět, nejprve zjistěte, jak funguje. Zároveň se o dětský online svět upřímně zajímejte a v žádném případě ho neodsuzujte ani nezesměšňujte.

2. Sledujte, zda děti tráví čas online aktivně (tvořením, učením se, hledáním inspirace) nebo pasivně (bezcílným scrollováním a konzumací náhodného obsahu) a jak moc to zasahuje do jejich běžného života. Pravidelně se jich doptávejte, co na mobilu či počítači dělaly a co jim to přineslo.

3. Striktními a neprodiskutovanými zákazy docílíte jen odcizení. Snažte se děti pochopit a společně se dohodnout na pravidlech, odměnách a případných důsledcích. Děti navíc kopírují trávení volného času a vzorce chování svých rodičů. Odůvodněná pravidla a zvyky, které dodržuje celá rodina, tak mnohem lépe přijímají.

Zdroj: Mobil jako záplata na osamělost. Co dnešní děti skutečně trápí a jak to můžeme řešit?. Replug me Education. Tisková zpráva, 11. 5. 2022.