My můžeme vyvíjet technologie čistící vodu, pokud ale lidé nezmění přístup, nic se nezlepší, říká mladý vědec

2. 10. 2025

Karel Havlíček propojuje firmy a výzkum. Založil start-up s kamarádem z Cambridge, kde se věnuje zavádění 3D tisku do medicíny a na Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity Liberec (TUL) se jako vědecko-výzkumný pracovník zabývá čištěním vody pomocí nanovláken. Jak se dívá na spojení vědy a byznysu?

„Já se pro chemii rozhodl už na střední škole, mám chemickou průmyslovku. Technická univerzita v Liberci mě táhla právě pro nanotechnologie. Bylo to něco nového. Láska k chemii byla jasná, ale trochu lituji, že jsem se nevydal na medicínu. Ale beru to s humorem. Doktor jsem. Jenom přírodních věd,“ glosuje Karel. Zájem o medicínu ho nikdy neopustil. V rámci výuky na TUL navštěvoval i veřejné pitvy. A vlastně se má s medicínou co do činění pořád. Založil start-up se svým kamarádem, který se na Cambridge věnuje vývoji kochleárních implantátů.

„Dávalo nám smysl mít něco vlastního. Rozjeli jsme firmu 3D tisku pro medicínu. Máme certifikované materiály, umíme tisknout tak přesně, že zvládneme i drobounké kůstky v uchu. Tiskneme s vysokou přesností a s důrazem na detaily. Na modelování je expert právě kolega z Cambridge, já se starám o tisk. Děláme i dentální náhrady, třeba různé korunky. Já zajišťuji tisk i provoz firmy,“ popisuje Karel, který přiznává, že chod takové firmy představuje spoustu administrativy a navazování kontaktů. „Není to tak lehké, jak si lidé představují.“

Nanoduše ve florbalovém míčku
Ačkoliv má Karel široký záběr, nejvíc se věnuje aplikaci nanomateriálů. „Nano mě provází celým studiem. Na doktorátu jsem se pak zaměřil na biotechnologie,“ vypráví Karel, který se na CXI TUL dlouhodobě věnuje vývoji nosičů biomasy. To jsou struktury, na kterých rostou mikroorganismy schopné odstraňovat znečištění ve vodě a lze tímto zvýšit účinnost čistírenských procesů. Karel použil jako nosiče nanovlákna, protože bakterie na nich rostou mnohem lépe než na komerčně dostupných plastových nosičích.

Výzvou ale bylo, že nanovlákna nejsou tak odolné vůči deformaci. Karel vyzkoušel různé metody, jak je ochránit, až navrhl obal s otvory, do kterého se nanovlákna umístí. Zjednodušeně to vypadá jako zmenšený florbalový míček chránící nanovlákna s mikroorganizmy uvnitř. A funguje to tak dobře, že jeho projekt je v poloprovozní fázi. Vznikla forma pro výrobu těchto obalů a aktuálně probíhá pilotní testování nosičů v reálném provozu na čistírně odpadních vod.

Vědec by měl mluvit s firmami
Kdyby dělal Karel jen vědecko-výzkumnou činnost, něco by mu chybělo. Proto dává velký důraz na to, aby se věda dostala do firem. „Je důležité, aby věda nezůstávala v šuplíku. Na univerzitách vzniká spousta skvělých věcí, které ale nakonec nikdo nevidí. Chci výzkum popularizovat tak, aby se o naší práci dozvěděli i lidé z firem. Často se s nimi potkávám, mluvím o tom, co děláme, a naslouchám jejich potřebám. Budování vztahů není jednoduché. Mnoho vědců raději říká, ať je nechají dělat vědu a kontakt s firmami přenechají jiným. Ale tak to prostě nejde,“ vysvětluje Karel, který je členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace v Libereckém kraji. „Mluví se tam o vědě nejenom v rámci univerzity a jsou tam zastoupení převážně lidé z firem. Vidím, jak vědu vnímají oni. A musím říct, že je výzkum zajímá a podporují ho,“ dodává.

A protože Karel nechce, aby dobré vědecké nápady zapadly, působí i jako produktový manažer v klastrové organizaci Nanoprogress. Tento klastr sdružuje firmy zaměřené na vývoj nanomateriálů a Technická univerzita v Liberci je jeho zakládajícím členem. Klastr disponuje vlastním výzkumným zázemím, špičkovou infrastrukturou i spin-off firmou, která vyrábí produkty z nanovláken. Díky tomu se výsledky výzkumu plynule přetavují do konkrétních produktů a reálných aplikací.
„Jsem také jedním ze zakládajících členů nové nadační společnosti Nano4hope. Ta vznikla jako iniciativa uvnitř Nanoprogressu a jejím cílem je podpora projektů využívajících nanomateriály pro obecný prospěch, třeba pro zdravotnictví a ochranu životního prostředí. Nadační fond funguje trochu jako inkubátor nápadů s potenciálem vše propojit, aby se výzkum dostal do praxe,“ objasňuje Karel, který dodává, že v budoucnu část výnosů z prodeje podpoří další aplikace nebo charitativní projekty.

„Většina lidí si stále neuvědomuje, co všechno se s vodou děje. Co do ní vyléváme, co splachujeme do toalet. To všechno ovlivňuje kvalitu vody,“ říká Karel a v jeho hlase je znát rozhořčení. Doplňuje, že nejde jen o technologie, ale hlavně o přístup. „My se snažíme vyvinout technologie, které vodu vyčistí, ale pokud lidé nezačnou být ohleduplní k tomu, co do vody vypouští, nic se nezmění,“ konstatuje a připomíná, že na planetě Zemi je jen omezená zásoba pitné vody.

Rozhovor vyšel v červnovém vydání magazínu Udržitelné Česko.