Neznáme je, přesto jsou na pokraji vyhynutí: Obejdeme se bez Riceovy velryby nebo žáby rosněnky?

11. 8. 2022

Volně žijícím živočichům, o kterých mají vědci jen velmi málo informací, hrozí reálně dvojnásobné riziko vyhynutí. Co to znamená? Z naší planety může v krátkém čase zmizet mnohem více živočišných a rostlinných druhů, než se předpokládalo.

Na začátku srpna vydali vědci z norské University of Science and Technology studii, která vynesla na světlo světa problematiku neznámých a nedávno objevených druhů zvířat a rostlin a takzvanou Červenou knihu. V té sdružuje Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) druhy ohrožené vymizením, tedy vyhynutím nebo vyhubením. Ovšem jako žádný seznam na světě, ani tento není kompletní. A některé vysoce ohrožené druhy na něm úplně chybí – kvůli nedostatku informací.

Studie varuje, že rostliny a živočichové, o nichž nemáme dostatek údajů k vyhodnocení, jsou vystaveny dvojnásobnému riziku vyhynutí než ty, které kompletně popsány máme. Z planety tak může zmizet mnohem více zvířat a rostlin, než jsme si dosud mysleli.

„O živočišných a rostlinných druzích s nedostatečnými údaji nevíme, jak jsou rozšíření nebo jakou mají populaci. A proto jsou ve výzkumech analyzujících dopady na biologickou rozmanitost obecně ignorovány,” píší autoři studie v čele s Janem Borgeltem. Zabývali se právě Červeným seznamem ohrožených druhů a zjistili, že 56 % druhů v kategorii „nedostatečné údaje”, se kterými se do seznamu jako takového nepočítalo, je skutečně na pokraji vyhynutí.

Nejen žáby nebo hmyz

IUCN hodnotí více než 140 tisíc druhů na základě velikosti populace, trendů v rozmnožování a stupně ohrožení. Na Červeném seznamu je nedostatečně popsaných 20 tisíc druhů. Mezinárodní i vládní orgány je pak ale při tvorbě zákonů a vyhlášek vidí jako mimo nebezpečí a jednoduše je přehlížejí. Studie ale ukázala, že až 85 % těchto obojživelníků je skutečně ohroženo, stejně jako více než polovina savců, plazů a hmyzu.

Kritické situaci může pomoci nový algoritmus předpovídající pravděpodobnost ohrožení druhů vyhynutím na základě několika málo klíčových faktorů, jako je rozšíření těchto druhů, klimatické podmínky, změny ve využívání půdy, používání pesticidů a hrozby ze strany invazních druhů. Kompletní informace o zvířeti nebo rostlině už jednoduše nejsou potřeba. „Po využití algoritmu nás šokovalo, že téměř ve všech suchozemských a pobřežních oblastech světa by průměrné riziko vyhynutí druhů bylo vyšší, kdybychom vzali v úvahu i druhy s nedostatkem údajů. Poměr by se zvedl z 28 procent na 33,” vysvětlil Borgelt.

Na Červeném seznamu se tak nově ocitla například žába Sierra Miahuatlan, u níž je téměř stoprocentní pravděpodobnost vyhynutí stejně jako u žáby Sholai, mexické ryby zvané stříbřitka Ajijic nebo žáby rosněnky objevené na začátku tohoto roku.

Dalším z příkladů, kde by algoritmus mohl pomoci, je nově uznaná velryba Riceova. Úniky ropy, provoz lodí, těžba zemního plynu. S tím vším se musí vypořádat, v mořích už jich proto plave jen padesát. Nikdo ale po jejich ochraně nevolá, protože o nich nikdo neví. „Máme podezření na nový druh, čekáme na kompletní data a nezkoumáme. To je problém, pokud bychom se Riceově velrybě začali věnovat už před lety, mohli jsme spustit preventivní ochranná opatření a zabránit jejich kritickému ohrožení,” okomentoval mořský biolog Chris Parsons.

Červená kniha ohrožených druhů IUCN má zásadní význam pro praktické i teoretické úsilí o ochranu biologické rozmanitosti a strojové učení je nadějí pro zařazení dalších a dalších druhů. Řešením je ale především ochrana přírody a boj proti klimatické změně. Jinak už desítky tisíc zvířat, rostlin a biosféru jako celek neubráníme.

Zdroj: Borgelt, J., Dorber, M., Høiberg, M.A. et al. More than half of data deficient species predicted to be threatened by extinction. Commun Biol 5, 679 (2022). https://doi.org/10.1038/s42003-022-03638-9

Autor: Asociace společenské odpovědnosti