Nová vládní vyhláška o potravinách ohrožuje české výrobce i spotřebitelstvo a nahrává masnému průmyslu, varuje ProVeg Česko

Ze světa členů

18. 12. 2024

Česká vláda připravuje novelizaci vyhlášky , která pod záminkou ochrany spotřebitelů a spotřebitelek zavádí přísné definice potravin a pokrmů, jako je karbanátek, řízek, párek či burger. Tento návrh znemožní používání zavedených názvů jako „houbový řízek“, „sójový párek“ či „fazolový burger“ u rostlinných produktů, což poškodí české výrobce a povede ke zmatení nakupujících. ProVeg Česko varuje, že návrh nechrání veřejnost, ale zájmy masného průmyslu a narušuje férovou soutěž na trhu.

Zbytečná regulace zvýhodňuje masný průmysl

„Novela vyhlášky, kterou Ministerstvo zemědělství prezentuje jako ochranu spotřebitelstva a jejich informovanosti, ve skutečnosti drasticky a promyšleně zasahuje do trhu s rostlinnými produkty,” vysvětluje Public Affairs specialistka ProVeg Česko Lucia Milec. „Zavedením přísných definic potravin a pokrmů jako je burger či párek znemožňuje rostlinným alternativám používat vžité a spotřebitelstvu srozumitelné názvy, jako je ‚sójový párek‘ nebo ‚fazolový burger‘. Používání těchto názvů u rostlinných výrobků se váže hlavně ke tvaru, způsobu použití a chuti produktu. Doslova lidem pomáhají určit, jak s nimi naložit v kuchyni při přípravě pokrmu.”

Paradoxně tak místo lepší informovanosti přináší novela zmatek a omezuje svobodu volby spotřebitelů a spotřebitelek, jež tyto názvy jasně chápou a preferují. To potvrzuje i letošní průzkum YouGov[2]:

  • 7 z 10 dotázaných souhlasí se zachováním možnosti používat označení jako ,rostlinná klobása‘, ,sójový párek‘, ,veganský řízek‘ atd. u výrobků s rostlinným složením.
  • Více než 8 z 10 osob si pod sójovými párky představí rostlinný produkt bez obsahu masa.

Dle informací dostupných ProVeg Česko, Státní zemědělská a potravinářská inspekce neeviduje v informačním systému podněty ke kontrole od spotřebitelstva týkající se klamavého označování rostlinných alternativ. Navíc evropská legislativa (tzv. FIC nařízení č. 1169/2011) již poskytuje spotřebitelům a spotřebitelkám dostatečnou ochranu před klamáním, takže další omezení jsou zbytečná a kontraproduktivní.

Diskriminace českých výrobců a spotřebitelstva rostlinných výrobků

Ministerstvo zemědělství tvrdí, že navrhované změny nebudou mít negativní dopady na podnikatelské prostředí, protože vedou ke zjednodušení požadavků a byly přímo navrženy provozovateli potravinářských podniků.1 Je však evidentní, že tato tvrzení nereflektují skutečné dopady regulace,” upozorňuje Romana Nýdrle, ředitelka pro obchod Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. „To, že změny pocházejí pouze od jedné skupiny výrobců, ukazuje, že byly navrženy ve prospěch hráčů v masném průmyslu, a nikoli pro zlepšení podmínek pro všechny výrobce potravin. Tyto návrhy nepřiměřeně zvýhodňují jeden průmysl na úkor rostlinných výrobků, které rostou na popularitě.“

Nýdrle dále upozorňuje, že regulace významně naruší rovné podmínky na trhu a vytvoří zbytečné překážky pro české firmy vyrábějící rostlinné výrobky, zejména ty menší a střední. „Zatímco zahraniční producenti budou moci pokračovat v nabídce rostlinných výrobků beze změn, čeští podnikatelé budou čelit vysokým a zcela zbytečným nákladům na přejmenování výrobků a rebranding. To nejen zvýší ceny pro spotřebitele, ale také ohrozí konkurenceschopnost českých firem na evropském trhu. Ministerstvo zemědělství by se mělo soustředit na podporu všech potravinářských odvětví, nikoli pouze na ochranu masného průmyslu,“ dodává Nýdrle.

Ignorace dopadů regulace na české firmy

Ministerstvo zemědělství v důvodové zprávě také uvádí, že zhodnocení dopadů regulace (RIA) nebylo nutné. Legislativní pravidla vlády jasně požadují zpracování RIA u regulací s potenciálně významnými dopady. Vyhláška, která mění označování celého segmentu trhu, tuto podmínku nepochybně splňuje, protože způsobí:

  • Vysoké ekonomické dopady na české výrobce rostlinných produktů – změna obalů, etiket, názvů a marketingových materiálů, což povede k vysokým nákladům na rebranding;
  • zvýšené náklady pro HoReCa sektor – restaurace, hotely a cateringové firmy budou muset měnit názvy jídel v menu a propagačních materiálech;
  • zvýhodnění zahraničních producentů, kteří budou moci pokračovat v používání názvů jako „vegan burger“ nebo „tofu steak“;
  • zhoršení dostupnosti čím dál oblíbenějších produktů a orientaci spotřebitelstva v nabídce potravin.

Výzva Ministerstvu zemědělství a veřejnosti

„Jsme znepokojeni, že Ministerstvo zemědělství skáče, jak živočišná lobby píská, a připravuje vyhlášku, která poškodí české potravinářské firmy. Tato vyhláška je v přímém rozporu s programovým prohlášením vlády, které slibuje snižování byrokratické zátěže pro firmy a živnostníky. Nemůžeme tolerovat, aby byly upřednostňovány zájmy živočišného průmyslu na úkor inovativních a udržitelných rostlinných alternativ,” říká Martin Ranninger, spoluředitel ProVeg Česko.

ProVeg Česko proto vyzývá Ministerstvo zemědělství, aby upustilo od plánů zavést přísné definice potravin a pokrmů jako je řízek, párek či karbanátek, které znemožní používání srozumitelných názvů rostlinných alternativ. Novela neřeší žádné problémy na trhu, ale zvyší náklady pro české výrobce a zvýhodní masný průmysl. Navrhovaná regulace nepřinese větší ochranu spotřebitelstva, ale naopak zkomplikuje výběr a sníží dostupnost rostlinných výrobků, které mnozí volí z ekologických, etických či zdravotních důvodů.

ProVeg Česko také spustilo kampaň Sójovým párkem proti cenzuře a vyzývá veřejnost, české výrobce, obchodníky a HoReCa sektor k vyjádření nesouhlasu s novelou vyhlášky.


[1] Vyhláška a důvodová zpráva https://www.odok.cz/portal/veklep/material/ALBSDBEDXPF9/

[2] Průzkum YouGov pro ProVeg Česko, reprezentativní vzorek populace ČR 15–69 let (1007), srpen 2024

Průzkum byl realizován renomovanou průzkumnou agenturou YouGov na reprezentativním vzorku, tedy i na lidech běžně konzumujících maso a jiné živočišné výrobky, kteří tvořili až 80 % respondentů a respondentek. Zbytek vzorku tvořily osoby stravující se flexitariánsky, vegetariánsky, vegansky, případně ty, jež nedokázaly definovat svůj způsob stravování.

Související

Světový den rostlinného mléka: 5 překvapivých trendů v oblasti mléčných alternativ

Přejít na článek