Nové evropské Nařízení: Vyšší míra transparentnosti, odpovědnosti a udržitelnosti při zacházení s bateriemi

14. 11. 2024

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích (dále jen „Nařízení“) zavádí komplexní pravidla pro nakládání s bateriemi po celou dobu jejich životnosti. Cílem je snížit environmentální dopady baterií a zvýšit jejich recyklaci a opětovné využití, což přináší povinnosti při procesu jejich návrhu, výroby, sběru, zpracování a likvidace.

Problematika nakládání s bateriemi představuje určitou výzvu, a to i pro vyspělé průmyslové země. Evropská unie se proto snaží zavádět komplexní opatření s cílem minimalizovat dopady na životní prostředí a zvýšit udržitelnost v oblasti surovin. Baterie obsahují vzácné a někdy toxické materiály, které mohou být při špatném zacházení škodlivé pro životní prostředí. Mnoho klíčových surovin pro jejich výrobu je importováno ze zemí mimo EU, což vytváří riziko závislosti na globálních trzích a nestability v dodávkách. Recyklace odpadních baterií a povinné zpětné získávání materiálů z baterií pomáhá snižovat tuto závislost.

Evropská unie chce být taktéž lídrem v oblasti čistých technologií a udržitelné energie. Zavádění standardů tak podporuje rozvoj domácích inovací a zároveň vytváří motivaci pro evropské společnosti, aby přicházely na ekologičtější výrobní postupy, což je v konečném důsledku činí konkurenceschopnějšími na globálním trhu. Nařízení stanovuje požadavky na bezpečnost a kvalitu nových baterií a chrání tak spotřebitele před nebezpečnými nebo neefektivními produkty.

Výrobci mají podle Nařízení zajistit vyšší míru transparentnosti, odpovědnosti a udržitelnosti při zacházení s bateriemi. Pro případ nesouladu s požadavky mohou být uloženy sankce. Nařízení se také snaží stanovit, aby se baterie staly po konci svojí životnosti dostupným zdrojem sekundárních kritických surovin. Pro vysvětlení, sekundární kritické suroviny jsou materiály, které byly získány z recyklace odpadu a které mají klíčový význam zejména v technologiích a výrobě. Tyto suroviny zahrnují vzácné kovy, jako je lithium, kobalt, nikl a další, které se často nacházejí v elektronických zařízeních nebo právě v bateriích.

Hlavními výhodami sekundárních kritických surovin jsou:

Udržitelnost – recyklace těchto surovin snižuje nutnost těžby primárních surovin, což šetří přírodní zdroje a minimalizuje ekologické dopady.
Ekonomická efektivita – získávání surovin z odpadu je ekonomicky méně náročné než zpracování primárních surovin.
Zabezpečení zdrojů – vzhledem k postupnému zhoršování dostupnosti některých kritických surovin hraje recyklace klíčovou roli při zajištění jejich dlouhodobé existence.

Kterých výrobků a koho se Nařízení týká?

Nařízení se vztahuje na všechny kategorie baterií, jako jsou například přenosné baterie, startovací baterie, baterie lehkých dopravních prostředků, baterie elektrických vozidel a tak podobně, a to bez ohledu na jejich tvar, objem, hmotnost, vzhled, materiálové složení, chemické složení nebo účel. Stejně tak se pravidla týkají baterií, které jsou zabudovány nebo přidány do jiných výrobků, nebo které jsou k zabudování nebo přidání do jiných výrobků specificky určeny.

Nařízení se aplikuje na všechny hospodářské subjekty, které přijdou do styku s baterií, ať už jako výrobce, distributor, dovozce, prodejce nebo poskytovatel služeb. Osvobození od pravidel Nařízení z důvodu „menšího množství baterií“ se zde neuplatní. Jedinou výjimku tvoří baterie, které jsou určené k vojenským, kosmickým a jaderným účelům.

Nařízení o bateriích přináší ucelený právní rámec a zavádí některé zásadní změny oproti předešlé úpravě. Je účinné již od února 2024, avšak předchozí směrnici by mělo plně nahradit až v srpnu 2025. Evropská unie tímto reaguje na narůstající ekologické a ekonomické výzvy spojené s používáním baterií a jejich odpadem, a klade důraz na recyklaci a opětovné využití kritických surovin. Jedná se o další krok k plnění cílů Evropské unie v oblasti environmentální politiky a podpory udržitelného rozvoje.

Autoři: Mgr. Jakub Málek, Ráchel Kouklíková a Tereza Hrudková, PEYTON legal advokátní kancelář