Označení udržitelnosti: Kdy se ekoznačka stává právním rizikem?

26. 6. 2026

Zelený štítek, badge s listem, nápis „Sustainable Choice“ nebo interní ikonka „otestováno na udržitelnost“. Takových označení je dnes na trhu nepřeberné množství. Problém je, že evropská regulace na většinu z nich nahlíží jako na potenciálně zakázaná tvrzení. A to včetně některých označení, která se zdají být zavedená a důvěryhodná.

Pravidla a povinnosti popsané v tomto článku vycházejí ze směrnice (EU) 2024/825 a z její připravované transpozice do českého práva prostřednictvím novely zákona o ochraně spotřebitele. Legislativní proces návrhu lze sledovat zde: https://www.psp.cz/sqw/h.

Nová kategorie: označení udržitelnosti

Směrnice (EU) 2024/825 zavádí samostatnou kategorii označení udržitelnosti. Jde o dobrovolnou značku důvěry nebo kvality, veřejnou či soukromou, jejímž cílem je odlišit a propagovat výrobek, službu nebo podnikatelskou činnost s odkazem na jeho environmentální nebo sociální vlastnosti. Jinými slovy: jakýkoliv symbol, badge, štítek nebo označení, který u spotřebitele vyvolávají dojem, že výrobek prošel nějakým hodnocením a obstál v něm.

Nové pravidlo je přitom jasné, tedy že označení udržitelnosti lze používat pouze tehdy, pokud je buď zavedeno orgánem veřejné správy, nebo je založeno na systému certifikace, který splňuje přesně definované požadavky. Vlastní interní označení, eko ikonky nebo označení třetích stran, která tyto podmínky nesplňují, jsou zakázána.

Co musí splňovat systém certifikace?

Systém certifikace není jen libovolným schématem, které vydává certifikáty. Musí splňovat čtyři klíčové podmínky: (i) být otevřený všem hospodářským subjektům; (ii) musí mít veřejně dostupné požadavky; (iii) obsahovat mechanismus pro řešení nesouladu včetně možnosti odebrání certifikace; a (iv) zajistit kontrolu dodržování podmínek nezávislou třetí stranou.

Nezávislost a způsobilost kontrolního orgánu musí být zajištěna na základě mezinárodních nebo unijních norem například normy ISO 17065 pro certifikaci produktů. To v praxi vylučuje systémy, kde si společnosti certifikaci v podstatě udělují samy nebo kde ji vydává spřízněná organizace bez skutečně nezávislého auditu.

Překvapivá zjištění: některé zavedené značky nestačí

Jedno z nejkontroverznějších zjištění, která z nové regulace vyplývají, se týká stavu certifikačních systémů v České republice. Důvodová zpráva k připravované novele zákona o ochraně spotřebitele upozorňuje, že v současné době v ČR prakticky neexistují systémy certifikace, které by splňovaly všechny požadavky směrnice. A to včetně některých dobře zavedených označení jako je Ekoznačka EU.

Situace se přitom může dále vyvíjet spolu s legislativním procesem a případnou aktualizací certifikačních schémat. Společnosti by proto měly aktivně sledovat, zda označení, která používají nebo plánují používat, splňují požadavky v době, kdy novela nabyde účinnosti. Dobrou volbou zatím zůstává EU Ecolabel, tedy Ekoznačka EU, která je zavedena orgánem veřejné správy, nicméně ani tento proces udělení tohoto označení nesplňuje náležitosti systému certifikace.

Označení i tvrzení zároveň představují dvojité riziko

Důležité je si uvědomit, že označení udržitelnosti a environmentální tvrzení se mohou překrývat. Pokud označení nejen odkazuje na certifikaci, ale zároveň naznačuje pozitivní dopad výrobku na životní prostředí, může být posuzováno i jako environmentální tvrzení a podléhat tak i pravidlům platným pro tuto kategorii. Jedno označení tak může generovat dvojí právní riziko.

V praxi je proto při auditu označení potřeba pro každý prvek posoudit dvě otázky: zaprvé, zda jde o označení udržitelnosti, a zadruhé, zda zároveň nefunguje jako environmentální tvrzení. Pokud ano, musí splňovat požadavky obou kategorií.

Interní ekoznačky, ratingové štítky a neověřená označení třetích stran evokující označení udržitelnosti, která dnes plní funkci rychlého environmentálního signálu na obalu nebo v e-shopu, jsou po nové regulaci na tenkém ledě. Pokud nejsou podložena systémem certifikace v definovaném smyslu, jejich používání bude od nabytí účinnosti novely zakázáno.

Pro společnosti to znamená provést inventuru všech označení, která používají, a to jak vlastních tak i přejatých od třetích stran, a ověřit, zda za nimi stojí skutečně nezávislá certifikace, nebo jen dobře vypadající grafika. Čas na tuto revizi je teď, nikoliv až po účinnosti novely.

Autoři: Mgr. Jakub Málek, Mgr. Martin Zavadil, Mgr. Ráchel Kouklíková a Anna Němcová, PEYTON legal advokátní kancelář

Foto: Unsplash.com