Příprava transpozice směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí do českého právního řádu

30. 10. 2025

Evropská unie v posledních letech stále výrazněji prosazuje ochranu životního prostředí prostřednictvím trestního práva. Po více než patnácti letech od přijetí směrnice 2008/99/ES přichází její nástupkyně – směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1203 o trestněprávní ochraně životního prostředí (dále jako „Směrnice“). Ta byla přijata na jaře 2024 a členské státy ji musí promítnout do svých právních řádů nejpozději do 21. května 2026. Česká republika již připravuje novelu trestního zákoníku, která má novou evropskou úpravu transponovat. Jednou z nejdiskutovanějších změn je zavedení trestného činu porušení povinností vyplývajících z nařízení EUDR (EU) 2023/1115, které zakazuje uvádění na trh EU komodit a produktů spojených s odlesňováním a degradací lesů.

Navrhované změny trestního zákoníku

Navrhovaná novela trestního zákoníku zavádí nový trestný čin „Neoprávněné uvádění na trh některých výrobků a komodit ohrožujících životní prostředí“, podle něhož se dopustí trestného činu ten, kdo, byť i z hrubé nedbalosti, ve „nikoli malém rozsahu“ poruší zákaz uvedení na trh podle článku 3 EUDR. Pachatelům může hrozit až pětileté odnětí svobody nebo zákaz činnosti. Podstatné je, že trestní odpovědnost se nebude vztahovat jen na úmyslné jednání, ale i na situace, kdy podnik či jednotlivec neprovedl dostatečnou kontrolu a v důsledku hrubé nedbalosti uvedl na trh produkty nesplňující unijní požadavky – tzv. hrubá nedbalost.

Nařízení EUDR se vztahuje na sedm klíčových komodit – dřevo, kávu, kakao, sóju, hovězí maso, palmový olej a kaučuk – a také na širokou škálu výrobků z nich odvozených, jako je nábytek, papír či čokoláda. Podniky musí být schopny prokázat, že tyto produkty nepocházejí z oblastí spojených s odlesňováním. Povinnost tzv. due diligence tak dostává zcela nový rozměr, protože nedostatečné prověření původu komodit může vést až k trestnímu stíhání.

Jedním z klíčových otazníků zůstává vymezení pojmu „nikoli malý rozsah“. Směrnice sama naznačuje, že lze vycházet z čisté hmotnosti, objemu nebo počtu jednotek, případně z nákladů na obnovu životního prostředí nebo stavu ochrany dotčených druhů. Český návrh zákona doplňuje, že se bude hodnotit množství komodit nebo výrobků ohrožujících životní prostředí kterých se trestný čin týká, a míra, v jaké bylo překročeno povolené množství. Přesná hranice však zatím stanovena nebyla, což vyvolává otázky ohledně předvídatelnosti a právní jistoty.

Environmentální trestné činy dle Směrnice

Směrnice zároveň rozšiřuje katalog environmentálních trestných činů, které návrh novely též promítá do relevantních ustanovení trestných činů proti životnímu prostředí. Nově mezi ně patří například závažná porušení chemické legislativy REACH, nesprávné nakládání s toxickými látkami či neoprávněné vypouštění skleníkových plynů. Postihovány mohou být také činnosti prováděné bez povinného posouzení vlivu na životní prostředí nebo zásahy vedoucí k rozsáhlému poškození ekosystémů. Směrnice zavádí i trestné činy, kdy je postih přísnější v případě, že jednání způsobí smrt, vážné poškození zdraví nebo rozsáhlou ekologickou újmu.

Významnou novinkou, kterou Směrnice požaduje, je posílení odpovědnosti právnických osob. Pokud trestný čin spáchá vedoucí osoba ve prospěch společnosti nebo pokud společnost zanedbá řádný dohled, může být postižena nejen vysokými pokutami, ale i zákazem činnosti, odebráním licence nebo zákazem čerpání dotací či až samotným zrušením soudem. Pro podniky to bude znamenat potřebu zavést účinné compliance mechanismy a transparentně dokumentovat původ a legálnost svých dodavatelských řetězců.

Důležitou změnou je i rozšíření možností vymáhání. Kromě správních opatření, jakými jsou v současnosti například „opodstatněné obavy“ podle článku 31 EUDR, bude nově možné podat trestní oznámení. Do kontroly dodržování EUDR se tak může zapojit i veřejnost a nevládní organizace, což výrazně posílí tlak na dodržování právních předpisů této oblasti.

Závěr

Směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí představuje zásadní krok k posílení evropské environmentální politiky. Česká republika na ni reaguje návrhem novely trestního zákoníku, která má mimo jiné zavést nový trestný čin de facto porušení EUDR. Podniky obchodující s komoditami, jako je dřevo, káva, kakao, sója, hovězí maso, palmový olej či kaučuk, se tak budou muset připravit na přísnější pravidla a posílit své procesy náležité péče.

Transpozice Směrnice do českého práva však nebude bez problémů. Bude nezbytné jasně definovat „nikoli malý rozsah“, posílit odborné kapacity policie a státních zástupců pro vyšetřování environmentálních trestných činů a sladit trestní odpovědnost s dosavadními správními postupy. Výzvou bude i vytvoření rovnováhy mezi efektivní ochranou životního prostředí a zachováním právní jistoty podniků. Návrh je zatím teprve na cestě do připomínkového řízení, na finální znění si tedy ještě chvíli počkáme.

Autoři: Mgr. Jakub Málek, Ráchel Kouklíková a Tereza Hrudková, PEYTON legal advokátní kancelář

Zdroj foto: Fotobanka Unsplash