Proběhla CSR snídaně na téma Všichni jsme na jedné lodi – zaměstnávání OZP
12. 6. 2016
V posledních letech přibývají v České republice firmy, které mají opravdový zájem zaměstnávat lidi s handicapem.
Jaká témata tato spolupráce přináší? Jaké jsou novinky v legislativě v rámci problematiky zaměstnávání OZP? A jak vnímají samotní handicapovaní otevřené pracovní prostředí? Na tyto i další témata jsme diskutovali ve spolupráci s Nadačním fondem pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP) ve čtvrtek 9. června 2016 na naší pravidelné CSR snídani, tentokrát ve startupovém inkubátoru Prague Startup Centre. O činnosti nového inovačního centra, které napomáhá rozvoji starupového ekosystému v Praze, v úvodu krátce pohovořila Jana Hodboďová. Pro přítomné byla na místě připravena masáž šíje od zrakově handicapovaného maséra ze Studia Světélko.
Jiří Vaňásek, náměstek pro sekci zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek Ministerstva práce a sociálních věcí, hovořil o chystaných novinkách v legislativě v rámci zaměstnávání OZP. Jednou z novinek je i elektronická evidence náhradního plnění. „V rámci problematiky přefakturace náhradního plnění chceme elektronicky vést a kontrolovat zejména limit náhradního plnění a komodity, kterých se náhradní plnění týká. Rádi bychom udělali evidenci jednoduchou, aby nebyla složitá pro ty subjekty, které poskytují náhradní plnění nebo pro ty, které ho odebírají. Nová legislativa by měla vejít v platnost v lednu 2017,“ shrnul náměstek Vaňásek.
Pozitivní zprávou je i snížení nezaměstnanosti OZP, které jsou v evidenci Úřadu práce, a sice za poslední rok a půl z 60 000 na 45 000. „Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením by mělo být standardní,“ dodává Jiří Vaňásek.
O tomto mluvila i Hana Potměšilová, ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, která se podělila o zkušenosti s firemním prostředím v rámci zaměstnávání OZP. „Odvod do státního rozpočtu zatím firmy vnímají jako nutné zlo, ale tento nástroj má mimo jiné za cíl jim ukázat, že není kvalitativní rozdíl mezi zdravým nebo handicapovaným zaměstnancem. Integrace a spolupráce v takto smíšených týmech je nejen možná, ale dokonce velmi prospěšná. Jde o to, dát příležitost někomu, kdo chce pracovat. Není to o tom, že by firmy nechtěly, je to v našich hlavách.“ dodává Hana Potměšilová.
To potvrzuje i jedna ze Srdcerváček, Helena Tutterová: „Lidé si myslí, že proto, že jsem postižená, se budu vymlouvat a zneužívat svého postavení. Za celých sedm let jsem nikdy do práce nepřišla pozdě. Do kanceláře dorazím, i když mě zrovna noha bolí víc než obvykle. A mým zdravým kolegům je potom trapné vzít si volno jen kvůli bolavým zádům z tenisu.“
Tereza Bezpalcová, zakladatelka masérského Studia Světélko, hovořila o postižení jako profesionální výhodě. „Nevidomí nebo slabozrací v důsledku svého handicapu disponují velmi citlivým hmatovým vnímáním.“ Proto může být takový masér profesionálně lepší než jeho zdravý kolega. Tereza Bezpalcová dodává, že „lidé s handicapem zpravidla usilují o to, aby se stali plnohodnotnými členy týmu, se kterými se počítá. Zda budou ve svém úsilí úspěšní, nakonec významně závisí na atmosféře na pracovišti a mezilidských vztazích. Každý zaměstnavatel to tedy má ve svých rukou. Jen se nebát a být otevřený“.
Budeme se těšit na další zajímavá setkání členů a přátel Asociace společenské odpovědnosti v rámci našich pravidelných CSR snídaní. Mezi ty nejbližší patří CSR Snídaně na téma Udržitelné vzdělávání (více zde), která proběhne 15. září 2016.