Rok 2021 by mohl být mezníkem v řešení změny klimatu

14. 1. 2021

Státy mají k dispozici pouze omezenou dobu, kdy mohou jednat, aby se svět odvrátil od nejhorších dopadů změny klimatu. Pojďme tak v duchu novoročního optimismu věřit, že tento rok nastane průlom v globálních ambicích v oblasti klimatu. Zde je pět důvodů, proč by rok 2021 mohl být klíčovým rokem v tomto boji.

1. Zásadní konference o klimatu

V listopadu 2021 se v Glasgow sejdou světoví lídři jako pokračování významného pařížského setkání z roku 2015. V Paříži se svět dohodl, že se vyhne nejhorším dopadům změny klimatu tím, že se do konce století pokusí omezit zvýšení globální teploty na 2 °C nad úrovní před industrializací. Cílem bylo udržet růst na 1,5 °C.

Jsme však stále daleko od naplnění těchto cílů. Podle současných plánů se očekává, že svět překročí hraniční hodnotu 1,5 °C do 12 let, nebo i dříve, a do konce století dosáhne globální oteplování 3 °C. Podle podmínek Pařížské dohody státy slíbily, že každých 5 let zvýší své ambice ve snižování emisí uhlíku. K tomu mělo dojít v Glasgow v listopadu 2020. Pandemie koronaviru však plány zrušila a konference se uskuteční až v letošním roce.

2. Země se již hlásí k rozsáhlému snižování emisí uhlíku

Nejdůležitější oznámení o změně klimatu loni vyšlo zcela z čista jasna. Na zasedání Valného shromáždění OSN v září čínský prezident Si Ťin-pching oznámil, že Čína si do roku 2060 přeje být uhlíkově neutrální. Ochránci životního prostředí byli ohromeni. Čína je přitom nejvíce znečišťující národ na Zemi – zodpovědný za přibližně 28 % světových emisí. Jedná se o úplný obrat z minulých jednání.

Čína ve své snaze není sama. Spojené království bylo první významnou ekonomikou na světě, která v červnu 2019 učinila závazek k uhlíkové neutralitě. Evropská unie následovala v březnu 2020. Od té doby se připojilo více než 110 států, které se zavázaly k uhlíkové neutralitě do poloviny století. Společně tak představují více než 65 % celosvětových emisí a více než 70 % světové ekonomiky. Po zvolení Joea Bidena prezidentem USA se nyní největší světová ekonomika znovu připojí ke skupině zemí, zastávající snižování uhlíku. Tyto země musí podrobně popsat, jak plánují dosáhnout svých závazků – to bude klíčová součást agendy pro setkání v Glasgow.

3. Obnovitelné zdroje jsou nyní nejlevnějším zdrojem energií vůbec

Existuje pádný důvod, proč tolik zemí nyní říká, že se plánují stát uhlíkově neutrální: snižující se náklady na obnovitelné zdroje energie zcela mění jejich přemýšlení. V říjnu 2020 dospěla Mezinárodní energetická agentura k závěru, že nejlepší systémy solární energie nyní nabízejí „nejlevnější zdroj elektřiny v historii“. Pokud jde o budování nových elektráren, obnovitelné zdroje jsou již ve většině zemí často levnější než energie z fosilních paliv.

A pokud národy světa v příštích několika letech zvýší své investice do větrné a solární energie, ceny pravděpodobně klesnou do bodu, kdy budou tak levné, že bude mít komerční smysl zavírat a nahradit stávající uhelné a plynové elektrárny. Je to proto, že náklady na obnovitelné zdroje se řídí logikou celé výroby – čím více vyrobíte, tím levnější to bude.

4. Koronavirus mění všechno

Pandemie koronaviru otřásla naším pocitem nezranitelnosti a připomněla nám, že je možné, aby byl náš svět převýšen něčím, co nemůžeme ovládat. Rovněž to způsobilo nejvýznamnější ekonomický šok od Velké hospodářské krize.

Evropská unie a nová administrativa Joea Bidena v USA slíbily investovat miliardy dolarů do zelených investic, aby rozběhly své ekonomiky a nastartovaly proces dekarbonizace. Oba doufají, že se k nim přidají další země. Varují před daní z dovozu pro státy, které emitují příliš mnoho uhlíku. Snahou daně je přimět státy jako je Brazílie, Rusko, Austrálie a Saúdská Arábie, aby se také připojily. Špatnou zprávou je, že podle OSN vynakládají rozvinuté země o 50 % více na odvětví spojená s fosilními palivy, než na nízkouhlíkovou energii.

5. Podnikání také zelená

Klesající náklady na obnovitelné zdroje a rostoucí tlak veřejnosti na opatření v oblasti klimatu mění i postoje v podnikání. Existují pro to pádné finanční důvody. Proč investovat do nových ropných vrtů nebo uhelných elektráren, které zastarávají? Proč nesou uhlíkové riziko ve svých portfoliích? Jen v letošním roce se díky raketovému růstu cen akcií stala společnosti Tesla nejcennější společností na světě.

Současně roste hybná síla, která má přimět podniky, aby do svého finančního rozhodování začlenily klimatické riziko. Cílem je, aby bylo pro podniky a investory povinné prokázat, že jejich aktivity a investice dělají nezbytné kroky k přechodu k uhlíkové neutralitě. Sedmdesát centrálních bank již pracuje na tom, aby se tak stalo, a začlenění těchto požadavků do světové finanční architektury bude pro konferenci v Glasgow klíčové.

Abychom měli rozumnou šanci dosáhnout cíle 1,5 °C, musíme do konce roku 2030 snížit na polovinu celkové emise, uvádí Mezivládní panel pro změnu klimatu. Pravdou je, že spousta zemí vyjádřila vysoké ambice v oblasti snižování emisí uhlíku, ale jen málo z nich má dosud zavedené strategie k dosažení těchto cílů. Výzvou pro Glasgow bude přimět národy světa, aby se přihlásily k politikám, díky kterým nyní začnou snižovat emise. OSN požaduje, aby byly ukončeny všechny dotace na fosilní paliva a aby globální koalice dosáhla do roku 2050 uhlíkové neutrality. To zůstává velmi vysokým požadavkem, i když se nálady v řešení globálního oteplování začínají měnit.


Zdroj: Why 2021 could be turning point for tackling climate change – BBC News. BBC – Homepage [online]. Copyright © 2021 BBC. The BBC is not responsible for the content of external sites. [cit. 14.01.2021]. Dostupné ZDE.

Související

Zapojte se do aktivit v rámci Evropského týdne udržitelného rozvoje

Přejít na článek

V akceleračním programu Impact Hub Climate Challenge zvítězil projekt Fakta o klimatu

Přejít na článek

Vlha, dudek, moták… Rezervace velkých kopytníků je mimořádně bohatá na vzácné ptáky

Přejít na článek