Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání
Největší iniciativa společenské odpovědnosti (CSR) a Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) od OSN v Česku.
Najíst se tam, kam chodím do školy. Pro mnoho z nás běžná věc, ale statisíce dětí ve světě takovou možnost nemají. Mary’s Meals dbá na to, aby děti dostávaly kvalitní stravu ve škole. Projekt vznikl na začátku 90. let při válce v Bosně a Hercegovině, ale na světě je pořád mnoho míst, kde je taková pomoc třeba. V posledních letech organizace Mary’s Meals pomáhá třeba v Barmě (Myanmaru), na Haiti, v Indii, Keni nebo Thajsku.
Projekt Měním jídlo, měním svět chce vzdělávací centrum Tereza šířit na 400 škol, které s nimi již spolupracují na jiných tématech a projekt je zajímá. Každé naše rozhodnutí o volbě jídla je dnes už víc než jen soukromou volbou. Výběr toho, co a odkud jíme, významně ovlivňuje nejen naše zdraví, ale také kvalitu našeho životního prostředí a životy lidí, kteří na něm závisí. Velké změny začínají od nejmenších.
Paběrkování je jedním ze způsobů, jak snížit množství vyhozeného jídla. Pod tímto slovem se skrývá dříve běžná, ale dnes už téměř zapomenutá tradice. Jde o sbírání plodin, které by zůstaly po sklizni na poli či v sadu. Tyto plodiny většinou nevyhovují z estetického hlediska – jsou příliš malé, příliš veliké, příliš křivé, špatně uříznuté nebo mají nevyhovující barvu. Proto je zemědělci nemohou udat u obchodních řetězců a zůstávají na poli k zaorání. Vyrazte proto sbírat s rodinou!
Společnost Hinoman je izraelský zemědělský start-up, který se zaměřuje na pěstování rostliny s vysokým obsahem proteinu zvané Mankai. Mankai je možné pěstovat celoročně a je nenáročná na vodu, půdu a energii. Hinoman strávil téměř 10 let kultivací této zeleniny a vývojem udržitelných metod pro její pěstování. Cílem pěstitelů je, aby se Mankai do roku 2025 stala známou a dobře dostupnou značkou potravin. Podle Rona Salpetera, generálního ředitele firmy Hinoman, mladší generace chtějí vědět, co jejich strava obsahuje a jaký to má vliv na planetu. Salpeter si také myslí, že v budoucnosti regulační orgány vymyslí systém označování potravin, podle kterého se dozvíme, kolik živin, které jsou v jídle obsaženy, skutečně vstřebáme a jaký je dopad dané potraviny na životní prostředí.
Hillary Sterling, výkonná šéfkuchařka restaurace Vic v newyorské NoHo, se pyšní tím, že ztělesňuje ty nejlepší principy italské kulinářské tradice: vaří lahodná jídla, která obsahují místní sezónní ingredience, a zároveň minimalizuje plýtvání potravinami. V její kuchyni není vyhozena mrkev ani pastinák. Tato vášeň inspirovala kuchařku k tomu, aby se společně s dalšími kuchaři dobrovolně účastnila kampaně No Kid Hungry pořádané organizací Share Our Strength. Ta se zaměřuje na vymýcení dětského hladu ve Spojených státech prostřednictvím speciálních programů, jako jsou školní snídaně či letní obědy.
Společnost Hampton Creek hledá v rámci své značky Just nové využití rostlinných bílkovin s cílem přeměnit současný potravinový systém tak, aby dobré a chutné jídlo bylo zároveň zdravé, udržitelné a cenově dostupné. Projekt je založen na analýze více než 400 000 druhů rostlin, které by mohly být využity k výrobě potravin. První z řady nových udržitelných produktů je například rostlinná majonéza Just Mayo nebo veganská míchaná vajíčka.
Každý rok se vyhodí zhruba ⅓ potravin. V Evropě potravinový odpad představuje asi 95 - 115 kg na obyvatele, na světě je přitom 820 milionů lidí, kteří trpí hladem a podvýživou. Nesnězeno se snaží plýtvání zabránit. Pomocí aplikace dává restauracím a obchodům možnost prodat přebytečné produkty před zavírací dobou za výrazně sníženou cenu. Podnik díky Nesnězeno nevyhodí do koše dobré jídlo a s ním i náklady vynaložené na jeho přípravu. Zákazník konzumuje kvalitní jídlo, ušetří minimálně 30 % z původní ceny a zároveň přispívá k tomu, že se jídlem neplýtvá.
V roce 2013 OSN vydala knihu „Jedlý hmyz“, ve které vyzdvihovala hmyz jako udržitelný protein budoucnosti. O 3 roky později se této výzvy chopili v SENS a postavili největší cvrččí farmu na světě, ve které produkují udržitelný cvrččí protein. Ten je stejně kvalitní jako nejlepší hovězí, ale při jeho výrobě se spotřebuje 2 000x méně vody, 15x méně půdy a 12x méně krmiva. Udržitelné, zdravé a skvěle chutnající proteinové tyčinky, krekry, proteiny nebo těstoviny najdete zejména v supermarketech v Německu, ale také u nás a na několika trzích v Evropě a Asii.
Komunitní kuchyň bojuje proti plýtvání potravinami a vzdělává své klienty, například lidi bez domova, v oblasti stravování a skladování potravin. V kuchyni vzniká Zbytkoláda, která se vaří z nerozdané a nespotřebované zeleniny a ovoce. Kuchyň ožívá i kurzy pro koncové klienty odběratelských organizací. Ti se učí vařit z darovaných potravin pod vedením zkušených kuchařů a partnerů z komerční sféry gastronomie.
Od obrovského plýtvání jídlem po skvělé udržitelné nápady, jak pěstovat efektivněji. Přečtěte si, jak se svět vypořádává s vymýcením hladu.
Do roku 2030 vymýtit hlad a zajistit přístup všem lidem, zejména chudým a ohroženým, včetně malých dětí, k bezpečné, výživné a dostačující stravě po celý rok
Do roku 2030 odstranit všechny formy podvýživy a do roku 2025 dosáhnout mezinárodně dohodnutých cílů ohledně zakrnění a hubnutí dětí mladších pěti let a vyřešit výživové potřeby dospívajících dívek, těhotných a kojících žen a starších osob
Do roku 2030 zdvojnásobit zemědělskou produktivitu a příjmy malých zemědělců – zejména žen, původních obyvatel, rodinných farmářů, pastevců a rybářů – pomocí zajištění bezpečného a rovného přístupu k půdě, dalším výrobním zdrojům (a vstupům), znalostem, finančním službám, trhům a vytvářením příležitostí k vytváření přidané hodnoty a přístupu k zaměstnání v nezemědělském sektoru
Do roku 2030 zajistit/zavést systémy udržitelné výroby potravin a (zavést) odolné zemědělské postupy, které zvýší produktivitu a výrobu a pomohou zachovat ekosystémy posilující schopnosti půdy přizpůsobit se klimatické změně, extrémnímu počasí, suchu, záplavám a dalším pohromám, a které postupně zlepší kvalitu půdy
Do roku 2020 zajistit zachování genetické rozmanitosti osiv, pěstovaných plodin, hospodářských a domácích zvířat a jejich divoce žijících příbuzných druhů, mimo jiné pomocí správně spravovaných a diverzifikovaných semenných a rostlinných bank na národní, regionální i mezinárodní úrovni a zajistit přístup ke spravedlivému sdílení přínosů z využívání genetických zdrojů a tradičních poznatků, v souladu s mezinárodními dohodami
Zvýšit investice, mimo jiné i prostřednictvím posílené mezinárodní spolupráce, do venkovské infrastruktury, zemědělského výzkumu a nadstavbových služeb, vývoje technologií a genových bank zvířat a rostlin za účelem zlepšení zemědělských výrobních kapacit v rozvojových zemích, zejména v těch nejméně rozvinutých
Napravit a předcházet obchodním omezením a pokřivením na světových zemědělských trzích, mimo jiné prostřednictvím souběžného odstranění všech forem dotací na vývoz a dalších opatření s obdobným účinkem, v souladu s mandátem rozvojového kola v Dauhá
Přijmout opatření k zajištění řádného fungování trhu potravinářských komodit a jejich derivátů a usnadnit včasný přístup k informacím o trhu, včetně informací o potravinových rezervách, s cílem přispět k omezení extrémní volatility cen potravin
