SDGs v ohrožení: Jak celosvětové krize zastavily dosahování globálních cílů

27. 7. 2022

Se začátkem léta vydalo OSN novou Zprávu o cílech udržitelného rozvoje 2022. Report upozorňuje na znepokojivé výsledky posunu celého světa na cestě za dosažením SDGs a popisuje negativní důsledky pandemie koronaviru, války na Ukrajině i změny klimatu. Má svět šanci splnit mezní termín a do roku 2030 Cílů dosáhnout? A co musí pro udržení pokroku udělat?

„Vzhledem k tomu, že svět čelí vzájemně provázaným globálním krizím a konfliktům, jsou ambice stanovené v Agendě 2030 pro udržitelný rozvoj v ohrožení,“ zhodnotil aktuální stav SDGs António Guterres, generální tajemník OSN. Zpráva o cílech udržitelného rozvoje 2022 popisuje na základě aktuálních dat důkazy o ničivých dopadech těchto krizí na dosažení Cílů udržitelného rozvoje.

V roce 2015 členské státy OSN přijaly SDGs – 17 vzájemně propojených cílů, díky kterým bychom měli jako lidstvo dosáhnout míru a prosperity do roku 2030. Pokrývají řadu složitých problémů včetně odstranění chudoby a hladu, zajištění dosažitelného zdravotnictví, kvalitního vzdělání, rovnosti pohlaví, pitné vody, cenově dostupné a čisté energie, důstojné práce, podpory odpovědné spotřeby a další.

A Zpráva o cílech udržitelného rozvoje 2022 teď popisuje způsoby, jakými pandemie COVID-19, změna klimatu a prudká eskalace válečných konfliktů vykolejily roky pokroku směrem k naplňování jednotlivých SDGs. Podle jejích výsledků se svět ubírá špatným směrem. Potravinová krize prohlubuje hlad, nedaří se šetřit s přírodními zdroji a bezpečnost a mír rozhodně zajištěn není.

„Právě SDGs jsou cestou, jak všem krizím předcházet a jak je zvládat. Cíle udržitelného rozvoje nepředstavují utopický scénář, ale reálné vize sestavené na základě vědeckých dat. Cíle samy nám zároveň předkládají řešení. Jsou rozděleny na dílčí měřitelné úkoly, kterých lze dosáhnout jednotlivými kroky v každé zemi, od reformy vzdělávání dívek v Nepálu po udržitelné farmaření drobných zemědělců v Etiopii. Jen jim není věnována dostatečná pozornost,” zhodnotila ředitelka a zakladatelka Asociace společenské odpovědnosti Lucie Mádlová.

Jeden krok kupředu, dva kroky zpátky

Podle reportu zničila pandemie více než čtyři roky pokroku v odstraňování chudoby a v roce 2020 dohnala 93 milionů dalších lidí do extrémní bídy. Narušila základní zdravotnické služby, což má mimojiné poprvé za deset let za následek pokles proočkovanosti a nárůst úmrtí na tuberkulózu a malárii. Dlouhodobé zavírání škol vystavuje 24 milionů studentů – od předškolního až po univerzitní vzdělávání – riziku, že se do školy vůbec nevrátí.

Současně jsme ve světě svědky největšího počtu násilných konfliktů od roku 1946. Od května 2022 muselo odejít ze svých domovů rekordních 100 milionů lidí. Vypuknutí války na Ukrajině zároveň způsobilo prudký nárůst cen potravin a paliv, narušilo dodavatelské řetězce a globální obchod a rozvířilo finanční trhy, což hrozbu celosvětové potravinové krize jen přiživuje. Podle současných odhadů by válka mohla v roce 2022 snížit globální ekonomický růst o 0,9 procentního bodu a narušit rozvojovou pomoc.

To vše se děje současně s drastickou změnou klimatu, která se bohužel pro mnoho politických špiček odehrává takříkajíc na pozadí. Stále častější vlny veder, sucha, požáry a záplavy už dnes postihují miliardy lidí po celém světě a způsobují potenciálně nevratné škody na ekosystémech planety. Aby se předešlo nejhorším dopadům změny klimatu, jak je stanoveno v Pařížské dohodě, budou muset globální emise skleníkových plynů dosáhnout vrcholu před rokem 2025 a poté do roku 2030 klesnout o 43 procent a do roku 2050 klesnout na čistou nulu.

SDGs se nedaří naplňovat, přitom jsou ony samy nadějí na změnu

Prioritou jsou teď dle náměstka generálního tajemníka OSN pro hospodářské a sociální záležitosti Liu Zhenmina nové investice do datové a informační infrastruktury. Data jsou jednoduše základ. Včasné informace pomohou reagovat přesněji, předvídat a zdokonalovat. Podle Zprávy by tak mělo být financování datového a technologického rozvoje nejdůležitějším úkolem pro národní vlády a globální společenství.

Kromě toho apeluje na pokračování se snižováním emisí uhlíku a říká, že nesmíme pod tlakem krizí přestat s přeměnou potravinových systémů na udržitelné, vytvářením dalších a kvalitních pracovních míst a urychlením přechodu k zelenější ekonomice. „Stejně, jako se násobí dopad propojených krizí, propojují se i řešení. Podnikneme-li kroky k posílení sociální ochrany a investujeme do čisté energie, zbavíme se rostoucí nerovnosti, zhoršování životního prostředí a změny klimatu,“ doplnil Zhenmin.

Nesmíme zapomínat na rozdíly mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi. Žádná ekonomika nesmí zůstat pozadu a změna finančních a dluhových systémů musí proběhnout komplexně, ve spolupráci všech. Nic jiného, než mezinárodní spolupráce změnu a návrat k pozitivní cestě nepřinese. Abychom udrželi Cíle udržitelného rozvoje při životě, musí začít celý svět spolupracovat a okamžitě přijmout potřebná opatření.

V následujících týdnech se budeme v dalších článcích věnovat jednotlivým SDGs a podrobně představíme výsledky Zprávy o cílech udržitelného rozvoje 2022. Připojíme i příklady dobré praxe a inspiraci od těch nejpovolanějších – našich členů, kteří Cíle udržitelného rozvoje aktivně zapojují do vlastního podnikání.

Autor: Asociace společenské odpovědnosti