Tlenivění, ženská práva, AI i punk. Sustainability is not Dead rozbil škatulky udržitelnosti

25. 9. 2026

Ráno rave. Přes den femicida, sex, klima, demokracie, technologie a drag. Odpoledne feministický rap, porno a veganský gril. Ve čtvrtek 17. září 2026 obsadil pražskou MeetFactory summit Sustainability is not Dead od Asociace společenské odpovědnosti a ukázal, že udržitelnost se nevejde do jedné definice. Týká se planety, ale stejně tak našich těl, práv, vztahů, komunikace i toho, komu dáváme moc rozhodovat o naší budoucnosti.

Na jednom pódiu se během jediného dne vystřídalo více než 40 řečnic a řečníků z Česka i zahraničí. Mluvilo se o tom, jak žijeme, koho posloucháme, komu věříme i o tom, co po nás jednou zůstane.

Od feministického punku k tlenivění

Celodenní summit otevřela talkem na téma Frida is not Dead zakladatelka Asociace společenské odpovědnosti Lucie Mádlová. Jedním z výrazných zahraničních hlasů byla Ren Aldridge, hudebnice a frontwoman feministické punkové kapely Petrol Girls. Ve své keynote otevřela téma feministického aktivismu, odporu a odvahy ozvat se. Publikum vyburcovala screaming workshopem a následně s novinářkou Annou-Marií Hanzlíkovou propojila právo na vlastní tělo, genderově podmíněné násilí, hudbu a aktivismus.

Úplně jiný pohled na lidské tělo přinesl hrobník Adam Vokáč. V talku Recyklace lidství se vydal na pomezí ekologie, smrti a přírodního pohřebnictví. Mluvil o lidském kompostování, rozkladu i o možnosti chápat konec života jako návrat do přírodního koloběhu.

Bára Stárek z Díky, že můžem a vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová se potkaly u otázky, kde končí moc státu a začíná síla občanů. Do debaty vstoupila důvěra v instituce, odpovědnost za demokracii i role mladé generace, která se nebojí státu nastavovat zrcadlo.

A ženská zkušenost se na pódiu dostala ještě dál, až k systémové změně. Lidskoprávní lobbistka Irena Hůlová, publicistka a právnička Šárka Homfray a Kristýna Štarhová a Tereza Holubová z Nebojsy sledovaly cestu tématu od okamžiku, kdy jej dokáže pojmenovat kultura a veřejná debata, přes data a advokacii až k legislativě.

Klima: méně pocitů, více souvislostí

Klimatická část summitu se záměrně neomezila na jednu přednášku ani jeden pohled. Popularizátor vědy Daniel Kortus ukázal, proč je při debatě o klimatické změně potřeba rozlišovat krátkodobé výkyvy od dlouhodobých trendů a proč ani chladný týden nebo propršené léto nevypovídají samy o sobě o vývoji klimatu.

Polární bioložka Marie Šabacká s Vojtěchem Peckou z Asociace pro mezinárodní otázky posunuli klimatickou změnu do osobnější roviny. Mluvili o domově, Arktidě a o tom, co znamená sledovat proměnu krajiny, kterou považujeme za samozřejmou.

A ekoložka Yvonna Gailly přidala perspektivu generace, kterou v debatách o budoucnosti někdy přehlížíme. Na příběhu Klimababiček ukázala klimatickou odpovědnost jako mezigenerační záležitost. Spojenectví těch, kteří svět pomáhali budovat, s těmi, kteří v něm budou žít.

Kdo drží moc v digitálním světě?

Do hry vstoupily také technologie. Podcaster Josef Holý zasadil digitální revoluci do historického kontextu informačních změn od knihtisku po televizi. Zatímco společnost na předchozí mediální revoluce postupně našla demokratickou odpověď, u digitálního světa ji podle jeho příspěvku stále hledáme.

Geopolitická analytička Terezie Hiclová se podívala ještě hlouběji pod povrch AI. Ne na aplikace, ale na čipy, cloudy, datová centra, kabely a další infrastrukturu, na které umělá inteligence stojí. Otevřela tak otázku, nakolik může být demokracie skutečně suverénní, pokud technologické základy, na nichž závisí, kontroluje někdo jiný.

Technologie se ale řešily i tam, kde bychom je možná nečekali. Hudební kurátor Libor Červinka se zpěvačkou Sarou Noff debatovali o tom, kdo dnes rozhoduje o hudebním úspěchu a jak si mladí interpreti hledají publikum ve světě Spotify, sociálních sítí, algoritmů a AI.

Tělo, intimita a svět, ve kterém dospíváme

Velká část programu se vracela k tělu a k tomu, kdo o něm smí rozhodovat, jak se na něj díváme a co všechno na něj společnost nakládá. Performerka Ridina Ahmedová a divadelnice Anna Emmert a Marie Indrová otevřely zkušenost dospívání pod tlakem sociálních sítí, studu a představ o dokonalém těle. Nešlo přitom o další debatu o body positivity, ale o realitu nejistot, poruch příjmu potravy a hledání zdravějšího vztahu k vlastnímu tělu.

Spisovatel Petr Hanel se Zuzanou Dalibor a Terézií Ferjančekovou z podcastu Vyhonit ďábla se zase pustili do samoty, intimity, rozkoše i radikalizace mladých mužů. Ptali se, proč může ve světě plném možností propojení touha po blízkosti končit frustrací, vztekem a nenávistí.

A pohled daleko za hranice Česka přinesly novinářka Jolana Humpálová, zakladatelka Asante Kenya Lejla Abbasová a humanitární pracovnice Lucie Brázdová. Mluvily o životě žen ve válečných a krizových oblastech, sexualizovaném násilí, nedostupné zdravotní péči nebo menstruační chudobě, ale také o vzdělávání, práci a cestě žen k vlastní soběstačnosti.

Udržitelnost po židovsku, investigace z jatek i růžová rebelie

Rabínka Kamila Kopřivová nabídla udržitelnost z perspektivy židovství a poslankyně Kateřina Stojanová zase svoji grrrls cestu z komunální politiky do té nejvyšší. Michaela Vincourová a Lukáš Vincour, zakladatelé Zvířata nejíme, s novinářkou Irenou Buřívalovou otevřeli realitu českých chovů a jatek a otázku, nakolik ji může změnit spotřebitel a nakolik je potřeba systémová proměna zemědělství.

O diverzitě ve firmách, leadershipu a tom, co se s podporou diverzity děje pod současnými společenskými a politickými tlaky, diskutovali Michaela Chaloupková ze Skupiny ČEZ, Sabina Sedláčková z Prague Pride a Erik Bartoš z magazínu Qult. A závěr patřil hudbě. Publicista Pavel Klusák a Hihihahaholky spojili historii ženského autorského hlasu v české hudbě s jeho současnou podobou. Růžová, třpytky, rap a ironie tu nebyly jen estetika, ale také způsob, jak si dělat věci po svém a nabourávat zažitá pravidla.

Summit nebyl jen na pódiu

Sustainability is not Dead začal už ráno Sober Rave Party by Fajn rádio a po celodenním programu pokračoval drag vystoupením Just Karen, minikoncertem Hihihahaholek, veganskou grilovačkou Grill Like a Grrrl a satirickou divadelní inscenací Kuchyňské porno.

A udržitelnost se propsala i do věcí, které se během konference často berou jen jako kulisa. UpcyklSvět Veroniky Blabla Hubkové přinesl kurátorovaný second hand, jehož kousky dostaly ručním dotvořením nový život. Reknihy se zase postaraly o klidný čtenářský koutek plný knih z druhé ruky. Ano, především knih od řečníků…

Ještě než se otevřely brány MeetFactory, vznikl zin. Unikátní čtení o tom, co už nemá v 21. století místo. Svůj vlastní zin si pak pod vedením akademického malíře Martina Balcara mohl vytvořit každý. A místo klasického konferenčního merche čekala na návštěvnictvo stěna z toaletních rolí s tématy summitu: na konci si každý mohl vybrat tři, které s ním nejvíc rezonovaly, odnést je domů a symbolicky „spláchnout všechny ty sr*čky“.

Fuel for people who give a damn

Samostatnou součástí summitu bylo také jídlo a osvěžující voda od Lokni do skleněných lahví. Veganský gastronomický koncept společně připravili Perfect Catering a Aramark. Záměr byl jednoduchý: žádný sterilní catering, ale jídlo jako součást celé zkušenosti. Program završila veganská grilovačka na dvoře.

Sustainability is not Dead. Jen odmítá být nudná. A právě to byl nejdůležitější motiv celého dne. Udržitelnost není jedna disciplína, jedna generace ani jedna správná odpověď. Je v tom, jak zacházíme s planetou, ale také s vlastním tělem, s mocí, technologiemi, kulturou, lidmi kolem nás a s budoucností, kterou po sobě necháváme.

Generálním partnerem celého summitu i Cen SDGs, které byly během dne uděleny, je Skupina ČEZ. Děkujeme za podporu.

A na kompletní fotogalerii Petra Klappera se podívejte zde.