Tváří v tvář jednomu z našich farmářů

28. 11. 2022

Málokterému milovníku kávy se poštěstí podívat se někdy přímo na plantáž, kde káva roste. V Tchibo měli začátkem listopadu jedinečnou možnost diskutovat přímo v pražské kanceláři s kolumbijským farmářem Bladimirem Pachecem.

Ten podnikl svou vůbec první cestu letadlem, aby mohl přiblížit, jak vypadá takový obyčejný den na kávové plantáži a jak se pěstuje fairtradová káva, kterou jeho farmářské družstvo do Tchibo dodává. V České a Slovenské republice je Tchibo největším prodejcem fairtradové kávy.

Čím začínáte den?

Vstáváme ve čtyři ráno, rozděláme oheň a v pět máme hotovou termosku s kávou, což je věc, kterou v Kolumbii nejde vynechat. To je zkrátka náš každodenní zvyk. Kolem půl šesté nebo šesté všichni vyrážíme do práce. Pracujeme do dvanácti, pak máme hodinu pauzu a pak ještě od jedné do čtyř. Takže celkem za ten den pracujeme osm nebo devět hodin. Stejný režim udržujeme v průběhu celého roku. Já sám jsem začínal jako námezdní dělník – pracoval jsem pro jednoho farmáře a postupně jsem si šetřil. Když jsem od něj odcházel, měl jsem stranou už 30 milionů pesos, takže jsem se mohl osamostatnit.

Kdy jste se poprvé dozvěděl o Tchibo?

Bylo to, když k nám přijeli nákupčí kávy. Nikdo moc nevěděl, co to Tchibo ve skutečnosti znamená, takže když přijel, ptali jsme se, jestli má to „Tchibo“ s sebou. Kdo je ten Tchibo? Je to člověk, zvíře? Nevěděli jsme.

Pozn.: CHIVO je španělsky kozel

A co organizace Fairtrade? Jak jste se seznámil s ní?

V našem družstvu to funguje tak, že když přijde nový podílník, má celkem tři roky na to, aby dokázal, že svým pěstování splňuje všechny normy. Ať už pro Fairtrade nebo třeba pro označení bio produkce. Družstvo prošlo také proměnou zaměření. Zpočátku jsme zkoušeli kromě kávy pěstovat taky ananas, což ale příliš nefungovalo, a teď zkoušíme cukrovou třtinu.

První družstvo, ve kterém jste pracoval, fairtradové nebylo. Jaký je v tom pro vás rozdíl, když jste teď v družstvu Seynekun, které fairtradové je?

Styl hospodaření v předchozím družstvu byl úplně jiný. Koupil jsem farmu, kde rostly kávovníky, bylo tam pár budov, ale neměl jsem žádnou technologii na zpracování kávy. A ani žádné možnosti, jak si ji ze svých výdělků pořídit. V momentě, kdy jsem vstoupil do družstva Seynekun, se všechno změnilo. Samotné družstvo usiluje o to, aby každý člen byl samostatným podnikatelem. Podporuje nás vším možným. Poskytne nám technologie a neustále nás vzdělává v nových způsobech pěstování a nových odrůdách, abychom dosáhli co nejlepších výsledků. Z pouhé kávové plantáže, kde nic moc navíc nebylo, se mi díky družstvu podařilo vybudovat podnik, který je sám o sobě udržitelný.

Ve svém družstvu pěstujete kávu specifickým způsobem za využití stínu. Můžete nám to trochu přiblížit?

Dá se říct, že je to unikátní metoda, kterou používáme jen my. Spočívá v tom, že do kávových plantáží vysazujeme stromy, které poskytují kávovníkům všemožnou ochranu. Třeba i před kroupami. Protože když přijde krupobití, tak může kávové třešně srazit z keřů na zem. Stromy rostlinu chrání, jak roste. Zastínění také slouží k pomalejšímu průběžnému zrání a je dobré i pro česáče, kteří nemusí pracovat ve sluneční výhni.

Dopadá na vás také nějakým způsobem změna klimatu?

Cítíme to. Klima se opravdu mění. Počasí je podivné. Letos celý rok v podstatě pršelo, což znamená, že celý rok byla zima. Pršelo od deseti hodin ráno, celý den. Na kávě je to samozřejmě znát, protože nezraje. Běžně bychom ji sklízeli čtyřikrát do roka a sběrač by nasbíral sedm až deset košů denně. Letos to byly v průměru tři koše. My s přírodou spolupracujeme – nezamořujeme ji chemikáliemi, nekácíme stromy podél řek, nezabíjíme zvířata. I naše okolí si toho všímá. Pokud bude klima pokračovat po této cestě, je možné, že nebude možné kávu pěstovat dál. Za normálních okolností jsou kávovníky obalené listím. V lednu by mělo začít léto, ale upřímně nevíme, jestli to tak skutečně bude. Pokud by přišlo hodně horké léto, tak všechno listí opadá – bez něj ale plody nedozrají.


Zdroj: Blog společnosti Tchibo

Související

Zdravá krajina chrání lidi a majetek: Nový grant od Nadace Kooperativy motivuje obce k obnově krajiny

Přejít na článek

Rekordní Ptačí hodinka. Lidé pozorovali téměř 800 tisíc ptáků, nejvíc bylo sýkor koňader

Přejít na článek