Univerzity by měly víc udávat trend v otázkách společenské odpovědnosti

2. 7. 2020

Udávat trendy a hledat témata, na která se mají veřejné instituce i soukromé firmy soustředit v rámci své společenské odpovědnosti, k tomu mimo jiné došli diskutující v první debatě organizované v rámci projektu Partnerská síť vysokých škol pro společenskou odpovědnost. Řešili také problematiku zodpovědného zadávání zakázek, podpory převádění výsledků výzkumu do praxe či dobrovolnictví, ale věnovali se především definování toho, co společenská odpovědnost znamená.

Diskuze se zúčastnili zástupci z řad vedení, akademiků i studentů brněnských škol, veřejné správy a inovačního centra. Konkrétně kvestorka Masarykovy univerzity (MU) Marta Valešová, zástupkyně akademické obce Vysokého učení technického (VUT) Anna Putnová, student Mendelovy univerzity Filip Kouřil a studentu MU a VUT Vojtěch Kundrát, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jan Vitula, marketingový ředitel Jihomoravského inovačního centra Michal Veselý a právník Ministerstva práce a sociálních věcí Adam Gromnica. Debatu moderovala Sylvie Formánková z Mendelovy univerzity.

V debatě zazněly rozdílné názory, od toho, že společenská odpovědnost je jen marketingový trik pro omluvu elit, které přispěly k rozpadu společnosti i životního prostředí až po to, že jde nezbytný koncept, který nutí firmy a instituce k tomu, aby převzaly odpovědnost i za rozvoj svého okolí.

Evropské komise definuje tyto principy jako odpovědnost podniků za jejich dopad na společnost s tím, že podnik by měl integrovat sociální, environmetální, etické a spotřebitelské záležitosti a také otázku lidských práv do své strategie a každodenních činností.

Anna Putnová, členka Etické komise Vysokého učení technického a výboru Společnosti pro etiku v ekonomii, která se tématu společenské odpovědnosti věnuje dlouhodobě, připomněla, že jde o koncept starý přes sedmdesát let. „O tom, že univerzita má společenskou moc není třeba pochybovat, ať už je to z hlediska rozdělování zdrojů nebo ovlivňování mladé generace a tudíž formování budoucnosti,“ uvedla Putnová.

Kvestorka Masarykovy univerzity Marta Valešová pak doplnila, že univerzity už řadu principů společenské odpovědnosti plní, ale mohly by víc působit jako instituce, které udávají trendy a propojují lidi, kteří se společensky odpovědnými aktivitami zabývají. „Také jako druhý největší zaměstnavatel v kraji si myslím, že je i naše povinnost, abychom na tyto principy upozorňovali a byli možná lídry v tom, co je v této oblasti důležité.“

Diskutující se shodli na tom, že role univerzit je především ve vzdělávání a v tom, že mohou své studenty vést k tomu, aby ve svých budoucích pozicích už přemýšleli a chovali se na základě principů společenské odpovědnosti. Podle marketingového ředitele Jihomoravského inovačního centra Michala Veselého už se to začíná projevovat v tom, že studenti brněnských vysokých škol mají velký zájem řešit skrze podnikatelské aktivity globální společenské výzvy dnešní doby.

Brněnské diskuzní setkání organizovaly Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Technická univerzita v Liberci, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích a Vysoké učení technické v Brně. Mediálními partnery byl magazín vysokých škol Universitas a MUNI TV.

Na brněnskou debatu o obecném tématu společenské odpovědnosti navážou na podzim další dvě setkání v Ostravě a Praze, která by se měla zaměřit na konkrétnější nástroje společenské odpovědnosti, a to na roli vysokých škol při propuknutí celospolečenské krize a na pomoc se zvládáním klimatické změny.

Zdroj: TZ Mendelovy univerzity v Brně.