Většina spotřebitelů v EU je ochotná jíst udržitelněji, ale čelí překážkám

22. 7. 2020

Dle nedávného průzkumu Evropské organizace spotřebitelů (BEUC) je většina spotřebitelů v celé Evropě ochotna změnit své stravovací návyky. K tomu, aby se tam dostali, však potřebují snazší výběr udržitelných potravin - včetně správných cenových signálů, lepších informací a udržitelnějších možností.

Kolik pozornosti věnujete vlivu konzumovaných potravin na životní prostředí? Jste ochotni snížit spotřebu červeného masa? Dělá vláda dost pro to, aby propagovala udržitelné jídlo? To jsou některé z otázek, které byly položeny Evropanům z 11 zemí v průzkumu koordinovaném organizací BEUC.

Potraviny jsou hlavní hybnou silou dopadů na životní prostředí způsobených spotřebou domácností v EU, následuje bydlení (zejména vytápění prostoru) a mobilita (zejména používání osobních automobilů).

Náš průzkum ukazuje, že většina spotřebitelů je ochotna změnit své stravovací návyky, ale není to snadný úkol. Aby se udržitelný výběr stal zřejmou volbou, je třeba zavést změny na několika úrovních,” komentuje průzkum generální ředitelka BEUC Monique Goyens. „Spotřebitelé chtějí lepší informace na etiketách potravin a širší škálu udržitelných možností,” pokračovala Goyens.

Výsledky výzkumu

Spotřebitelé mají tendenci podceňovat dopad svých stravovacích návyků na životní prostředí, ale většina z nich si je obecně tohoto dopadu vědoma. Dvě třetiny spotřebitelů jsou připraveni změnit své stravovací návyky kvůli životnímu prostředí a pouze 16 % spotřebitelů si myslí, že jejich vláda dělá dostatek pro to, aby podpořila udržitelnost potravin na úrovni výroby a spotřeby.

Bariéry

Cena, nedostatek znalostí, nejasné informace a omezené možnosti udržitelných možností jsou to, co dle většiny spotřebitelů brání jim samotným v tom, aby se stravovali udržitelněji. Cena jako hlavní překážka udržitelnějšího stravování bodovala na prvním místě téměř u všech zemí. Vlády hrají klíčovou roli v tom, aby si spotřebitelé uvědomili, že stravování udržitelným způsobem nemusí nutně být dražší. Musí však jít ruku v ruce se změnami stravovacích návyků, jako je například snížení spotřeby masa, menší plýtvání a pití kohoutkové vody místo balené.

Na podporu inovativních a udržitelných potravin vznikl akcelerační program Future of Food od pražského Impact Hubu, jehož je Česká veganská společnost jedním z partnerů. „Potravinový průmysl zaznamenal i v České republice v posledních letech nárůst inovativních rostlinných výrobků, stále se však z hlediska dostupnosti a pestrosti, chuti nebo i ceny nevyrovná nabídce dalších západních zemí,” říká Martin Ranninger, předseda České veganské společnosti.

Konzumace masa

Více než 40 % spotřebitelů tvrdí, že buď přestali jíst červené maso, nebo jeho spotřebu omezili kvůli ekologickým problémům. Přestože spotřebitelé nemají chuť na hmyz a maso pěstované v laboratořích, raději přijímají rostlinné „burgery“ a tradiční vegetariánskou stravu (např. luštěniny) jako alternativní zdroje bílkovin. 60 % spotřebitelů uvedlo, že jsou ochotni vyměnit maso ve prospěch potravin luštěnin.

Evropská Komise bohužel promeškala šanci zastavit financování kampaní podporujících spotřebu masa, když nedávno zveřejnila strategii „Farm to Fork“ pro udržitelnou výživu. Peníze z EU by byly lépe utraceny na propagaci potravin, které bychom měli jíst více, abychom prospěli našemu zdraví a planetě.


Zdroj: Většina spotřebitelů v EU je ochotná jíst udržitelněji, ale čelí překážkám, Česká veganská společnost, z.s.

Související

České ženy budou opět kopat za lepší svět. Přidat se můžete i vy!

Přejít na článek