VNR představuje komplexní proces hodnocení stavu Agendy 2030 v Česku, říká ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje

18. 7. 2025

Jak vznikal 3. dobrovolný národní přezkum (tzv. VNR) České republiky? A jaké výsledky přinesl?

Anna Pasková, ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje na Ministerstvu životního prostředí ČR k Politickému fóru na vysoké úrovni 2025:

„HLPF (tzv. Politické forum na vysoké úrovni) představuje každoroční nejvýznamnější globální událost v oblasti udržitelného rozvoje na půdě OSN. Na Fóru jsou mimo jiné představována globální data, zda se, jako svět, k univerzálním cílům Agendy 2030 přibližujeme, nebo se jim vzdalujeme. Pro nás, Českou republiku, je tento rok o to zásadnější, protože představujeme 3. dobrovolný národní přezkum (tzv. VNR) České republiky.

Za přezkumem svojí více než roční práce týmu složeného z mých kolegů z Ministerstva životního prostředí, ale také kolegů z Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zahraničních věcí a Úřadu vlády. VNR totiž není jenom zpráva o pokroku v plnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). VNR představuje komplexní proces hodnocení stavu Agendy 2030 v Česku, shrnutí dosaženého pokroku, ale také ukazuje nové výzvy a průřezová témata, se kterými se česká společnost potýkala za poslední 4 roky. Přičemž Agenda 2030 a SDGs nám slouží jako kompas. Zpráva je založena na datech od Českého statistického úřadu a expertních informací o konkrétních opatřeních, rovněž zahrnuje perspektivu, jak udržitelný rozvoj vnímá mládež, která je hybatelem změny do budoucna.

Z přezkumu vyplývá, že jsme se v Česku v plnění cílů od posledního dobrovolného přezkumu (2021) zásadně nezhoršili, a to i přesto, že Česká republika v této době čelila významným výzvám v podobě dozvuků pandemie onemocnění covid-19, nestabilní geopolitické situace a energetické krize. Naopak deset Cílů zaznamenalo pokrok a zbylých šest stagnuje. Nicméně ve srovnání s předchozím přezkumem v roce 2021 se v některých oblastech, které dříve nebyly problematické, objevily nové výzvy. Jde zejména o ekonomická SDG 8 a 9 týkající se práce, hospodářského růstu a průmyslu, ale i SDG 10 méně nerovností a SDG 16 k dobrému vládnutí. Právě na důležitost SDG 16, silných institucí a demokracie upozornila při letošním přezkumu i mládež.“