Výzkum Ipsos: 4 z 10 mladých Čechů v posledním roce absentovali v práci kvůli stresu

Ze světa členů

11. 10. 2024

U příležitosti Světového dne duševního zdraví realizoval Ipsos mezinárodní výzkum o vnímání duševního zdraví ve 32 zemích světa včetně České republiky. Výzkum upozornil na rostoucí míru stresu i vnímaný nerovný přístup zdravotnických systémů k duševnímu zdraví.

Češi přiznávají, že je trápí stres. Šest z deseti Čechů se v uplynulém roce potýkalo se stresem v takové míře, že to mělo dopad na jejich běžný život. Třetina tento pocit zažívala opakovaně. Více než čtvrtina Čechů (27 %) pociťovala takovou míru stresu, že kvůli tomu nemohli chodit několik dnů do práce.

Celosvětově přiznalo pocity stresu ovlivňující každodenní život 62 % lidí, situace se však liší dle regionů. Zatímco nejvyšší míru stresu uváděli obyvatelé Turecka, nejméně stres trápí obyvatele Japonska. Míru stresu, která by jim znemožnila chodit do práce, uvádí celosvětově 40 % lidí, což je významně více než v ČR.

Mladí lidé absentují v práci kvůli stresu nejčastěji

Míra pociťovaného stresu i způsoby, jak se s tím vyrovnat, se významně liší dle věku. Generací, která se cítí být ve stresu nejvíce, jsou mladí dospělí, tzv. generace Z^[1]. 39 % Generace Z se v uplynulém roce cítilo ve stresu natolik, že nemohli chodit do práce, 18 % dokonce opakovaně. Obecně zvýšenou míru stresu, která ovlivňovala každodenní život, zažilo 77 % Generace Z. Až 85 % Gen Z zažívalo takovou míru stresu, že měli pocit, že nezvládají své věci. Zvýšenou mírou stresu jsou zasaženy častěji ženy než muži, a to napříč všemi generacemi.

V globálním měřítku je pociťovaná míra stresu a jeho dopady na každodenní život mladých ještě vyšší. Kvůli psychickým problémům v práci absentovalo v uplynulém roce 54 % Generace Z napříč světem, u Generace Y^[2] (lidé narození v letech 1980–1994, tj. aktuálně ve věku 30–44 let) to bylo 47 %.

Oproti starším generacím je Generace Z více ochotná o problémech spojených s duševním zdravím mluvit. 54 % Gen Z v uplynulém roce mluvilo o problémech týkajících se duševního zdraví se svou rodinou či přáteli.

Duševní zdraví jako jeden z hlavních zdravotních problémů

Celosvětově 45 % lidí uvádí duševní zdraví jako jeden z hlavních zdravotních problémů, kterým čelí jejich země, a to již druhý rok v řadě. Následují nádorová onemocnění (38 %) a stres (31 %). Češi za největší zdravotní problémy považují nádorová onemocnění (45 %), obezitu (39 %), poté následuje stres (38 %) a obecně duševní zdraví (31 %).

„Z dlouhodobých dat vidíme, že roste důraz na duševní zdraví v ČR i ve světě, a to zejména po pandemii covidu. Dlouhodobý stres má dopad nejen na společenský život, ale vede i k absenci v práci, zejména u mladé generace. To má pochopitelně negativní dopad na firmy i ekonomiku jako celek. Řada firem si toto uvědomuje a zavádí programy na podporu duševního zdraví svých zaměstnanců,“ dodává k výsledkům Jakub Malý, ředitel Ipsos.

Zdravotní systém upřednostňuje fyzické zdraví

79 % Čechů uvádí, že duševní a fyzické zdraví jsou stejně důležité. Přesto však podle názoru veřejnosti český zdravotnický systém pečuje převážně o zdraví fyzické. Důležitost duševního zdraví zdůrazňují častěji mladí lidé (Generace Z a Y). Ti také výrazně častěji upozorňují na podceňování významu duševního zdraví ze strany českého zdravotnického systému.

---

[1] Generace Z: lidé narození v letech 1995–2006; do výzkumu jsou zahrnuti pouze mladí dospělí, tj. lidé ve věku 18–29 let

[2] Generace Y: lidé narození v letech 1980–1994

Zdroj: Výzkum Ipsos: 4 z 10 mladých Čechů v posledním roce absentovali v práci kvůli stresu. Ipsos. Tisková zpráva