Za čtyřnohými zachránci květin i nejférovější kávou: Oslava Mezinárodního dne biodiverzity ve středních Čechách

23. 5. 2024

Od včelek u distribučního skladu PENNY, přes rezervaci divokých koní a dalších velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice po Fair & Bio pražírnu fairtradové kávy. Pravidelně nasedáme spolu s našimi členy do zeleného FlixBusu a vydáváme se do regionů poznávat místa, kde se udržitelnost naplňuje do posledního detailu.

Letos tomu 22. května – přesně na Mezinárodní den biologické rozmanitosti – nebylo jinak. Pár slunečních paprsků sice nevylákalo včelky z úlů u skladu PENNY v Radonicích, i přesto jsme si ale přímo včelaře poslechli o nejbližší medové sezóně i vzdálenosti, kterou včely pro med nalétají.

Bez včel by lidem hrozila reálná potravinová krize, a tak se PENNY rozhodlo včely zachránit. Zatím založilo 58 včelstev a úly má hned na několika místech po Česku. „V PENNY jsme členem Českého svazu včelařů a poskytujeme domov 2 milionům včel. V rámci projektu spolupracujeme s Botanickou zahradou hlavního města Prahy, společně o včely pečujeme a včelstva rozšiřujeme. A v neposlední řadě zvyšujeme osvětu o významu včel,” popsal tiskový mluvčí Tomáš Kubík.

Přirozená protipožární ochrana i tvůrci hnízdišť ptáků

Rezervace divokých koní a dalších velkých kopytníků, kam vedly naše další kroky, vznikla v bývalém vojenském prostoru Milovice a má za sebou už přes deset let fungování. Díky pastvě se tu daří zvyšovat počty vzácných druhů o stovky i tisíce procent – třeba počty semenáčků nejvzácnější květiny v rezervaci, hořce křížatého, vzrostly o 5553 procent, počty nejohroženějšího místního motýla, modráska hořcového Rebelova, o 1700 procent. Pastevní ekosystémy velkých kopytníků vážou o 50 procent více uhlíku než lesy a nesmíme vynechat ani to, že pozitivním vlivem na klima se pastva velkých kopytníků odlišuje od intenzivní pastvy hospodářských zvířat.

Vydali jsme se na cestu po cestách a cestičkách, po kterých se denně prochází divocí koně, pratuři a zubři. Každou chvíli jsme se zastavili u odkryté hlíny nebo suchého stromu, kterého si při procházce běžně ani nevšimneme. Přitom mají v daném ekosystému nezastupitelnou úlohu. „Jak člověk mění složení atmosféry, dostávají křoviny doping uhlíku. Díky trnům se navíc brání okusům většiny zvířat, rychle rostou, spojují se navzájem, zastiňují vegetaci pod sebou a vytlačí nejpestřejší část biodiverzity. Tady je ale kopytníci dokáží udržet v nějakém omezeném stavu,” popisoval Dalibor Dostál z České krajiny, který za vznikem rezervace stojí.

Jak se zvířata pohybují po loukách, strhávají drny a obnaží na mnoha místech hlínu. Tam pak žijí včelky samotářky, čmeláci a loni se v Milovicích povedl velký úspěch – zahnízdily zde vlhy pestré. „Vazba spousty druhů na kopytníky funguje. Nemají díky nim jen potravu, ale i možnosti hnízdění,” dodal s úsměvem Dalibor Dostál. Z výšky jsme se pak dívali na vyšlapané stezky, které jsou obnaženou hlínou místem pro semínka květin. Ty zde vyrostou a semínka se pak opět větrem nebo na kopytech dostanou na další místa. Stezky fungují i jako protipožární prevence v krajině. Zastaví malý vznikající ohýnek, který na okraji dodoutná. Vědci dokonce prokázali, že když člověk v přírodě kopytníky vyhubil, skokově narostl počet požárů v krajině.

A všechny přítomné rozesmála prachová koupaliště. „Když mají na sobě hodně klíšťat, válí se všichni na jednom místě a vytvoří tak prachové koupaliště. Jakmile se zaplní klíšťaty, přesunou se o několik metrů dál a opuštěné prachové místo je ideální záhonek,” vysvětlil Dalibor Dostál a dodal na závěr, že obecně je při obnově ploch důležité pamatovat na využívání geneticky lokálních rostlin. Odměnou za hodinovou procházku pak byl pohled na spokojeně se pasoucí stádo divokých koní a praturů.

Z rukou afrických farmářů do rukou zdravotně znevýhodněných

Okouzleni přírodou a posilněni obědem do ruky od PENNY se vyrazilo na poslední zastávku, do Kostelce nad Labem. Tam totiž stojí v nenápadné ulici Fair & Bio pražírna – sociální podnik a první družstevní pražírna v Česku. Výhradně fairtradovou kávu zde pro kavárny, firmy nebo i domácnosti praží a balí lidé se zdravotním znevýhodněním. A i díky nim odcházeli účastníci vzděláni o dopravě kávy z jižní Ameriky nebo Afriky, správných metodách pražení nebo i bezobalových řešeních.

„Celkem 70 % našich zaměstnanců jsou osoby se zdravotním znevýhodněním a mají neuvěřitelné životní příběhy. Práce v naší pražírně pro ně znamená finanční příjem, smysluplnou seberealizaci i vzdělávání,” uvedla ve skladu zelené kávy spoluzakladatelka Markéta Vinkelhoferová. Odtud jsme se přesunuli jen o pár metrů dál k samotné pražičce. Na pražení je nejdůležitější to, jak teplo do kávového zrna dostaneme. První část je vysoušení, druhá chemické reakce a poslední je karamelizace cukru.

A věděli jste, že upražená káva by měla v některých případech i měsíc odležet? Kromě procesu pražení a techniky balení kávy, kterou nám předvedl s velkou pečlivostí jeden ze zaměstnanců, jsme se dozvěděli i o tom, jak fairtradová pole chrání přírodu a není překvapením na nich narazit na spoustu ptáků nebo hmyzu. Narozdíl od polí komerčních…

Děkujeme všem, kdo nás ve středu přijali pod svá křídla. A děkujeme i FlixBusu za bezpečnou cestu a společnost Martiny Čmielové, tiskové mluvčí: „Asociace a její členové letos nachystali opravdu zajímavý program. A benefity nejsou jen nové znalosti z oblasti biodiverzity, ochrany přírody a fair trade, ale i nové cenné kontakty a přátelství, které mohou účastníci na každém výjezdu Asociace navázat. Jsem moc ráda, že s FlixBusem můžeme být součástí tak skvělého kolektivu odborníků na environmentální otázky i CSR.”

Atmosféru výletu můžete načerpat zde díky fotografiím Dany Liškové.

Autor: Asociace společenské odpovědnosti