Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání
Největší iniciativa udržitelnosti a ESG v Česku.
Akademie SDGs je bezplatný vzdělávací program k Cenám SDGs 2021, který připravila Asociace společenské odpovědnosti ve spolupráci s Impact Hub ČR s cílem zvýšit povědomí o Cílech udržitelného rozvoje (SDGs) od OSN. Třetí akce z cyklu Akademie SDGs na téma „Jak na udržitelnou výrobu a spotřebu“ se věnovala SDG 12 a proběhla 8. června 2021. Na akci vystoupili experti a odborníci na udržitelnost, více zde.
Je dobrý život, jak ho definoval kdysi Aristoteles, dnes vůbec možný? Odpověď na tuto otázku se pokouší hledat tato kniha.
Příběh mladé fashion bloggerky, která popisuje cestu od spotřební, nekvalitní módy k udržitelnému šatníku v duchu slow fashion (kvalitní, etické a udržitelné módy).
První česká kniha o životním stylu zero waste. Přináší praktické návody, jak do života postupně zavádět změny, které pomůžou omezit produkci odpadu, odmítnout zbytečný přebytek, začít žít udržitelně a uvědoměle.
Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040, který reflektuje nezbytnost prosazení principů oběhového hospodářství a zdůrazňuje oběhové hospodářství jako prioritu České republiky. Více zde.
Cirkulární ekonomika jako příležitost pro úspěšné inovace českých firem. Pohled do zákulisí osmi firem – mapuje výzvy, kterým čelí, představuje jejich cirkulární řešení a výsledky, jichž s nimi dosáhly. Více zde.
Zpráva představující závěry z průzkumu OECD z 51 měst a regionů o oběhové ekonomice ve městech a regionech. Více zde.
Soubor publikací vydaných v pod globální iniciativou Champions 12.3, která celosvětově bojuje s plýtváním potravinami. Více zde.
Cílem Knihobotu je, aby se knihy aktivně četly a Češi měli jednoduchý způsob a chuť přečtené knihy posílat dál a byli zvyklí číst knihy z druhé ruky. Knihobot je totiž služba, která lidem pomáhá vracet jejich přečtené i nechtěné knihy zpátky do oběhu. Za lidi zařídí celý proces prodeje knih a zároveň si přes e-shop mohou nakoupit další čtení – knížky z druhé ruky, z jejichž prodeje putuje provize zpět původnímu majiteli. Takto přes něj lidé otočili už milion knih.
SWAP je inovativní přístup ke směně zboží. Dlouhodobě propaguje zodpovědné návyky a udržitelnost nákupů. SWAP Prague umí pracovat nejen s širokou veřejností, ale také v rámci korporátního a studentského prostředí. S pomocí swapů podporuje nejen udržitelnost, ale také společenskou interakci a vzdělávání. Navíc swapy pomáhají zlepšit komunikaci a prohloubit vztahy mezi lidmi. Nové návyky si pak lidé odnáší a mohou je aplikovat doma nebo mezi přáteli.
Cirkulární akademie je komplexní vzdělávací centrum, které poskytuje hluboký vhled do tématu cirkulární ekonomiky, včetně provázanosti na další související témata, jako je legislativa, ESG reporting, uhlíková stopa, LCA, digitalizace nebo úspory. Jedná se o obsáhlý vzdělávací program, který je tvořen z odborných kurzů, webinářů a workshopů. Důležitou součástí každého kurzu je exkurze do zajímavých cirkulárních firem, kam se běžně veřejnost nedostane.
Kaffeeform posouvá koncept cirkularity na novou úroveň. Myšlenka byla vyvinuta v roce 2009, poháněná záměrem vytvořit udržitelný materiál, jehož cílem je využít kávovou sedlinu, snadno dostupný odpad, a stát se alternativou k plastům. Dává obnovitelným zdrojům – které by skončily v koši – druhý život tím, že je přeměňuje na krásné předměty každodenní potřeby a dává jim nový účel.
Podle vědeckého časopisu Nature Chemistry tým vědců vyvinul typ plastu, který je nekonečně recyklovatelný a představuje tedy tzv. uzavřenou smyčku. Pomůže tak k celosvětovému problému plastového odpadu tím, že dramaticky zlepší globální míru recyklace. V současné době se recykluje přibližně 9 % plastů používaných po celém světě. To znamená, že převážná většina z více než 8,3 miliardy metrických tun plastu, vytvořeného od 50. let 20. století, skončila na skládkách.
Více než 30 % všech vyrobených potravin na světě skončí v odpadu, zatímco 60 % z nich je stále použitelných. Maloobchod je plný potravinového odpadu, který mimo jiné vede ke ztrátě marže 2 až 5 %. To vše v situaci, kdy každý den 7 % lidí trpí potravinovou chudobou. Turecký projekt Whole Surplus je online tržištěm propojujícím maloobchodníky s potravinovými bankami. Maloobchodníci informují o svých přebytcích, o něž mohou požádat nejbližší potravinové banky, aby je distribuovaly potřebným.
Uplatňovat desetiletý rámec programů pro udržitelnou spotřebu a výrobu se zapojením všech států v čele s rozvinutými a s přihlédnutím k rozvoji a schopnostem států rozvojových
Do roku 2030 dosáhnout udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a jejich efektivního využívání
Do roku 2030 snížit v přepočtu na hlavu na polovinu globální plýtvání potravinami na maloobchodní a spotřebitelské úrovni a snížit ztráty potravin v celém výrobním a zásobovacím procesu, včetně posklizňových ztrát
Do roku 2020 dosáhnout k životnímu prostředí šetrného nakládání s chemickými látkami a odpady během celého jejich životního cyklu, v souladu s dohodnutými mezinárodními rámci, a výrazně snížit jejich uvolňování do ovzduší, vody a půdy tak, aby se minimalizovaly nepříznivé dopady na lidské zdraví a životní prostředí
Do roku 2030 výrazně snížit produkci odpadů s pomocí prevence, redukce, recyklace a opětovného používání
Podporovat podniky, zejména velké a nadnárodní společnosti, aby přijaly udržitelné postupy a začlenily informace o udržitelnosti do svých pravidelných zpráv
Prosazovat udržitelné postupy v zadávání veřejných zakázek v souladu s národními politikami a prioritami
Do roku 2030 zajistit, aby lidé v celém světě měli relevantní informace a povědomí o udržitelném rozvoji a životním stylu v souladu s přírodou
Podporovat rozvojové země, aby posílily své vědecké a technologické kapacity, a přešly tak k udržitelnějšímu způsobu výroby a spotřeby
Vytvořit a zavést nástroje pro sledování dopadů udržitelného rozvoje na cestovní ruch, který vytváří pracovní místa a podporuje místní kulturu a produkty
Usměrnit neefektivní dotace na fosilní paliva podporující nadbytečnou spotřebu odstraňováním pokřivení trhu v souladu s podmínkami v jednotlivých státech, mimo jiné prostřednictvím daňové restrukturalizace a rušením těchto škodlivých dotací tam, kde existují, aby byl zřejmý jejich dopad na životní prostředí. Je potřeba přitom brát plně v úvahu specifické potřeby a podmínky rozvojových zemí a minimalizovat možné negativní dopady na jejich rozvoj způsobem, který bude chránit chudé a dotčené komunity
