Integrace míšených dětí do české společnosti
25. 2. 2022
Míšené děti, jak už z názvu vyplývá, mají dva nebo více kulturních kořenů. Ve škole se učí, že existují tři možnosti, jak se mohou rasy namíchat. Ve skutečnosti je tato problematika mnohem složitější, jelikož žádný člověk na světě není „čisté“ rasy. Všichni jsme nějakým způsobem v důsledku migrace národů namíchaní. V České republice se k otázce multikulturality vyjadřuje Kristýna Bodjona v rámci svého projektu Máma z Afriky. Konkrétně řeší téma míšených dětí afro-evropského původu. Je třeba takové téma v české společnosti řešit?
Mnozí by namítli, že ne, nicméně na základě rozhovorů, které Kristýna s míšenými lidmi žijící v České republice vede, je evidentní, že je toto téma do značné míry tabuizované. Existují dokonce případy míšených lidí, kteří si z nevhodného nevědomého jednání společnosti nesou traumata po celý život.
Cílem tohoto článku je na takové jednání upozornit, zviditelnit ho a ideálně zabránit tomu, aby se v české společnosti vyskytovalo.
1. Tendence sahat na afro vlasy
Skoro každý míšený jedinec s afro vlasy vám potvrdí, že se minimálně jednou (pravděpodobněji však vícekrát) setkal s tím, že mu někdo cizí sahal na vlasy. Někdy je tento čin doprovázen zavádějícím komentářem typu: „můžu si sáhnout?“ Zároveň je zajímavé sledovat, jak tito lidé, kteří seberou odvahu sahat cizímu člověku na vlasy, vnímají své jednání. Většinou jim nepřijde, že by narušovali osobní prostor a už vůbec svůj čin nevnímají jako urážející nebo nevhodný. Často argumentují tím, že jsou vlasy zajímavé, jiné, exotické a že si prostě musí sáhnout. Ač se dospělí míšenci s takovým jednáním dokáží vypořádat po svém, děti často nevědí, jak na takové jednání reagovat. Z průzkumu navíc vyplývá, že často ani samotní rodiče kudrnatých dětí nevědí, jak se v nepříjemné situaci zachovat. Možná by pomohl efekt zrcadlení, kdy by rodič také sáhnul dané osobě do vlasů a sledoval jeho reakci.
2. Oslovování tmavých dětí – černoušek
Česká společnost je natolik homogenní a většinová, že je v ní jakákoliv odlišnost snadno rozpoznatelná. Člověk tmavší pleti, odlišných rysů či vlasů si velmi dobře uvědomuje, že ve společnosti „vyčnívá“ a že do ní nezapadá. Nejen, že svoji odlišnost vidí, ale často je na ni společností opakovaně upozorňován. Ať už nevhodnými gesty viz první bod nebo díky tzv. označování (labeling). V souvislosti s dětmi se stýkáme s pojmy černoušek / černoška. Nevhodná gesta či pojmenovávání pak mohou způsobit, že se děti nedostatečně přijímají nebo že jim chybí zdravé sebevědomí. Zejména období puberty je pro tato gesta kritické. Cítí se vykořenění a hledají, kam by mohli zapadnout. Uvědomují si, že na Afriku jsou až moc světlí a na Evropu až moc tmaví. Málo kdo si dokáže uvědomit, že míšení lidé nemají svoji zemi/kontinent. Všude jsou menšinou. Z průzkumu se dozvídáme, že se pojmenovávané děti ptají sami sebe, proč lidé oslovují jejich kamarády holčička/chlapeček a je samotné jako černoušek/černoška.
3. Ptát se před dětmi rodičů, zda to jsou jejich děti
Do určité míry je pochopitelné, že se lidé na ulici diví, když vidí ne-česky vypadající dítě s českými rodiči. Je to pravděpodobně dáno tím, že nejsme multikulturní společností a míšená rodina je stále vnímána jako něco neobvyklého. Co je však zarážející, je odvaha některých lidí ptát se naprosto cizí maminky na to, zda dítě, které doprovází je její. Nejen samotná otázka, která z podstaty zpochybňuje vztah matka-dítě, ale i údiv tazatele nad odpovědí matky, která přiznává, že dítě je její, jsou naprosto nepochopitelné a bohužel v české společnosti stále velmi časté. Druhým extrémem je přímý dotaz maminky na to, zda si dítě adoptovala.
Otázkou zůstává, co si z takových dotazů odnáší samotné dítě? Toto jsou tři příklady situací, které jsou ve společnosti vůči míšeným dětem velmi časté a které mají negativní dopad na psychiku samotných dětí. Příčinou takového chování je z velké míry samotná nevědomost lidí, pojďme to tedy změnit a zviditelňovat kousek po kousku tuto problematiku. Čím více se o těchto věcech bude mluvit, tím spíše se stereotypní chování vespolečnosti bude měnit k lepšímu. A co si o tom myslíte vy?
Zdroj: Integrace míšených dětí. Máma z Afriky. Kristýna Bodjona, 14. 2. 2022.
