ESRS standardy: E v ESG a jeho kritéria

8. 1. 2024

ESRS standardy, obecné požadavky a standardy pro obsah nefinančního reportingu, jsme vám v obecné rovině představili již v minulých článcích. Kritéria, která ESRS zavádí, pokrývají a do detailu rozvádějí oblasti obsažené v pojmu ESG a upřesňují reportingové požadavky na nefinanční reporting, který se již od tohoto roku, tedy od roku 2024, bude dle směrnice CSRD týkat nemálo společností, a to jak v celé EU, tak i v ČR. V následujících třech článcích se zaměříme na jednotlivé skupiny ESRS standardů, a to počínaje oblastí první – E jako environmentální dopady.

Environmentální kritéria, označovaná také jako environmentální faktory, se zabývají dopady spotřeby zdrojů a činnosti daného podniku na životní prostředí. Ať už se jedná o snižování dopadů klimatické změny nebo o maximální možné snížení znečišťování životního prostředí, ke kterému dochází v důsledku činnosti podniku jako takové, tj. i v rámci celého dodavatelského řetězce.

Cíle, které by podniky měly sledovat, jsou zejména snižování emisí skleníkových plynů (snižování uhlíkové stopy), efektivní využívání energií a maximální využití čistých zdrojů energie, zefektivnění nakládání s odpady a likvidace obalových materiálů.

Environmentální standardy jsou rozděleny do následujících podskupin:

• ESRS E1: Tyto standardy, tedy instrukce, jaký druh informací a jak ve svém nefinančním reportingu má daná společnost obsáhnout, se zaměřují na témata ohledně změn klimatu, a to konkrétně: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu a energetika.

Více informací naleznete na odkaze zde.

• ESRS E2: Druhý set kritérií stanovuje požadavky na zveřejňování týkající se následujících oblastí: znečištění ovzduší, vody, půdy, látky vzbuzující obavy, včetně látek vzbuzujících mimořádné obavy.

Více informací naleznete na odkaze zde.

• ESRS E3: Požadavky na zveřejňování informací týkajících se vody a mořských vod, vodních a vodohospodářských zdrojů, stanovuje třetí skupina standardů. Tato oblast udržitelnosti zahrnuje hospodaření podniku s vodou v jeho vlastních provozech, v předcházejícím a navazujícím dodavatelském řetězci, také pokud jde o dopady, rizika a způsob řešení navazujících problémů. Voda zahrnuje povrchovou vodu, podzemní vodu a vyrobenou vodu. Zejména je kladen důraz na to, kde a kolik vody se spotřebovává pro činnosti, výrobky a služby podniku a jaké jsou dopady související s vodou, které podnik způsobuje nebo k nimž přispívá.

Více informací naleznete na odkaze zde.

• ESRS E4: V neposlední řadě standardy upravují také požadavky na zveřejňování informací týkající se vztahu podniku k suchozemským, sladkovodním a mořským habitatům, ekosystémům a populacím živočichů a rostlin, příbuzných druhů živočichů a rostlin, včetně rozmanitosti v rámci druhů, mezi druhy a ekosystémů a jejich vzájemného vztahu s domorodými a dotčenými společenstvími.

Více informací naleznete na odkaze zde.

• ESRS E5: Poslední set kritérií pro reporting se zaměřuje na informace týkající se využívání zdrojů a oběhového hospodářství, a to zejména přísunu zdrojů, včetně oběhového charakteru přísunu významných zdrojů, s ohledem na oběhový charakter (ne)obnovitelných zdrojů, odlivu zdrojů, včetně informací o produktech a materiálech a odpadů. V mnohém se odkazují také na stávající legislativní rámce a politiky EU, jako jsou Zelená dohoda EU, nařízení (EU) 2019/2088 (SFDR), nařízení (EU) 2020/852 (taxonomie EU), Akční plán EU pro oběhové hospodářství nebo plán pro nakládání s odpady.

Více informací naleznete na odkaze zde.

V současnosti je ochrana životního prostředí jedním z nejakcentovanějších témat, která se čím dál více projevují i v právní regulaci chování jednotlivců, a zejména podniků. Kritéria, která musí v rámci ESG podniky sledovat a dle ESRS standardů je vykazovat ve svých nefinančních reportech, jsou významným společenským a byznysovým faktorem. Zjištěné informace jsou a v budoucnu nepochybně budou esenciální nejen pro potenciální investory nebo obchodní partnery, ale i pro podnik samotný. Ten by měl svou činnost optimalizovat například zkrácením dodavatelského řetězce nebo výrobou z recyklovaných materiálů.

---

Autor: Mgr. Jakub Málek, Ráchel Kouklíková a Tereza Hrudková, PEYTON legal advokátní kancelář