Česko v SDG Indexu obsadilo 8. místo. Nejvíce ztrácí v oblasti klimatických opatření a rovnosti

24. 7. 2023

Tým nezávislých expertů v čele s ekonomem Jeffrey Sachsem sestavuje každoročně pod hlavičkou UN Sustainable Development Solutions Network celosvětový žebříček pokroku v naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Česká republika se vyznamenala. Oproti loňsku poskočila o 5 příček a navýšila i své skóre v rámci ukazatele udržitelného rozvoje (SDG Indexu).

Mezi 166 hodnocenými zeměmi Česko letos obsadilo osmou příčku. „V roce 2023 získává Česko celkové skóre 81,9 bodu ze 100, a to proto, že splnilo, nebo je na dobré cestě k naplnění 70 procent podcílů udržitelného rozvoje. U zbývajících 30 procent dosahuje dílčích úspěchů nebo si dokonce pohoršilo,” vysvětluje Lucie Mádlová, zakladatelka a ředitelka Asociace společenské odpovědnosti. Zároveň doplňuje, že spolu s Dánskem, Estonskem, Lotyšskem a Slovenskem patříme mezi pět zemí světa s nejvyšším podílem již splněných nebo naplňovaných podcílů.

Dlouhodobě se Česku nedaří v oblasti Klimatických opatření (SDG 13), Odpovědné výrobě a spotřebě (SDG 12) a teď ani v Rovnosti mužů a žen (SDG 5). Kvůli nevhodným stravovacím návykům, problémům s obezitou a nevyváženému zemědělství nemá nejlepší skóre ani u cíle nazvaného Konec hladu (SDG 2). „Naopak nejlépe si naše země vede v plnění cíle Konec chudoby (SDG 1), udržitelnost měst a obcí (SDG 11) a Partnerství pro splnění cílů (SDG 17). To je cíl zaměřený na rozvojovou spolupráci,” dodává Lucie Mádlová.

Každý rok se na prvních místech objevují skandinávské země a letošek není výjimkou. Žebříček pro rok 2023 patří Finsku, Švédsku, Dánsku, Německu, Rakousku, Francii a Norsku.

Klima je problém, prostředky na reformu ale jsou

Podle autorů letošního žebříčku je největší výzvou dosažení klimatických cílů globálně, a to včetně udržitelné výroby a spotřeby nebo života na zemi i pod vodou. Právě tyto mety vidí jako zanedbávané, a přitom s velkým investičním potenciálem – tedy kapitálem, který by jejich splnění napomohl. I pro Česko jsou cíle z oblasti klimatu Achillovou patou a zaostává v nich za unijními státy, potvrzuje to také Index prosperity a finančního zdraví.

Co stojí za špatnými výsledky průmyslové země? Především průmyslové emise. Ty jsou nyní deváté nejvyšší v Evropské unii. „Vysoké měrné emise Česka jsou ovlivněny významným podílem energeticky náročného průmyslu na tvorbě HDP, exportním zaměřením ekonomiky i nadále značným zastoupením fosilních zdrojů v energetickém mixu,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková. Podle ní ale došlo k navrácení na úroveň před pandemií, proto je skok tak výrazný. Řešením by mohla být energetická transformace a odklon od fosilních paliv. Vhodnou náhradou by přitom mohla být kombinace obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky.

V polovině cesty ke splnění Agendy 2030 má navíc Česko na zlepšení stavu životního prostředí výjimečný rozpočet – přes 1,2 bilionu korun. Čerpat můžeme dotace z Modernizačního fondu, programu Nová zelená úsporám, Operačního programu Životní prostředí a Národního programu Životní prostředí. Evropská unie také představila svůj vůbec první dobrovolný přezkum provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

 

Celkem 17 Cílů udržitelného rozvoje přijaly v září 2015 všechny členské státy OSN s cílem vyřešit ekonomické, sociální a environmentální problémy naší planety. Asociace společenské odpovědnosti už od roku 2017 uděluje Ceny SDGs a oceňuje tak udržitelné projekty a strategie, které mění Česko a svět k lepšímu. Zároveň už v březnu 2024 pořádá druhý ročník unikátního Global Goals Summitu, kde dostávají slovo inspirativní osobnosti z byznysu, politiky, neziskového i veřejného sektoru, kteří mají co říct k udržitelnosti. Nenechte si ho ujít!