ESG v roce 2023: Klíčové trendy nefinančního reportingu z hlediska legislativy a firemní praxe

Ze světa členů

16. 8. 2023

Souhrn klíčových trendů, připravované legislativy a prognóza dalšího vývoje v oblasti ESG v tomto roce. Praktický přehled nejdůležitějších faktorů při tvorbě nefinančních zpráv a strategií udržitelnosti ve firmách.

Jak vnímají ESG české firmy v roce 2023?

Dle výsledků loňského průzkumu agentury IPSOS Postoj Čechů k cílům udržitelného rozvoje realizovaného pro Asociaci společenské odpovědnosti ČR tři čtvrtiny Čechů o zkratce ESG nikdy neslyšely. Ve sféře byznysu je situace už jiná, povědomí firem o ESG rapidně roste. Od začátku roku mluvili konzultanti CIRAA se zástupci desítek malých, středních a velkých firem o jejich přístupu k ESG. Projektovým manažerem a konzultantem v CIRA Advisory pro oblast ESG je Albert Schandl. V rámci tohoto článku sdílel své aktuální poznatky a názory v oblasti ESG a nefinančního reportingu.

Velké firmy se tématu ESG už aktivně věnují – připravují strategie udržitelnosti, které jim zjednoduší nefinanční reporting dle přicházejících Evropských reportovacích standardů udržitelnosti (ESRS). Nadnárodní firmy mají výhodu v tom, že často nastavují ESG procesy dle vzorů svých zahraničních matek. Albert Schandl tady vidí roli českých poboček zejména v lokalizování ESG strategie mateřské společnosti a edukaci svých zaměstnanců v tématu, což samozřejmě také představuje rozsáhlý a často obtížný úkol.

Na rozdíl od velkých firem, většina středně velkých českých podniků je ve fázi vzdělávání a zjišťování základních informací o ESG. Dle A. Schandla často platí, že tyto firmy témata ESG přirozeně řeší (např. zaměstnanci, odpady atd.) jenom neví, že tyto projekty spadají pod rámec ESG. V obrovské směsici informací, které se o ESG aktuálně publikují, se tyto firmy aktuálně snaží pochopit základní souvislosti, jako například vztah ESG a ESRS standardů, v čem ESG překonává svého předchůdce CSR, rozdíly mezi ESG ratingem a ESG reportingem. Taktéž řeší kompetence – kdo se ve firmě bude tématem ESG dlouhodobě zabývat. Ani středně velké a menší firmy by dle A. Schandla neměly se zaváděním principů ESG příliš otálet. Vybraná data spojená s ESG totiž po nich totiž budou brzy vyžadovat jejich odběratelé z řad větších firem, kterým vzniká povinnost ESG reportovat.

Kde tedy mají firmy začít?

První krok v ESG – správně vedená analýza aktivit firmy v udržitelnosti

Legislativa i praxe ukazují, že pro efektivní nefinanční reporting je klíčové zvládnout tzv. materialitu. „Jde o zhodnocení, jaká témata nefinančního reportingu jsou pro konkrétní firmu relevantní (materiální) dle její činnosti a oboru podnikání,” vysvětluje ESG konzultant A. Schandl.

Od prvního zveřejnění ESRS reportovacích standardů v listopadu 2022 uplynulo skoro tři čtvrtě roku a během té doby se dočkaly standardy i jednotlivá podtémata několika podstatných změn. Avšak s povinným hodnocením materiality se ve standardech počítá od samého začátku, a to se nemění. Je tedy zřejmé, že materialita je stěžejní princip pro tvorbu nefinančního reportingu. Praxe nám však ukazuje, že firmy často nerozumějí procesu určení materiality. Proč? A. Schandl vysvětluje, že dosud měly firmy značnou volnost v uvážení, která témata jsou pro jejich ESG reporting adekvátní a která ne. To však v praxi sklouzlo k tomu, že firmy nevěnovaly tomuto kroku nefinančního reportingu dostatečnou pozornost a výběr reportovacích témat stavěly na základě vlastního úsudku, který často není podložen dostatečnou analýzou. Firmy mají také tendenci v reportingu upřednostnit témata, která je ukazují v pozitivním světle před tématy, kde má firma klíčový dopad v udržitelnosti. Aby Evropská komise firmám v tomto ohledu také prakticky pomohla, chystá ve spolupráci s poradní agenturou EFRAG podrobný návod, jak by měla taková analýza materiality vypadat. Tato příručka, jak na posouzení materiality nefinančního reportingu včetně sběru relevantních dat, by měla být hotová již během léta 2023.

„Z praxe dále vidíme, jak zásadní je pro správný reporting nefinančních dat dobře nastavená strategie udržitelnosti. Právě v rámci ní řešíme s klienty detailně také materialitu včetně prioritizace a nastavení vhodných politik, akčních kroků a KPI. Po vybrání materiálních témat následuje vytvoření smysluplné strategie a akční plán, který může firma zrealizovat. Díky promyšlené strategii udržitelnosti (neboli ESG strategii) se tak firmy vyhnou potížím se sestavením ESG reportingu a naopak můžou efektivně ukázat, jaké aktivity dělají pro větší udržitelnost,” shrnuje Schandl.

Malé a střední firmy budou mít na nefinanční reporting více času

Kvůli nedostatečné připravenosti ze strany firem se Evropská komise rozhodla také pro odklad některých povinností nefinančního reportingu. Chce tak podnikům nabídnout více času nejen pro lepší pochopení ESG, ale i pro sběr potřebných dat, které se mají v reportingu objevit. Právě evidenci dat zmiňují firmy jako značnou administrativní zátěž, ze které mají obavy. To zaznívá především ze strany malých a středních podniků. Jejich připomínky Evropská komise vyslyšela ve formě odkladu konkrétně těchto reportovacích povinností:

  • Reporting sektorových témat je pro všechny firmy odložen až na rok 2025.
  • O rok se posouvá také reporting finančního dopadu plynoucí z témat klimatické změny, sucha a úbytku biodiverzity, a to rovněž pro všechny firmy.

Pro firmy o velikosti do 750 zaměstnanců jsou pak stanoveny specificky tyto odklady reportovacích povinností:

  • Roční odklad vykazování emisí skleníkových plynů dle Scope 3, tedy tzv. nepřímých emisí, které vznikají například v rámci dodavatelského řetězce firmy.
  • Roční odklad reportingu podrobných informací o zaměstnancích firmy.
  • Dvouletý odklad reportingu dat k tématu biodiverzity.
  • Dvouletý odklad pro vykazování údajů souvisejících se sociálními aspekty v dodavatelském řetězci firem, a to především z pohledu zaměstnávání subdodavatelů.
  • Dvouletý odklad pro vykazování údajů souvisejících s tématem spotřebitelé a koncoví uživatelé.

Finalizovanou podobu ESRS standardů včetně výše uvedených změn přijala Evropská komise 31. června 2023. Nyní jsou takto finalizované standardy na schvalování v Evropském parlamentu a Radě EU, který je v dané podobě během lhůty dvou měsíců může buďto přijmout nebo odmítnout, ale nikoliv změnit. Finální podoba ESRS standardů by tak měla být známa během podzimu.

Část governance má firmám sloužit jako návod na udržitelné řízení podniku

Již v listopadové verzi standardů ESRS zveřejnila Evropská komise také změny ve struktuře tématu governance. To obsahovalo původně 2 tematické okruhy, které nakonec komise shrnula pouze do jednoho standardu s názvem Business conduct a rozpracovala podrobně jeho znění v těchto 6 kategoriích:

  • Firemní kultura a zásady obchodního chování
  • Řízení vztahů s dodavateli
  • Prevence a odhalování korupce a úplatkářství
  • Potvrzené případy korupce a úplatkářství
  • Politická angažovanost a lobbování
  • Platební postupy

Kdo a jak bude ESG reporting ověřovat?

V červnu tohoto roku Komora auditorů ČR na konferenci „Jste připraveni na ESG?” představila roli auditora v nefinančním reportingu. Hlavní výstupy konference shrnuje A. Schandl: „Směrnice CSRD zavádí požadavek na externí ověření zprávy o udržitelnosti nezávislou třetí stranou (auditorem). V současné době ale ještě není přesně jasné, podle jakých standardů tyto zprávy budou auditované. Téměř s jistotou můžeme říct, že tato zpráva bude součástí výroční zprávy a její audit bude moci provést pouze auditor, který je členem Komory auditorů České republiky a zároveň prošel dostatečným dovzděláním v ESG. Zároveň do roku 2028 bude audit zpráv probíhat pouze v omezeném režimu tzv. ověření poskytující omezenou jistotu (limited assurance). Od roku 2028 se již počítá s plným auditem. Zastřešení auditů ESG v Česku bude mít na starosti Komora auditorů České republiky. Zásadní roli bude mít také Ministerstvo financí, do jehož kompetence bude tato oblast spadat.”

Rychlý rozvoj odvětví ESG ratingů zároveň přináší nejasnosti ohledně jejich významu

Dalším důležitým trendem je rychlý rozvoj odvětví ESG ratingů ve světě i u nás. Kritici prvních ESG ratingů poukazují na skutečnost, že dosud neexistuje jednotná definice toho, co by se v ESG vlastně mělo měřit. V důsledku toho ESG ratingové agentury pracují s různými metodologickými rámci a posuzují environmentální, sociální a správní postupy společností na základě odlišných kritérií. „V důsledku těchto rozdílů v metodikách se mohou hodnocení ESG té samé firmy u různých ratingových agentur a organizací lišit. Při interpretaci výsledků konkrétního ESG ratingu je proto nezbytné porozumět používanému konkrétnímu přístupu,” vysvětluje Schandl. Evropská komise proto postupně zavádí opatření, které mají zvýšit důvěryhodnost ESG ratingů a pomoct sjednotit jejich postupy.

V Česku se aktuálně věnují ESG ratingům zejména neziskové organizace, novináři a akademický sektor. Asociace společenské odpovědnosti ve spolupráci s FPH VŠE letos organizuje druhý ročník ESG Ratingu. Do druhého ročníku ESG Ratingu se přihlásilo 135 firem. To je oproti prvnímu ročníku nárůst o 55 %. Již 20letou tradici má nezávislý rating udržitelného podnikání v ČR TOP Odpovědná firma od platformy Byznys pro společnost. Letos debutoval ESG žebříček udržitelnosti od týdeníku Ekonom. Členkou jeho odborné poroty byla také Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory. Na globální úrovni se prozatím profilují jako nejvýznamnější ESG ratingy například od agentur S&P Global, Moody’s, MSCI (MSCI.N) a Sustainalytics.

„V současné situaci je význam ESG ratingů hlavně reputační. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je rozdílnost v metodikách. Větším firmám a firmám kótovaným na burze, které ESG rating zvažují, bychom doporučovali nejdřív absolvovat rozhovory se svými stakeholdery, např. akcionáři a investory, s cílem zjistit, zda ESG rating považují za přínosný a potažmo který konkrétně,” doplňuje Albert Schandl.

Taxonomie EU má nové environmentální cíle

S nefinančním reportingem ESG úzce souvisí tzv. Taxonomie EU, tedy systém definovaný Evropskou unií, který stanovuje jasná kritéria pro identifikaci ekologicky udržitelných podnikatelských aktivit. V systému Taxonomie EU došlo v letošním roce také k výraznému posunu. Dlouhou dobu jsme měli v Taxonomii definované pouze dva environmentální cíle – předcházení změny klimatu a adaptaci na změnu klimatu. Nyní byly dodané i další čtyři: udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, přechod na oběhové hospodářství, prevence a kontrola znečištění a ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů,” vysvětluje Schandl. Hlavní přínos rozšíření cílů Taxonomie spočívá dle Schandla v tom, že teď máme přesnější definice udržitelnosti pro více oblastí podnikání. Díky tomu firmy získají větší jistotu při určování, které jejich produkty, služby či technologie jsou udržitelné. Tento krok je také zásadní v posunu pro předcházení greenwashingu. U Taxonomie je důležité zmínit, že se jedná o “živý dokument” a v průběhu let se tedy bude upravovat.


Zdroj: ESG v roce 2023: Klíčové trendy nefinančního reportingu z hlediska legislativy a firemní praxe. CIRA Advisory. Blogový článek

Související

Nejlepší realizátoři MA21 převzali ocenění z rukou ministryně životního prostředí

Přejít na článek

Zaměstnanci Tesco se zapojí do Veggie challenge. Společnost podporuje rostlinnou stravu

Přejít na článek