Když příležitost uplave: Čistou nevyužíváme, kontaminovanou posíláme do oceánu

6. 9. 2023

Podle nové zprávy OSN se v současnosti znovu používá jenom 11 % světové vyčištěné odpadní vody. Přibližně polovina vody nevyčištěné pak navzdory všem snahám odteče do řek, jezer a moří. Odpadní voda má navíc na svědomí téměř tolik emisí jako letecký průmysl. Přesto by se správnou politikou mohla být neocenitelným zdrojem, který poskytne alternativní energii půl miliardě lidí.

Od posledního vydání publikace OSN „Sick Water” uplynulo 10 let. Ústřední roli tehdy hrálo nakládání s odpadními vodami a navzdory určitému pokroku se do životního prostředí stále uvolňuje značné množství neupravených odpadních vod. Ty znečišťují životní prostředí a potichu ničí i lidské zdraví. Přitom by stačilo na ni zaměřit znaky zákonodárců: zbytečně nevyužitá odpadní voda by zajistila alternativní energii půl miliardě lidí, zastoupila by více než desetkrát vodu získanou odsolováním a snížila by poptávku po syntetických hnojivech. Otázka zní, jak toho v praxi dosáhnout?

„Je celosvětově plná potenciálu, ale v současné době je místo toho povoleno kontaminovat ekosystémy, na které spoléháme,“ řekla Leticia Carvalho, vedoucí oddělení pro námořní a sladkovodní vodu v UN Environment Programme (UNEP). Přitom výrobou bioplynu, tepla a elektřiny by odpadní voda mohla podle jejího úřadu produkovat pětkrát více energie, než je potřeba teď na její úpravu. Zároveň by opětovné použití dusíku, fosforu a draslíku pokrylo 13,4 % celosvětové poptávky po živinách v zemědělství. A opravdu správné nakládání s odpadními vodami má potenciál zavlažovat přibližně 40 milionů hektarů – to je oblast větší než Německo. Čísla jsou to závratná, ale praxe chybí.

Evropská unie se o praktické kroky sice snaží, čas ale plyne rychleji, než se šetří voda. V rámci Green Deal vstoupilo 26. června 2023 v platnost nové nařízení o využívání vody (2020/741), jehož pokrok v provádění má být přezkoumán až v roce 2028. Ambicí je zvýšit opětovné využívání vody na 6 miliard m3/rok do roku 2025 (z 1,1 miliardy m3/rok). Z celkového objemu recyklované vody tvoří 52 % zavlažování, z toho 32 % pro zemědělské účely a 20 % na zavlažování krajiny.

Zpráva UNDP sice stanovuje 3 základní oblasti a priority pro všechny země, ale formuluje je poněkud vzletně. Přidává alespoň několik case studies úspěšných projektů, které stojí za to přenést do Česka. Jeden za všechny: NEWBrew. NEWater, odpadní vody čištěné membránovou technologií a ultrafialovým zářením, posloužily jako surovina řemeslnému pivovaru v Singapuru. Jako součást kampaně upozorňující na problematiku bezpečnosti vody a změny klimatu vzniklo pivo vyrobené 100% z recyklované vody. Pozornosti by ale neměl ujít ani projekt separace moči a alkalická dehydratace ve Švédsku nebo opětovné využití zemědělské drenážní vody bohaté na živiny pro potravinovou soběstačnost v Egyptě.

Jdeme vlastní cestou

Česko se k ochraně vody staví po svém, nejnovější vládní návrh se týká ochrany řek. „Máme pilotní podobu budoucího on-line registru výpustí do vodních toků,” oznámil ministr životního prostředí Petr Hladík. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM, v.v.i. a státním podnikem Povodí Labe zrealizovalo pilotní projekt na monitoring výpustí odpadních vod do řek na více než třicetikilometrovém úseku Labe.

„Vznikne digitální registr, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových. V něm se objeví jednak ty s vydaným povolením k nakládání s vodami, ale zároveň i ty, ke kterým toto povolení z nejrůznějších důvodů vydáno není. Právě takové nezdokumentované výpusti mohou představovat značné riziko potenciálního havarijního znečištění vodních toků,“ vysvětluje ministr Hladík.

Mapování výpustí už aktuálně probíhá i v rámci projektu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Chceme najít řeky a potoky vhodné k revitalizaci či k přirozenému návratu přírodě. Proto mapujeme, v jakém stavu jsou, a do projektu jsme zařadili i sběr dat o výpustích. Do roku 2025 bychom měli prozkoumat na 26 tisíc kilometrů vodních toků. Navazujeme na připravované evropské nařízení o obnově přírody, které počítá s návratem k přirozeným vodním tokům. Pokud bude přijato, Česká republika by měla obnovit nejméně 250 kilometrů řek do roku 2030,“ doplnil ředitel agentury František Pelc.

Autor: Asociace společenské odpovědnosti