Návrh směrnice o zelených (environmentálních) tvrzeních

6. 12. 2023

Orientace v environmentálních značeních uváděných na výrobcích je v dnešní době pro mnohé spotřebitele obtížná. A nejen pro spotřebitele, také výrobci často nevědí, jak mají k informacím o environmentálních aspektech svých produktů přistupovat. K přiblížení této problematiky by mělo dojít na základě již připravované směrnice Evropské unie o zdůvodňování a sdělování výslovných environmentálních tvrzení (tzv. green claims), jejíž návrh vydala Evropská komise 22. března 2023.

Co je to greenwashing?

Greenwashing je výraz vycházející z kombinace pojmů „green“ (přeneseně ekologický) a „whitewashing“ (zastírání či ospravedlňování nepříznivých faktů za účelem zlepšení veřejného mínění). Jedná se tedy o dezinformace šířené za účelem prezentovat se jakožto environmentálně zodpovědný a přesvědčovat o tom veřejnost.

Problém se však skrývá v postupně navyšující se skepsi spotřebitelů vůči ekologickým tvrzením. Na základě analýzy dospěla Evropská komise k výsledku, kdy téměř 53 % environmentálních tvrzení je nejasných a 40 % nepodložených. Vzhledem k absenci regulace dochází ke greenwashingu.

Jak na to reaguje nový návrh směrnice?

Ačkoliv greenwashing není novým pojmem, v posledních letech se rozšířil, aby uspokojil poptávku spotřebitelů po ekologicky šetrném zboží a službách. Nové předpisy mají za cíl odradit společnosti od používání greenwashingu ke klamání spotřebitelů. Uvedené informace o udržitelnosti si totiž málokdo ověřuje, a proto není divu, že greenwashingová reklamní sdělení fungují většinou velmi dobře.

Nový návrh směrnice má jednak posílit ochranu spotřebitele a nastolit přísnější požadavky pro podnikatele, kteří tvrdí nebo chtějí tvrdit, že jejich produkty jsou ekologické, a za další má přispět k ochraně životního prostředí. Jak?

Bude potřeba vymezit termíny a definice pro různá zelená tvrzení jako jsou „ekologicky šetrný“ nebo „bez zplodin“.
Transparentnost: podnikatelé budou muset doložit svá „zelená tvrzení“ spolehlivými důkazy přímo na produktu nebo jeho obalu s posouzením vlivu na životní prostředí. Zhodnotit by se měl celý životní cyklus takového výrobku.
Navíc budou muset specifikovat, jestli se uvedené tvrzení vztahuje na celý produkt nebo jen na jeho část. Tento krok se dá zjednodušit například pomocí QR kódu vedoucí na internetové stránky, kde budou tyto informace přehledně dohledatelné.
Udržitelnost: zelená tvrzení se neomezují pouze na výrobní proces, ale zahrnují i další faktory, jako jsou materiálová úspornost, recyklace, energie použitá k dopravě atd.
Zavedením sankcí za nedodržování.

Směrnice upravuje i činnost subjektů vydávajících ekologické certifikáty pomocí požadavků kladených na veřejné instituce i na soukromé subjekty. Mezi takové patří například značka FSC – Forest Stewardship Council, která označuje dřevo a výrobky z něj, které pocházejí z šetrně obhospodařovaných lesů. V současné době existuje přes 200 různých eko značení. Toto vysoké číslo rovněž přispívá ke zmatení spotřebitelů a jejich tendenci těmto označením nedůvěřovat.

Po přijetí budou muset členské státy EU zajistit ověřování a vymáhání povinnosti stanovené touto směrnicí. Sankce by měly být upraveny na vnitrostátní úrovni a budou spočívat v udělení peněžní pokuty, propadnutí zisku, vyloučením z veřejných zakázkách nebo zamezení přístupu k dotacím. Díky připravované směrnici se zajistí, že ekologická značení a tvrzení budou důvěryhodná a umožní spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí o koupi produktů. Návrh směrnice o tzv. green claims je zatím v legislativním procesu, ale očekává se jeho přijetí.

Autor: Mgr. Jakub Málek, Ráchel Kouklíková a Tereza Hrudková, PEYTON legal advokátní kancelář