Ochrana oznamovatelů: Mají zaměstnavatelé nové povinnosti?

30. 6. 2023

Schválený zákon o ochraně oznamovatelů zavádějící v České republice institucionální ochranu oznamovatelů nabude účinnosti už 1. srpna, vybrané subjekty ale mají čas na zavedení vnitřního oznamovacího systému čas až do 15. prosince letošního roku. O co se v zákoně jedná?

Oznamování protiprávního jednání, známé také jako whistleblowing, je v moderním firemním prostředí klíčovým prvkem, který má za cíl podporovat dodržování právních a etických standardů fungování společnosti. Společnosti mají umožnit zaměstnancům a dalším osobám bezpečně nahlásit nezákonné chování, které by mohlo poškodit společnost či třetí osoby a ve společnosti k němu dochází.

Společnosti, které se zavazují ke společenské odpovědnosti, transparentnosti a udržitelnosti, již dnes podporují relevantní procesy a vytvářejí prostředí, které chrání oznamovatele před odvetnými opatřeními a zajišťuje, že oznámení budou řádně prošetřena. Je tak nedílnou součástí naplňování ESG standardů a nefinančního reportingu organizací, které pomáhají vytvářet firemní prostředí založená na etických principech, dodržování zákonů a společenských norem.

Jak vypadá celý proces?

Oznámení činí fyzická osoba (oznamovatel) a obsahuje informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť i zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti.

Ministerstvo spravedlnosti uveřejní seznam relevantních předpisů EU v daných oblastech, jde především o oblast finančních služeb, daně z příjmů právnických osob, předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ochrana spotřebitele a životního prostředí a další.

Povinné subjekty se mohou rozhodnout, že oznámení dle Zákona nebudou přijímat od vybraných skupin oznamovatelů – nelze však toto právo upřít zaměstnancům, stážistům, dobrovolníkům či osobám na praxi.

Kdo je povinným subjektem a jaké povinnosti má?

každý zaměstnavatel, který v uplynulém kalendářním čtvrtletí zaměstnával v průměru nejméně 50 zaměstnanců;
veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou obce s méně než 10.000 obyvateli;
orgán veřejné moci vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně a další vybrané orgány veřejné moci;
osoba oprávněná poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr; a
další specifikovaní zaměstnavatelé (bez ohledu na počet zaměstnanců) působící v oblasti podnikání na kapitálovém trhu, pojišťovnictví, dále investiční společnosti, investiční fondy, bankovnictví a další.

Mezi základní povinnosti dle Zákona patří především:

zavést vnitřní oznamovací systém;
jmenovat tzv. příslušnou osobu, která bude za plnění povinností ze strany povinných subjektů odpovědná; a
umožnit oznamovatelům podávat oznámení prostřednictvím implementovaného vnitřního oznamovacího systému.

Přijímání právního rámce ochrany oznamovatelů v České republice je na samém konci legislativního procesu a je zřejmé, že již letos nabude Zákon účinnosti pro všechny povinné subjekty. S ohledem na uvedené je nejvyšší čas, aby povinné subjekty, zejména ty ze soukromého sektoru s více jak 249 zaměstnanci, začaly implementovat důvěryhodný komplexní vnitřní nástroj pro ochranu oznamovatelů, jehož součástí bude zejména zavedení vnitřního oznamovacího systému a pověření příslušné osoby přímo odpovědné za řádné fungování systému.

Společně s tímto je nutné připravit související interní právní dokumentaci, která nastaví pravidla užívání interního oznamovacího systému a vymezí vzorce chování příslušné osoby a proces posuzování předmětných oznámení v souladu se Zákonem. Aby byl implementovaný systém skutečně důvěryhodným, lze doporučit také školení zaměstnanců a příslušné osoby o jejich právech (a povinnostech) právě v souvislosti s ochranou oznamovatelů.

Pokud by vás zajímaly další detaily, najdete je ZDE.

Zdroj: PEYTON legal advokátní kancelář s.r.o., Mgr. Jakub Málek, Mgr. Tomáš Maux