Obnovitelné energie a ESG: Jak na to?

5. 9. 2023

K obnovitelným zdrojům energie přijatelným v ESG se v podmínkách České republiky řadí využití energie vody, větru, slunečního záření a biomasy v pevném, plynném (bioplyn) a tekutém (biopaliva) skupenství. Z hlediska ESG je důležité vnímat energie nejen z pohledu regulace a optimalizace jejich spotřeby, ale také z pohledu zmenšení negativních, vedlejších vlivů, jako jsou emise skleníkových plynů, dopady na půdu, vodu a biologickou pestrost, které jsou u některých zdrojů energie vedlejším produktem jejich získávání.

Zájem o investice do zelených projektů a obnovitelných zdrojů energie narůstá. Pozornost získávají zejména kvůli větší ekologické odpovědnosti firem i jednotlivců.

Na základě výsledků nedávného výzkumu ČVUT je v České republice potřeba investice v oblasti obnovitelné energie do roku 2030 až zešestinásobit, aby stačily na dosažení klimatických cílů. Ačkoliv je tedy potenciál obnovitelných zdrojů v ČR veliký, současná výše investic je stále nedostatečná. V tomto ohledu by pomohlo i často diskutované urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie, jelikož Česká republika bude muset nahradit uhelnou energetiku.

Zajištění oblasti energií z hlediska ESG

Pro zabezpečení této oblasti z pohledu ESG je potřeba:

  • shromáždit komplexní přehled a data energetického hospodářství,
  • zajistit obnovitelný zdroj energie, který prozatím alespoň z části pokryje spotřebu a zároveň bude produkovat co nejmenší množství emisí skleníkových plynů,
  • shromažďovat, uchovávat a analyzovat data, k získání přehledu o plnění jednotlivých cílů a pro tvorbu nefinančních reportů.

Tato naměřená data pomáhají s eliminací případného greenwashingu, a poslouží také při verifikaci reportů, díky možnosti ověření jejich pravdivosti.

Dopady a snižování emisí skleníkových plynů

Obnovitelná energie se rychle stává efektivnější a levnější a celosvětově také jednou z nejstabilnějších investičních příležitostí. V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině se potvrzuje, jak fatální může být nesoběstačnost v oblasti energií. Reakcí EU na tuto tíživou situaci je realizace plánu REPowerEU. Tato inciativa má Evropské unii napomoct šetřit energií, vyrábět čistou energii a diverzifikovat její dodávky.

Evropská komise v rámci plánu REPowerEU zdůrazňuje také následující kroky:

  • důležitost energetických úspor budov,
  • zlepšení infrastruktury sítě,
  • dekarbonizace evropského průmyslu,
  • akcelerace kapacit pro obnovitelný vodík – navýšení jeho dovozu.

Nic z výše uvedeného však nepůjde bez výrazného snížení celkové spotřeby energie. Tedy maximalizaci, co se týče energetické úspory zejména v oblasti budov, které odpovídají za 30 % celkové spotřeby energie. Na základě opatření výše uvedeného plánu EU bychom mohli postupně odstranit nejméně 155 miliard m3 spotřeby fosilního plynu, což odpovídá objemu dováženému z Ruska v roce 2021.

Vyvstává otázka k zamyšlení, jak vybrat správné řešení problematiky obnovitelných energií. Přičemž v tomto případě jsme toho názoru, že nelze aplikovat jedno obecné. Každý účastník na trhu má svá specifika a liší se, je nutno tedy k tomuto přihlédnout a situaci řešit individuálně. Cestou k udržitelnosti a bezpečnosti je urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie. Pro plnění zelené dohody bude navíc potřeba postupně přejít na obnovitelné zdroje z většiny.


Autor: Mgr. Jakub Málek, Ráchel Kouklíková a Tereza Hrudková, PEYTON legal advokátní kancelář

Související

Coca-Cola vydává zprávu o udržitelnosti 2020, tentokrát ve zbrusu novém kabátě

Přejít na článek