Voda v potrubí škol ztrácí během prázdnin na kvalitě. Nebezpečné látky se ve stojaté vodě mohou začít uvolňovat už za několik hodin

Ze světa členů

31. 7. 2023

Jedním z úkolů provozovatelů škol je postarat se o nezávadnost pitné vody v rozvodech. Ta ale v době omezení či přerušení provozu stojí v trubkách a může být po letních prázdninách kontaminovaná bakteriemi, dalšími mikroorganismy a mnohdy i těžkými kovy. Co s tím? Řešení v podobě proplachu rozvodů a odtočení může vhodně doplnit také filtrace.

V České republice je více než 11 tisíc škol (od mateřských po univerzity), které zůstávají během letních prázdnin prakticky opuštěné. Po dvou měsících stání v trubkách může pitná voda vykazovat řadu nežádoucích změn:

  • Snížení účinnosti dezinfekce – účinnost dezinfekce vody chlorem v čase klesá, což má za následek růst mikroorganismů.
  • Kontaminace vody – především z kovových potrubí se do stojící vody uvolňují nežádoucí látky, které mohou ve výsledku způsobovat zdravotní problémy.
  • Zhoršení chuti a vůně – vlivem rozkladu organických látek nebo růstu mikroorganismů může stojící voda získat nepříjemnou chuť nebo začít zapáchat.

Kvalitu pitné vody ovlivňuje i počasí

Pitná voda ve vodovodních rozvodech začíná stagnovat a tím pádem ztrácet na kvalitě již po přerušení provozu v řádu hodin. Voda, která necirkuluje, poskytuje prostor pro množení mikroorganismů, kterému následně přispívá i teplota v budově. V létě se domy a jejich vodovodní rozvody zahřívají vlivem teplého počasí, v zimních měsících zase výhřevem budov topením. Čím je pak voda teplejší, tím rychlejší a četnější je růst nežádoucích složek v ní.

Voda by se měla hýbat. Když stojí, vždy se v ní něco děje. Školy jsou rozsáhlé objekty, kde o prázdninách v trubkách stagnují tisíce litrů vody. Výsledkem může být horší chuť i nadlimitní množství bakterií. Někde se situace řeší vyšší chlorací, což má opět za následek zhoršení chuti vody. Odtočení na kvalitnější vodu trvá často moc dlouho, a z těchto důvodů žáci a studenti často sáhnou po PET láhvi balené vody. To je ale zbytečně drahé a především velice neekologické řešení,” říká Martin Václavík, zakladatel startupu Lokni, který dodává automaty na filtrovanou vodu do škol, firem i domácností.

Problematika domovních rozvodů

Na základě výzkumu Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, jehož předběžné výsledky byly zveřejněny v loňském roce, je voda stojící několik dní v potrubí nevhodná pro pití, umývání i vaření. Například u pozinkovaného potrubí zjistili vědci už po 24 hodinách stání vody nadlimitní obsah zinku, který je klasifikován jako těžký kov. Požití takové vody může u citlivějších jedinců vyvolat zdravotní problémy. Zcela bez rizika není ani stojatá voda z dnes nejčastěji používaného plastového vodovodního potrubí, která může rovněž vykazovat nízké hodnoty kontaminace těžkými kovy.

Častým problémem totiž bývá nepravidelná údržba vodovodních rozvodů nebo jejich stáří. To vše vede k hromadění usazenin a dalších nečistot s nežádoucím dopadem na chuť, vůni a zákal pitné vody. Stav vodovodní sítě a její materiálové řešení má neoddiskutovatelný vliv na výslednou kvalitu vody. Ukázalo to i šetření Krajské hygienické stanice Pardubického kraje ve školách z roku 2015, ve kterém se uvádí: „Šetřením ve školských zařízeních Pardubického kraje, umístěných v budovách, postavených před rokem 1945, byl ve většině zařízení, ve srovnání s dodávanou vodou z veřejného vodovodu, zjištěn zvýšený obsah olova v pitné vodě. Zdrojem olova jsou pravděpodobně zachované původní přípojky nebo domovní rozvody z olověného potrubí.”

Řešením je odtáčení, proplach a filtrace

Základním opatřením proti nežádoucí stojaté vodě je její odtočení v dostatečném množství, aby se ke kohoutkům dostala čerstvá, pitná voda. Klíčové je nechat ji dostatečně odtéct – dle doporučení Státního zdravotního ústavu (SZÚ) – několik minut nebo alespoň tak dlouho, dokud není chladná. V případě delšího než měsíčního přerušení provozu by se pak měl propláchnout celý rozvod pitné vody v budově. Tato voda přitom vůbec nemusí přijít nazmar, lze ji využít například na zalévání zahrady nebo mytí podlah. Usazeniny, mikročástečky, zákal i mikroorganismy je možné z pitné vody odstranit vyčištěním přes filtry z aktivního uhlí a sterilizací UV světlem.

Problém s růstem mikroorganismů ve stojaté vodě se netýká jen té v potrubí, ale také třeba vody v barelových výdejnících nebo nesprávně skladovaných balených vod. „Je to relativně prosté, bakterie potřebují na množení klid a stagnující voda ve vlažné trubce je pro ně ideální příležitost. My to řešíme tak, že se naše automaty na filtrovanou vodu při delším nepoužívání automaticky propláchnou, voda se hýbe a bakterie nenarůstají. Navíc používáme ještě UV světlo, které případné zbylé bakterie likviduje,” uvádí Martin Václavík.

Navzdory negativním aspektům souvisejícím se stáním vody v domovních rozvodech je kvalita pitné vody dodávané vodárenskými společnostmi v České republice obecně velmi vysoká. V rámci testování prokázala svým složením a kvalitou v některých regionech úroveň splňující i kritéria pro vodu kojeneckou. „Česká veřejná voda je na výborné úrovni. Pokud se kvůli materiálu vnitřního potrubí nebo stagnaci v objektu částečně znehodnotí, postačí dvojkombinace kvalitního uhlíkového filtru ve spojení s UV světlem. Takto se voda upraví zpět do špičkové kvality jak chemicky, tak mikrobiologicky. Výsledná voda je pak nejzdravějším, ale i nejlevnějším řešením pitného režimu pro studenty, lidi ve firmách i doma,“ dodává Václavík.

Filtrovaná voda na českých univerzitách

Čerstvou filtrovanou vodu z automatů na filtrovanou vodu Lokni mohou dnes pít studenti 54 fakult českých univerzit, kde provoz automatů v drtivé většině financují komerční partneři vysokých škol. Podpora sítě Lokni bývá součástí jejich ESG aktivit. Studenti si díky tomu mohou napouštět kvalitní pitnou vodu do svých lahví zcela zdarma. Automaty Lokni jsou využívány také v desítkách českých firem a startup chystá i produkty pro filtraci vody do domácností.

„Pokud má voda z kohoutku dobrou chuť, barvu a vůni, není důvod pít vodu balenou v plastových lahvích. V Česku se ročně prodá přes 900 milionů litrů balené vody, což představuje obrovské množství plastového odpadu, stejně jako v podstatě zbytečné náklady na dopravu pitné vody kamiony po silnicích, následné skladování a další procesy v rámci distribuce ke koncovému zákazníkovi,“ dodává Martin Václavík z Lokni.

Dostupnost čisté a chutné pitné vody ve filtrovacích automatech pomáhá už dnes ušetřit miliony půllitrových PET lahví a stovky tun plastů. Jen školní automaty Lokni už ušetřily téměř 9 700 000 plastových lahví, což představuje 242 tun plastu a 556 tun emisí CO2 při jejich výrobě a dopravě. Na jeden výdejní automat na filtrovanou vodu ve školách nebo školních kampusech pak připadá roční průměrná úspora odpadního plastu ve výši 2,83 tun.


Zdroj: Voda v potrubí škol ztrácí během prázdnin na kvalitě. Nebezpečné látky se ve stojaté vodě mohou začít uvolňovat už za několik hodin. Lokni. Tisková zpráva

Související

Extrémní sucho v Etiopii: nepršelo už dva a půl roku

Přejít na článek

Masaryčka se připojuje do sítě Lokni. Filtrovaná voda bude na nádraží i v sousední administrativní budově

Přejít na článek

Startup Lokni vloni utržil 10 milionů Kč. Letos se s filtrovanou vodou chystá do veřejného prostoru a představí produkt pro domácnosti

Přejít na článek