131 let. Tolik chybí k dosažení globální rovnosti mužů a žen

27. 6. 2023

Nový report Světového ekonomického fóra ukázal, že ženy dosáhnou rovnosti s muži až v roce 2154. Česká republika se v rámci Evropy drží na chvostu žebříčku, oproti loňsku se propadla o 25 míst.

Global Gender Gap Report 2023 zveřejněný v polovině června přinesl drobná zklamání. Vidíme černé na bílém, že se celkové rozdíly mezi muži a ženami z hlediska ekonomiky, politiky, zdravotnictví a vzdělání meziročně snížily o pouhých 0,3 %. Nejúspěšnější oblastí je vzdělávání, kdy 117 ze 146 indexovaných zemí odstranilo alespoň 95 % národního rozdílu. Naproti tomu nerovnosti v oblasti ekonomických příležitostí klesly na 60,1 %. A největší propadák? Příležitosti politické – jen 22,1 %.

„Poslední roky byly z hlediska gender gap poznamenány pandemií covid-19, která měla dopad na vzdělávání žen i dívek, ale i například na geopolitické vztahy. V současné době dochází v některých částech světa k částečnému oživení, ale jinde přicházejí další a další krize a mnohé země se z nich nemohou vymanit,” zhodnotila Saadia Zahidi, výkonná ředitelka Světového ekonomického fóra (WEF).

Global Gender Gap Report, neboli Index genderových rozdílů, měří rovnost žen a mužů ve 146 zemích světa a ve čtyřech oblastech: ekonomická účast a příležitosti, dosažené vzdělání, zdraví a politické možnosti. Od roku 2006, kdy WEF tento index zavedl, se celková parita zlepšila o 4,1 %.

Jak je na tom Česká republika?

Evropa jako celek se pyšní nejvyšší paritou mezi muži a ženami ve všech dílčích oblastech, a to 76,3 %. Česko je ale spolu s Maďarskem a Kyprem globálně na 101. místě, takže na úplném konci žebříčku a o 25 míst níže než loni. Co stojí za tak náhlým propadem? Pravděpodobně nízké skóre v oblasti rovného zastoupení mužů a žen v politice, kde jsme klesli z loňského 67. místa na letošní 108. příčku. Poměrně špatně jsme dopadli i v oblasti ekonomické účasti a příležitostí, kde hrají roli rozdíly v odměňování žen a mužů a podíl žen ve výkonných orgánech.

Evropa vede, žebříček naopak uzavírá Blízký východ a severní Afrika

Nezpochybnitelným vítězem je už 14 let Island – země s nejrovnějším zastoupením žen a mužů na světě a jedinou zemí, která odstranila více než 90 % rozdílů.

Evropa má nejvyšší genderovou paritu ze všech regionů (76,3 %) a loni předstihla Severní Ameriku. Třetina evropských zemí obsadila globálně první dvacítku a více než polovina dosáhla alespoň 75% parity. Jednotlivě ale stoupají velmi různorodě – deset zemí v čele s Estonskem, Norskem a Slovinskem dosáhlo zlepšení alespoň o jeden procentní bod, zatímco dalších desítka včetně Rakouska, Francie a Bulharska o stejný procentní bod poklesla.

Na druhém místě září Severní Amerika, kde byly rozdíly odstraněny ze 75 %, což je pokles o 1,9 procentního bodu oproti předchozímu reportu. I americkou Achillovou patou je politika, její index činí jen 26,1 %. Severní Amerika dosáhla nejvyššího skóre rovnosti žen a mužů v ekonomice – 77,6 %.

Latinská Amerika a Karibik překonali 74,3 % celkové mezery v rovnosti žen a mužů, čímž zaznamenaly od loňského roku nárůst o 1,7 procentního bodu. A premianti? Nikaragua (81 %), Kostarika (79,3 %) a Jamajka (77,9 %).

Eurasie a Střední Asie odstranila 69 % rozdílů mezi muži a ženami, ale od vydání zprávy v roce 2020 pokrok stagnuje. Ve srovnání s ostatními regiony má Eurasie a Střední Asie nejnižší paritu zastoupení žen a mužů (10,9 %) v politické participaci, naopak v ekonomice jsou opravdu daleko – 68,8 %.

Ve východní Asii a Tichomoří pokrok v paritě již více než deset let stagnuje a od posledního vydání zaznamenal region pokles o 1,6 procentního bodu. Úspěšných je ale 11 z 19 zemí, třeba Nový Zéland, Austrálie nebo Filipíny, skóre kazí zbylých osm.

V subsaharské Africe se podařilo odstranit 68,2 % rozdílů, což je celkové zlepšení o 0,1 %, ale pokrok v regionu je hodně nerovnoměrný. Namibie, Rwanda a Jihoafrická republika spolu s dalšími 13 zeměmi nyní odstranily více než 70 % celkového rozdílu, ale osm zemí v regionu pokleslo o 0,5 % nebo více.

Jižní Asie dosáhla 63,4 % parity žen a mužů, nahoru šplhají nejlidnatější země – Indie, Pákistán a Bangladéš. Jižní Asie vykazuje ze všech regionů největší rozdíl v ekonomické participaci a příležitostech (37,2 %), i když od minulého vydání došlo ke zlepšení o 1,4 procentního bodu.

Blízký východ a severní Afrika zůstává posledním regionem s 62,6 %, to je pokles o 0,9 %. Nejvyšší parity dosáhly Spojené arabské emiráty (71,2 %), Izrael (70 %) a Bahrajn (66,6 %).

Skleněný strop nedotčen

Ženy celosvětově vstupují do pracovního procesu ve vyšší míře než muži, rozdíly na trhu práce jsou ale pořád obrovské. Ženy jsou i častěji bez práce, celosvětová míra nezaměstnanosti se pohybuje kolem 4,5 % u žen a 4,3 % u mužů. Společnost Linkedin k tomuto poskytla data ze 163 zemí. Podle nich se ukazuje, že zatímco ženy budou v roce 2023 tvořit 41,9 % pracovní síly, podíl žen na vyšších vedoucích pozicích, jako je generální ředitelka, viceprezidentka nebo manažerka vyššího managementu je téměř o 10 % nižší než podíl mužů. A co je nejhorší? V posledních osmi letech podíl celosvětově stabilně rostl, v roce 2023 se ale obrátil a vrátil se na úroveň roku 2021.

Novinka pro nás všechny – umělá inteligence – rozběhla revoluci i na pracovním trhu. Roztrhl se pytel s novými odborníky a talenty, během osmi let až šestinásobně, přesto je dnes podíl žen pracujících v oblasti umělé inteligence přibližně 30 %, což je jenom o 4 % víc než v roce 2016.

„Ženy nesou hlavní tíhu ekonomických otřesů. Je to systémové, potřebujeme inkluzivní postupy přijímání zaměstnanců, zviditelnění žen na nejvyšších pozicích a možnosti kvalifikace a kariérního růstu pro ženy,” doplňuje Sue Duke, vedoucí globální veřejné politiky společnosti LinkedIn. Jenže vzdělávání v technologiích je hluboko pod 50% paritou. Zápis do kurzů technologické gramotnosti na 43,7 %, umělé inteligence a big data na 33,7 %. Pokud se už ženy přihlásí, mají tendenci dosáhnout nejvyšší úrovně znalostí rychleji než muži. „Navzdory nižšímu počtu přihlášených se ženy rozvíjejí rychleji než jejich mužské protějšky,” doplnil Jeff Maggioncalda, generální ředitel společnosti Coursera, která data ke vzdělávání sesbírala. „Je to nadějný signál, že větší přístup k online vzdělávání může pomoci řešit nedostatek dovedností i kariérní postup žen.”

Někde vidíme oživení, někde letíme strmě dolů. Globální rozdíly mezi muži a ženami v oblasti zdravotnictví a vzdělávání se za poslední rok snížily, pokrok v politice se prakticky zastavil a ekonomické příležitosti žen dokonce klesají. Kdy přijde pozitivní zlom?

Autor: Asociace společenské odpovědnosti