Budou jejich hlasy vyslyšeny? Proběhl druhý ročník Global Goals Summitu

22. 3. 2024

Hned, jak se ranní světlo opřelo do pestrobarevných deštníků reprezentujících Cíle udržitelného rozvoje (SDGs), se začal plnit sál v budově CIIRC ČVUT. Celkem 30 řečníků se vystřídalo na jednom pódiu a mluvilo o svém pohledu na udržitelnost. To všechno s heslem Hear our voices za zády.

„V klání za naplňováním Cílů udržitelného rozvoje, ke kterým se v roce 2015 zavázaly všechny členské státy OSN, jsme právě ve druhém poločase. A tenhle zápas drtivě prohráváme. Dnešní summit jasně ukazuje, že každý z vás zná řešení na jeden dílčí problém. A teď je potřeba vám dát hlas,” uvedla nadějeplně Lucie Mádlová, ředitelka a zakladatelka Asociace společenské odpovědnosti, která Global Goals Summit podruhé pořádala.

Na pódium se jako první posadila do křesla vyrobeného z recyklátu z dílny Balance is Motion Viktorie Seifertová, která už od svých osmi let jezdí po světě, učí se, jak chránit přírodu a svoje zážitky a poznatky předává svým vrstevníkům. O tom, jak se může prolnout její svět se světem hudebníka, který poselství udržitelnosti předává svým fanouškům, se bavila s Tomášem Klusem.

„Tomáši, opravdu musí být člověk největší nebo nejhlasitější, aby byl mezi dospěláky slyšet?” Zeptala se Viki a dostala jasnou odpověď. „Nemyslím si to, v době, ve které žijeme, spočívá hlasitost v jasnosti vyjadřování. Důležité je i mluvit osobně. Pro mě je stejný díl koncertu jako hraní písniček autogramiáda, která se často změní v nějakou diskuzi.” Na otázku, jak moc je důležitá informovanost dětí i dospělých, Tomáš Klus odpověděl, že: „je dobré brát děti jako rovnocenné partnery a nechovat se k nim jako mentoři a učitelé. Teď je podle mě potřeba apelovat na cílovou skupinu rodičů a edukovat je. Oni mají zodpovědnost za svět zhmotněnou v dětech.”

Po zastřešujícím tématu Hear our voices přišlo téma udržitelnost a bankovnictví. „Společnost nám zatleská například za podporu rekonstrukcí a udržitelných technologií s cílem zvýšení energetické efektivity budov, kde jsme schopni poskytnout dotační poradenství nebo dodatečné financování. Pro klienta je to i z pohledu návratnosti mnohem výhodnější. A ačkoli tato podpora nemá nezbytně krátkodobý efekt z pohledu výnosů, věříme, že motivace klientů k energeticky úspornějším budovám má dlouhodobý efekt s cílem dekarbonizace portfolia,” popisovala výkonná ředitelka pro strategii značky a komunikaci skupiny Komerční banky Hana Kovářová.

A pak už jsme se vrhli do reality odpadkových košů a hrnců na plotně. Šéfkuchař Vojtech Végh, který zasvětil kariéru zero waste a vzdělává o tom i světoznámé restaurace, říká, že: „my nazýváme odpadem věci, které mají hodně chuti. Například slupky z brambor, mrkví, jablka. To je příležitost pro kuchaře.” A proč by jedl švába, když si může dát čočku? ptal se na konci. Lukáš Hejlík zase mluvil o tom, proč je lepší si za dobrým jídlem raději zajet, než se spálit. Oceňoval projekty, které dokáží jít proti proudu, ale zároveň udržitelně nejen z pohledu surovin, ale i lokálnosti a financí.

(Fotbalová) tráva je zelená, bude i jejich energie?

Pro někoho se slova fotbal a udržitelnost nedají sloučit, pro někoho to znamená zálohovatelné kelímky. Summit ale dokázal, že je to mnohem víc – pomoc fotbalistů znevýhodněným dětem, energie pro stadion z obnovitelných zdrojů nebo důstojná mzda pro fotbalistky. Téma uvedla Lucia Štefánková, ředitelka Nadace Tipsport. „Sport je spoluviníkem klimatické změny, velké sportovní utkání vyprodukuje tolik CO2, kolik stát o velikosti Černé Hory za celý rok. Zároveň je ale i její obětí. Společně s Incien jsme udělali analýzu odpadu na stadionech a snažíme se implementovat i změny. Například v třídění odpadů a mnohém dalším, opatření je hodně. Chystáme i osvětové kampaně.”

Tomáš Křivda a Rudolf Řepka pak ve společné debatě moderované Lucií Mádlovou bavili o tom, jak konkrétně jejich kluby – AC Sparta Praha a FK Teplice – s udržitelností pracují. Otevřeli téma ženského fotbalu, rasismu ale i ekologie. A ženskému fotbalu ještě nebyl konec, na pódium totiž přišel ředitel magazínu Football Club Ondřej Tůma a vyzpovídal Blanku Pěničkovou, asistentku trenéra ženského týmu SK Slavia Praha, a Kateřinu Svitkovou, záložnici SK Slavia Praha. Obě se shodly na tom, že je pro ně upozaďování ženského fotbalu mezi veřejností na úkor jiných sportů, kde ženy dominují, nepochopitelné. Popsaly i to, jak se vnímání mění u nejmladší generace, které už mezi fotbalistkami mají svoje idoly.

A o tom, jak důležité jsou vzory, mluvil i Patrik Lê Giang. Je profesionální fotbalový brankář a zakladatel nadačního fondu STEP BY STEP, hraje ve Vietnamu, ale narodil se v malé slovenské vesničce na Slovensku. „Když jsem se vrátil na svoji základku, ptali jsme se dětí, kdo chce být profesionální fotbalista. Zvedl se les rukou. Na otázku Proč? odpovídali, že fotbalisté mají hodně peněz a chválu. A já se nejen jim, ale i ostatním snažím předávat spíš jinou myšlenku – hlavní je mít vášeň pro svoji práci a zachovat si lásku k tomu, co jste jako malé děti začali.”

Umělá inteligence v módě nebo průmyslu?

Rozhovorem s vlastní avatarkou všechny v sále i u živého streamu překvapila módní futuristka a prognostička trendů Nataliya Grimberg. Diváky na chvíli přenesla do budoucnosti a ukázala, co vám jednou řekne klobouk, jak inovovat rukavice nebo jak umělá inteligence sníží dopady fast fashion na životní prostředí.

S inovativní linkou navázal rozhovor Petra Kadery, vedoucího pracoviště Inteligentní systémy pro průmysl na ČVUT, a Roberta Kimla, viceprezidenta pro výrobu v Toyotě. Bavili se o tom, jak umělá inteligence pomáhá průmyslu nebo jaké příležitosti vidí ve vodíku jako palivu. „Umělá inteligence je možná tou cestou, která nám pomůže správně rozhodnout a řídit. Máme různé zdroje energie, jak celou tuto soustavu uřídit? Potřebujeme orchestrovat složitý systém, i tam může umělá inteligence pomoci, zatím to totiž poznanými metodami moc neumíme,” nechal se slyšet Petr Kadera. Robert Kiml v debatě o nových palivech zdůraznil, že: „vodík má tu výhodu, že je ho možná až neomezené množství a můžeme ho používat dlouhodobě. Baterie je malá a vidíme spoustu dalších výhod.”

„Zákazníci přijdou smutní, zeptám se jich, co je trápí, a hned je lépe”

Vděčnost za práci v sociální kavárně Mezi řádky a kolegové jako rodina – tak mluvil Jaroslav Puška, se kterým si v jeho prvním rozhovoru v životě povídala spisovatelka Barbara Nesvadbová, spoluzakladatelka kavárny. Provedla tak diváky konkrétními příběhy světa sociálního podnikání, jeho úskalími i příležitostmi, a společně s Jaroslavem ukázali, jaké to je dostat možnost zapojit se do běžného života a užívat si práci mezi lidmi.

Michal Prager mluvil o tom, že založil cestovní kancelář Pestrá cestovka, díky které boří bariéry v cestovním ruchu a edukuje o přístupnosti pro hendikepované hotely i cestovní kanceláře. Na řadu pak přišel rozhovor Martina Veselovského. „Vede v Česku hlas obhájců menšin, nebo vítězí ti, kdo jsou proti?” Ptal se Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, a Mikuláše Vymětala, evangelického faráře. „Nelze říct vítězí, spíše ztěžují progresivní změny v oblasti lidských práv. Přibržďují snahy bariéry odstraňovat,” odpověděla Klára Šimáčková Laurenčíková. Mikuláš Vymětal apeloval na společnost. „Když si vzpomeneme na 90. léta, na veřejný diskurz, tak dnes je to mnohem lepší co se týká velké části menšin. V každé společnosti jsou lidé vytlačováni na okraj a každá zdravá společnost nad tím přemýšlí a snaží se je začlenit, protože v tom třeba vidí i výhodu. A tomu mohou pomoct hlavně politici.”

Téma rovnosti a diverzity se proplétalo celým summitem a v závěrečných Rapid Fire Presentations, kdy v pár větách řečníci představili své projekty, nejvíce rezonovalo. Podporu malých sportovců popsala Michaela Schejbalová zodpovědná za společenskou odpovědnost v SK Slavia Praha, toleranci vůči seniorům a vnímavost k jejich potřebám zdůraznila ředitelka Nadace Krása pomoci Soňa Hušek Morawitzová, těžkosti, se kterými se ze strany státního systému i svých nejbližších setkávají oběti sexuálního násilí nastínila ředitelka organizace proFem Jitka Poláková.

O důležitosti lidskosti ve snižování návratu propuštěných z vězení zpět za mříže nebo právnické pomoci dětem odsouzených mluvila ředitelka Mezinárodní vězeňské společenství Gabriela Kabátová. I do tohoto bloku se ještě na chvíli dostalo téma cirkulární ekonomiky a využívání kávové sedliny dosti inovativním způsobem z úst zakladatelky Rekávy Jany Šrámkové a bleskové prezentace uzavřel ředitel organizace SANANIM Jiří Richter, který vyzval k podpoře Homeless World Cupu. Ten pro mnohé lidi bez domova znamená vzpruhu do toho změnit svůj dosavadní život.

Hosté odcházeli nabití inspirací a udržitelnou tečkou byl oběd z hrnců a pánviček Aramarku – veganský a připravený podle principu od kořínku po lísteček. Posilněni si prohlédli jeden z hybridních vozů z dílny Toyoty, pokochali se módní kolekcí PURE s podílem recyklovaného CO₂ od Komerční banky a objevili na chvíli svět robotů v prostorách RICAIP Testbed na ČVUT.

Global Goals Summit nekončí vypnutím kamer a mikrofonů. Všechny myšlenky se budou šířit dál nejen díky Cenám SDGs, ale pomůže k tomu i zdánlivě nenápadný předmět, který se běžně ztrácí na dně batohů a kabelek. Asociace společenské odpovědnosti dala zmiňovaným deštníkům mnohem větší poslání a společně s edukativní výstavou rozsvítí všemi barvami některou z pražských ulic. Přijdete?

Na kompletní fotogalerii se můžete podívat zde a nezapomeňte zhlédnout záznam ⬇️