Studie: V Česku chybí data o digitálně vyloučených osobách a osobách ohrožených digitálním vyloučením

Ze světa členů

27. 6. 2023

Pro úspěšnou digitalizaci chybí České republice některá zásadní data. Ukázala to sekundární analýza, kterou pro Nadaci OSF zpracoval analytický ústav STEM. Studie zkoumá dosud dostupné dokumenty týkající se digitální připravenosti veřejnosti a státu, speciální pozornost věnuje digitálně vyloučeným osobám a osobám ohroženým digitálním vyloučením, kde má Česká republika z pohledu dostupnosti jakýchkoliv dat největší mezery. Pro další modelování a širší využívání digitálních služeb státu je třeba zaměřit se na periodické mapování stavu digitálních kompetencí a překážek, které zabraňují jejich získávání u digitálně vyloučených osob. Výsledky studie představila Nadace OSF společně s výzkumným ústavem STEM 13. června v prostorách CZ.NIC Akademie.

Úroveň digitálních kompetencí v Česku pravidelně zjišťuje Český statistický úřad (ČSU) a dává k dispozici některá periodicky sbíraná data, která umožňují rámcové mezinárodní srovnání. Češi si v porovnání se zbytkem EU nevedou špatně, většina dosahuje základní úrovně digitálních dovedností, mezi které patří například hledání a třídění informací nebo bezpečné chování na internetu. V Česku ale chybí lidé s pokročilými schopnostmi a schází měření týkající se strategických kompetencí obyvatel –⁠ uvědomělé využívání příležitostí internetu s ohledem na osobní rozvoj a prospěch. Data, která v Česku k digitálním kompetencím zatím máme, navíc vycházejí ze sebehodnocení. Audit kompetencí české veřejnosti založený na testování neproběhl.

„Problém sebehodnocení je, že funguje především tam, kde mají lidé jasnou představu, co by mohli umět. Velká část digitálních kompetencí je ale takové povahy, že kdo je nemá, ten si ani neuvědomuje, že je nemá. Doporučujeme proto vytvoření dotazníku s testovými otázkami (rozlišení správných a špatných odpovědí) a realizaci auditu digitálních kompetencí české veřejnosti. Tento audit by poté mohl formovat zaměření vzdělávacích programů a materiálů,“ dodává k vlivu sebehodnocení Jaromír Mazák, spoluautor studie z výzkumného ústavu STEM.

Studie poukazuje také na fakt, že v Česku neexistují téměř žádná data zabývající se digitálně vyloučenými a digitálně ohroženými osobami. Existuje jediná studie, podle které je dnes v ČR asi 20 % osob digitálně vyloučených nebo digitálním vyloučením ohrožených. Jejich charakteristiky jsou do určité míry známé, patří mezi ně například vyšší věk, nižší vzdělání, nižší příjmy, menší osobní spokojenost nebo menší otevřenost světu a další. Nicméně poměrně málo toho víme o jejich zkušenostech a potřebách, o tom, jak tyto osoby oslovovat a jaké digitální nástroje jim nabízet, co pro ně představuje překážky, co by je motivovalo.

Digitální vyloučení (či ohrožení digitálním vyloučením) je další formou sociálního znevýhodnění. Máme málo dat k identifikaci skupin digitálně vyloučených (ohrožených digitálním vyloučením), zároveň neznáme potřeby znevýhodněných skupin. To jsou ale oblasti, kterým se při digitalizaci státu musíme věnovat, jinak hrozí, že rozdíly ve společnosti se budou dále prohlubovat. Proto je nutné si ujasnit, kdo je za sběr dat v oblasti digitální inkluze zodpovědný, jak digitální vyloučení definujeme a jaká data vlastně budeme sbírat. A musíme začít hned,“ doplňuje provozní ředitelka Nadace OSF, Barbora Hořavová.

Dle zadavatelů studie z Nadace OSF analýza jasně poukazuje na nutné změny, které je potřeba v oblasti digitální inkluze udělat. Jednou z nich je nezbytnost doplnit existující periodicky sbíraná data o data, která se zaměřují na strategické kompetence české populace a na specifikaci ohrožených skupin, a zmapovat vliv socioekonomické a životní situace jedince. Dále je nutné jasně definovat, který úřad nebo resort data sbírá a metodicky zaštiťuje a vytváří na základě jejich sběru relevantní politiky, vč. alokace financí. Současně je třeba zamyslet se nad rolí občanské společnosti a dalších aktérů (byznysu) v klíčových aspektech digitalizace – při designování vzdělávacích programů pro veřejnost na rozvoj digitálních kompetencí, při zajištění sociální a environmentální spravedlnosti (mj. formou vzdělávání odborné veřejnosti a státních úředníků), nebo popularizaci nástrojů a služeb nabízených veřejnou správou s cílem posílit vnímání přidané hodnoty nabízených řešení.

Odkaz na celou studii najdete zde. Hlavní zjištění pak najdete v této prezentaci. Studie vznikla za finanční podpory CZ.NIC.


Zdroj: Studie: V Česku chybí data o digitálně vyloučených osobách a osobách ohrožených digitálním vyloučením. Nadace OSF. Tisková zpráva

Související

7 z 10 Čechů považuje současný vzdělávací systém za nedostatečný. Pandemie prohloubila zájem o vzdělávání

Přejít na článek

Vědkyně z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity získala ocenění pro ženy ve vědě

Přejít na článek

Ohlédnutí za Cenami SDGs: Rok 2021 představil udržitelnost dětem a ocenil péči o duševní zdraví i boj proti korupci

Přejít na článek