Právě teď jsme v přerodu využívání technologií, který nastane jednou za 100 let. Kolik času a prostředků mu věnujeme?

Global Goals Summit 2024

8. 4. 2024

První z nich je viceprezidentem pro výrobu v Toyota Motor Manufacturing Czech Republic, druhý vede výzkumnou skupinu Inteligentní systémy pro průmysl při CIIRC ČVUT v Praze. Co má Robert Kiml a Petr Kadera společného? Vizi pro využití umělé inteligence v řízení energetického mixu nebo “vodíkovou revoluci” v automotive. I o tom si povídali na Global Goals Summitu 2024.

„Není nejekologičtější to auto, které stojí v garáži a vůbec nevyjíždí?” ptá se na úvod moderátorka DVTV Daniela Brzobohatá. Podle Petra Kadery je nejekologičtější to auto, které se nemusí vyrobit. Když se rozebírá, jaká je uhlíková stopa po mnoha letech provozu auta, pořád velká porce připadá na jeho samotné vyrobení.

Robert Kiml si ale myslí, že i auta vlastně mohou někdy mít na životní prostředí nejen negativní vliv. „Jsme v předělu, nefunguje staré a nové není připraveno na budoucnost. Teď se bavíme o koncepci, o technologii a o situaci kterou nastavit. Jednou za 100 let přijde přerod způsobu využití technologie,” popisuje přechod k elektromobilitě. A právě tady se nabízí využití aktuální buzzwordu – umělá inteligence.

Na otázku, jak moc ona sama vstupuje do tohoto přerodu, do přechodu k udržitelnosti, odpovídá Petr Kadera jednoznačně: „Jsme trochu rozmazlení těmi 200 lety, kdy jsme využívali toho, jak příroda ukládala uhlovodíky a my jsme je pak jen rychle zpracovali. Zásoby surovin na světě nejsou neomezené a plně se ukazuje komplexita světa, ve kterém žijeme. Možná je to umělá inteligence, která nám pomůže cesty pořádně posoudit a správně rozhodnout, kudy se vydat.” Podle něj nebude snadné řešení – místo naftových aut mít elektromobily – ale kombinace více dalších řešení.

Bude proměnnou v rovnici ekologičtějšího provozu i vodík?

„Vodík má velkou výhodu, je ho dostatek. Je to zdroj, který je dostupný lidstvu možná až v neomezeném množství,” vysvětloval Robert Kiml. „Zpracovávání vodíku znamená, že pokud ho převádíte energeticky z jedné do druhé formy, tak vyrábíte vodu nebo kyslík. V tomto ohledu můžete vodík používat dlouhodobě. To je rozdíl například oproti těžkým kovům.”

Petr Kadera vrátil debatu k umělé inteligenci, podle něj na vodíku můžeme ukázat, jak AI pomůže využít jeho potenciál. Vodík totiž umožňuje dlouhodobé skladování energie. „V horkých letních polednech se více než polovina Temelína pouští do vzduchu, protože solární zdroje produkují spoustu energie, kterou maříme. Možná je ukládání energie do vodíku skvělý způsob, jak ji využít. Správně uřídit celou energetickou soustavu bude asi AI umět, tradiční metody to zatím neumí.”

Robert Kiml by pak dal přednost vodíkovému autu i v běžném životě. „Baterie je mnohem menší než u elektroauta, materiálu je potřeba méně. Když dostanete zdroj vodíku, můžete s tím autem fungovat neomezeně dlouho.” Na to kontrolovala moderátorka: „V Praze je ale jen jedna vodíková nabíječka.”

To je podle Roberta Kimla „otázka vize, kterou jako Evropa chceme. Vyměňujeme závislost uhlíkových paliv za závislost na zdroji surovin. Jak uděláme nezávislost? A pokud ji chceme, musíme najít zdroj energie, který si Evropa dokáže zajistit sama. To určitě měď, kobalt nebo nikl není.” Podle Petra Kadery to pak bude o kombinaci zdrojů. „Vodíkové auto se hodí v situaci, kdy budeme mít dostatečnou infrastrukturu, a budeme benefitovat z konstrukční jednoduchosti a nezávislosti na vzácných materiálech. Určitá míra elektromobility je dobrým doplňkem pro městskou mobilitu.” Otázkou tedy zůstává, jak rychle změnu chceme a kolik prostředků do ní investujeme.

AI jako pomocníček techniků

„Vy vyvíjíte systémy, které za pomoci AI zlepšují samotnou výrobu. Možná utopistická myšlenka, ale nenapadlo vás pustit se do vylepšování výroby spalovacích motorů?” zazněla otázka pro Petra Kaderu. „Napadlo, už teď pomáháme Škoda Auto zlepšovat kvalitu výroby motorových hlav, kde systém nasměruje technika k tomu správnému šroubku, který je potřeba seřídit,” popsal a dodal, že kromě toho vytvářejí systém, který umožní efektivně rozebrat, zpracovat a identifikovat věci vhodné k repasování nebo využití jinde.

Podle Roberta Kimla navíc dochází u spalovacích motorů k obrovskému technologickému posunu. „Před 50 lety auto spotřebovalo 30 litrů na 100 km. Dnes dokáže dosáhnout vyššího výkonu s méně palivem. Efektivita dramaticky stoupá. Ale na druhé straně stoupá počet lidí, kteří nějaké auto mají.”

 

Celý rozhovor najdete přímo na webu DVTV, oba hosté si povídali nejen o umělé inteligenci a technologické revoluci, ale třeba i o příležitostech pro ženy v jejich oborech.

Postupně vám přineseme všechny rozhovory nebo prezentace z Global Goals Summitu 2024 v textové formě. Příště ještě u AI zůstaneme, přidáme k ní ale přehlídková mola…

---

Autor: Asociace společenské odpovědnosti